Arguň
Arguň | |
---|---|
Řeka Arguň | |
Základní informace | |
Délka toku | 1620 km |
Plocha povodí | 164 000 km² |
Světadíl | Asie |
Zdrojnice | |
Chaj-lar-che, Kerulen 49°56′16″ s. š., 122°27′53″ v. d. | |
Ústí | |
do Amuru 53°19′58″ s. š., 121°28′49″ v. d. | |
Protéká | |
Rusko (Zabajkalský kraj) Čína (Vnitřní Mongolsko) | |
Úmoří, povodí | |
Tichý oceán, Ochotské moře, Amur | |
Povodí řeky | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arguň (rusky Аргунь, čínsky znaky 额尔古纳河) je řeka na hranicích Zabajkalského kraje v Rusku a autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v ČLR. Je dlouhá 1620 km. Plocha povodí měří 164 000 km².
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Pravou zdrojnicí řeky je Chaj-lar-che, která pramení v pohoří Velký Chingan v ČLR. Levou zdrojnicí se na konci 20. století stala řeka Kerulen, která vytvořila stálý odtok z jezera Chulun núr a její dolní tok tak ústí do řeky Chaj-lar-che na rusko-čínské hranici, kde se mění její název na Arguň. Ta teče nejprve v široké dolině, přičemž také říční údolí je rozlehlé. Tam do ní zprava vtéká řeka Derbul. Níže směrem k soutoku s Šilkou se dolina zužuje. Pod tímto soutokem se již řeka jmenuje Amur, jehož je tak Arguň pravou zdrojnicí.
Hlavní přítoky
[editovat | editovat zdroj]Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Zdrojem vody jsou převážně dešťové srážky. Zamrzá na konci listopadu a rozmrzá na začátku května.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Vodní doprava je možná. V řece žije přibližně 60 druhů ryb, z nichž se průmyslově zpracovávají především amuři, kapři a kety.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od 2. poloviny 17. století po řece vedla tržní cesta ze Sibiře k centrům východní Číny.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Аргунь“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arguň na Wikimedia Commons