Ariane 6
| Ariane 6 | |
|---|---|
 Navrhované varianty Ariane 6: A62 (vlevo) a A64 (vpravo) | |
| Země původu |  Evropa |
| Rodina raket | Ariane |
| Výrobce | ArianeGroup |
| Účel | středně těžká nosná raketa |
| Rozměry | |
| Výška | 63 m |
| Průměr | 5,4 m |
| Hmotnost | 530 000 - 860 000 kg |
| Nosnost | |
| na LEO | A64: 20 000 kg A62: 10 350 kg |
| na GTO | A64: 12 000 kg A62: 4 500 kg |
| Únikovou rychlost | A64: 8 500 kg (translunární) A62: 3 000 kg (translunární) |
| Historie startů | |
| Status | v provozu |
| Kosmodrom | Guyanské kosmické centrum |
| Celkem startů | 1 |
| Úspěšné starty | 1 |
| První start | 9. července 2024 |
| Pomocné motory – P120C | |
| Počet | 2 (A62) nebo 4 (A64) |
| Tah | 4 500 kN |
| Palivo | HTPB, ChA, Al |
| První stupeň – centrální stupeň | |
| Motor | Vulcain 2.1 |
| Tah | 1 370 kN |
| Palivo | LH2 / LOX |
| Druhý stupeň – druhý stupeň | |
| Motor | Vinci |
| Tah | 180 kN |
| Palivo | LH2 / LOX |
Ariane 6 je nosná raketa vyvíjená společností ArianeGroup pro Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Je součástí série kosmických nosných raket Ariane a má nahradit typ Ariane 5. Jako středně těžký nosič srovnatelný s raketou Atlas V nebo Falcon Heavy má být schopna dopravit náklad až na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Raketa poprvé odstartovala 9. července 2024.
Oproti Ariane 5 by měla být při pravidelném provozu o polovinu levnější a umožňovat dvakrát vyšší frekvenci startů.[1]
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Ariane 6 má dva raketové stupně, oba jsou poháněné motory na kapalný vodík a kapalný kyslík. První stupeň je vybaven vylepšenou verzí motoru Vulcain, který již byl použit na Ariane 5, který hoří od začátku letu a má vynést raketu za deset minut do výšky asi 100 kilometrů.[1] Druhý stupeň má nově navržený motor Vinci, který má být schopen dopravit náklad na různé oběžné dráhy v rámci jednoho letu. Většinu počátečního tahu při startu zajišťují raketové boostery P120 na tuhé palivo připojené k prvnímu stupni.
Závěrečný návrh rakety byl vybrán ESA v prosinci 2014. První zkušební let byl původně plánován na rok 2020 a několikrát odložen,[2] podle odhadu z podzimu 2022 k němu mělo dojít ve 4. čtvrtletí 2023,[3] pak byl tento termín posunut na červen 2024.[4] V květnu 2024 pak ESA upřesnila, že se pro premiéru nové rakety počítá s prvními dvěma týdny července 2024.[5] První start proběhl 9. července 2024.[6]
Raketa by měla vynášet mj. satelity systému Galileo, [7] třetí generace série satelitů Meteosat[8] nebo sondu Plato.[9] Při prvním letu bylo vypuštěno 9 minisatelitů CubeSat.[6]
Na vývoji rakety se podílela i česká firma Aerotech Czech,[10] která vyrábí součásti palivového systému rakety.[11][12] Další česká firma, která se podílí na výrobě dílů pro raketu je klatovská ATC Space. [13]V jejich závodě probíhá výroba hliníkových částí plášťů pomocných urychlovacích motorů P120. Jedná se o spodní prstenec s úchytem k centrálnímu stupni a vrchní prstenec se skosenou hranou[14]. Dále se zde vyrábějí některé hliníkové díly na centrální stupeň nosiče. Na pozemním segmentu je osazen deflektor spalin, což je rozměrná ocelová konstrukce o hmotnosti 650 tun, která má za úkol odvádět spaliny od startující rakety. Výrobu deflektoru provedla firma MCE Slaný[15]. V roce 2021 byly realizovány testy spodní nosné části pomocných motorů ve zkušebnách Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu v Praze Letňanech.[16]
Vývoj rakety stál asi 3,9 mld. eur.[3]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]Raketa má mít dvě varianty:
- Ariane 62 - dva boostery P120, určená hlavně pro vědecké a státní mise, s nosností až 4,5 t na GTO a 10,35 t na LEO,
- Ariane 64 - čtyři boostery P120, určená hlavně pro komerční mise s možností vynesení dvou satelitů najednou, s nosností až 11,5 t na GTO a 21,5 t na LEO.
Zvažuje se také vylepšení Block 2, které by mělo spočívat ve vylepšení boosterů P120 a motorů Vinci, které by mělo umožnit zvýšit nosnost na LEO o 3 tuny.[3]
První lety
[editovat | editovat zdroj]VA262
[editovat | editovat zdroj]První, testovací let rakety se uskutečnil 9. července 2024 z Guyanské kosmické centrum ve Francouzské Guyaně. Vlastní start proběhl v pořádku a podařilo se také vypustit devět malých satelitů CubeSat.[6] Jedním z vypuštěných CubeSatů byla i slovenská družice GRBBeta[17] slovenské soukromé společnosti Spacemanic. Náklad byl tvořen také vědeckými experimenty, které byly pevně spojeny s druhým stupněm nosiče. Například YPSat byl vyvinut studenty a jeho úkolem bylo vyfotit a natočit odhození aerodynamického krytu a pak vypouštění jednotlivých CubeSatů. Poslední část nákladu tvořila dvě experimentální návratová pouzdra, která měla ověřit nové technologie.
Po sérii testů se však nepodařilo obnovit provoz pomocné jednotky APU,[18] která se stará o správné zásobování motoru horního stupně palivem.[19] Proto nemohl být tento stupeň naveden k zániku v atmosféře (cílem tohoto manévru mělo být snížení množství existujícího kosmického smetí na zemské oběžné dráze). Bylo zrušeno také vypuštění dvou návratových pouzder.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Kosmický program Ariane 6. www.atc-space.cz [online]. ATC SPACE s.r.o. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ ESA requests €230 million more for Ariane 6 as maiden flight slips to 2022. SpaceNews [online]. 2020-10-29 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c FOUST, Jeff. Ariane 6 first launch slips to late 2023 [online]. 2022-10-19 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FOUST, Jeff. ESA sets mid-2024 date for first Ariane 6 launch [online]. 30 November 2023 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online.
- ↑ FOUST, Jeff. Ariane 6 inaugural launch planned for first half of July [online]. 2024-05-21 [cit. 2024-05-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c KARLÍK, Tomáš. Evropská raketa Ariane 6 dokončila první let. ČT 24 [online]. Česká televize, 2024-07-09 [cit. 2024-07-10]. Dostupné online.
- ↑ FOUST, Jeff. Falcon 9 leading candidate to launch European science mission [online]. 2022-10-18 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MTG-S 1, 2 (Meteosat 13, 16 / Sentinel 4A, 4B). Gunter's Space Page [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ESA Science & Technology - Planet-hunting eye of PLATO. sci.esa.int [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ FRYDRYŠEK, Milan. ČR se bude podílet na přípravě rakety Ariane 6. Dopravní noviny [online]. 2.8.2016 [cit. 2018-09-21]. Dostupné online.
- ↑ Od montoven mezi elitu. České firmy se uchytily ve vesmírném programu. iDNES.cz [online]. 2018-11-07 [cit. 2018-11-12]. Dostupné online.
- ↑ ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. www.atc-space.cz [online]. [cit. 2023-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Další česká stopa na Ariane 6 [online]. 2020-11-16 [cit. 2024-07-24]. Dostupné online.
- ↑ ATC SPACE s.r.o. | Výrobce komponent pro kosmické aplikace. ATC SPACE s.r.o. [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MCE-Slany. www.mce-slany.com [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online.
- ↑ Výzkumný a zkušební letecký ústav. Ve VZLÚ probíhají zkoušky části rakety Ariane 6 | VZLÚ... národní centrum pro letectví a vesmír [online]. Praha: VZLU, a.s. [cit. 2021-07-01]. Dostupné online.
- ↑ GRBBeta. Gunter's Space Page [online]. [cit. 2024-07-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAJER, Dušan. Ariane 6 byla úspěšná až na malou kaňku v závěru. Kosmonautix.cz [online]. 2024-07-10 [cit. 2024-07-11]. Dostupné online.
- ↑ GEMBEC, Martin. 29. vesmírný týden 2024. Astro.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Ariane 6 na Wikimedia Commons
- (česky) Ariane 6 má za sebou zkušební odpočítávání – www.CzechSpacePortal.cz
- (česky) Češi vyrobí 600 tun těžký díl pro rampu Ariane 6 – kosmonautix.cz
- (česky) Evropa zažehla svůj obří motor na tuhé palivo – kosmonautix.cz (o nosičích Vega a Ariane 6)
- (anglicky) Web o Ariane 6 Archivováno 8. 11. 2018 na Wayback Machine.
