Droba
| Droba | |
|---|---|
 Spodněkambrické droby (Lochranza, Spojené království) | |
| Zařazení | sedimentární |
| Hlavní minerály | jílové minerály, křemen, živce, muskovit, úlomky hornin |
| Akcesorie | limonit, hematit, illit |
| Textura | psamitická |
| Barva | šedá, tmavá |
Droba je sedimentární hornina, přesněji druh slabě vytříděného pískovce s obsahem základní hmoty vyšším než 15 %.[1] Základní hmotu drob, která je obvykle druhotná, tvoří většinou jílové minerály a silt. Písková zrna představuje směs živců, křemene, slíd a úlomků hornin (tzv. litických úlomků). Vzniká především v mořském prostředí. Barva horniny je nejčastěji šedá a velikost zrn je různá, od jemné po hrubou.
Slovo droba je odvozeno od drobných úlomků, které tvoří horninu.[2] Německý termín grauwacke použil poprvé G. S. O. Lazius v roce 1789 podle starého hornického výrazu z pohoří Harz.[3]
Složení
[editovat | editovat zdroj]
Droby jsou považovány za texturně nezralé horniny. Jsou nevytříděné, běžná jsou slabě opracovaná zrna a obsahují často i oblázky (nad 2 mm v průměru). Písčitá zrna většinou tvoří živce (plagioklasy i ortoklasy), křemen, muskovit a litické (horninové) úlomky. Horninové úlomky nejčastěji představují rohovce, krystalické břidlice nebo fragmenty metamorfovaných či vyvřelých hornin. Základní hmota, která tvoří 15–75 % horniny tvoří jílové minerály nebo křemitá, zřídka i vápnitá či železitá hmota. Akcesorie často tvoří pyrit, granáty, biotit, chlority, turmalíny, epidot, apatit nebo augit. Hornina má šedou, hnědou, černou až žlutavou barvu.
Pokud některý z minerálů tvoří 5 až 10 % všech písčitých zrn, může být jeho název použit jako přídavné jméno před slovem droba (např. muskovitická droba, muskoviticko-křemitá droba atď.)[4].
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Droby nejčastěji vznikají v mořském prostředí. Tvoří podstatnou část turbiditů, kde se střídají s jílovci a břidlicemi. Někdy asociují i s černými břidlicemi. Turbiditní proudy přinášejí z šelfu při silných bouřkách, povodních nebo zemětřeseních různorodý materiál – písek, silt, jíl ale i štěrk. Všechen tento siliciklastický materiál může tvořit droby. Droby se usazují ve vzdálenějších částech turbiditních vějířů, často v nich lze pozorovat gradační zvrstvení, ojediněle i schránky mělkovodních organismů, které turbiditní proud strhl z okraje šelfu.[5]
Droby jsou časté v oblastech vulkanických oblouků nebo území, kde zvětrávají bazické vulkanity. Časté jsou na aktivních kontinentálních okrajích (předobloukové, vnitřněobloukové i zaobloukové pánve). Zvětráváním bazických hornin vznikají horniny s převahou jílů, takovéto droby potom obsahují jen nepatrnou příměs křemene.[6]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Droby často vytvářejí omezené vrstvy s rozsahem několik km² s mocností zhruba 1 metr. Opakovaně se přitom střídají především s břidlicemi tím způsobem, že vrstva droby ostře sedá na podložní břidlici a směrem nahoru přechází do nadložní břidlice.
V Čechách jsou droby známy z proterozoických sedimentů barrandienu. Na Moravě a ve Slezsku z hornin spodního karbonu tzv. kulmské facie.
Známy jsou i z alpské Grauwackenzone.[5] Na Slovensku jsou časté v karbonských horninách gemerika, veporika a hronika.[5] Běžné jsou též v paleogenních sedimentech flyšového pásma.
Rozšířeny jsou například i ve Walesu a na jihu Skotska, v Longfordském masivu v Irsku a Lake District v Anglii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Vozárová, A., 2009: Petrografia sedimentárnych hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 173 s.
- ↑ Jedickeová, L., 2003, Nerasty a horniny. Ottovo nakladatelství - Cesty, Praha, 192 s.
- ↑ Přehled názvů hornin [online]. geologie.estranky.cz [cit. 2016-03-07]. Dostupné online.
- ↑ Nichols, G., 2009, Sedimentology and stratigraphy. Willey-Blackwell, Chichester, 419 s.
- ↑ a b c Mišík, M., Chlupáč, I., Cicha, I., 1985, Historická a stratigrafická geológia. SPN, Bratislava, 541 s.
- ↑ Bjørlykke, K., Jahren, J., 2010, Chapter 4 Sandstones and Sandstone Reservoirs. in Bjørlykke, K., Petroleum Geoscience: From Sedimentary Environments to Rock Physics. Springer, Heidelberg Dordrecht, s. 113 – 140
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Doba (hornina) na slovenské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu droba na Wikimedia Commons
