1962
Vzhled
2. tisíciletí |
◄◄ ◄ 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 ► ►►
1962 (MCMLXII) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal pondělím.
Události
[editovat | editovat zdroj]Československo
[editovat | editovat zdroj]- 9. února – Ministr vnitra a místopředseda vlády Rudolf Barák byl odvolán ze všech svých funkcí a vyloučen z KSČ pro údajné porušování socialistické zákonnosti. V roce 1964 byl následně vojenským soudem odsouzen k 15 rokům vězení. Šlo o důsledek zákulisních politických bojů Baráka s Antonínem Novotným.
- 22. února – byl uveden do provozu první úsek ropovodu Družba přivádějící sovětskou ropu do rafinérie v Bratislavě.
- 12. dubna – V důsledku hospodářských obtíží vedoucí k neplnění plánu 3. pětiletky rozhodlo plénum ÚV KSČ snížit úkoly v průmyslu a pro rok 1963 stanovit pouze přechodný – roční plán.
- 10. října – Při havárii letadla u obce Sokolnice na Brněnsku zahynulo 10 cestujících a tři členové posádky.
- 6. listopadu – Byl dokončen odstřel pomníku J. V. Stalina na pražské Letné.
- 7. listopadu – Staroměstském náměstí v Praze explodoval během slavnostního shromáždění ke 45. výročí VŘSR nástražný výbušný systém.[1]
- 4.–8. prosince – V Praze se uskutečnil XII. sjezd KSČ. Hlavními programovými body sjezdu byly problémy rozvoje československé ekonomiky, jež v období 3. pětiletky procházela těžkou krizí, a otázky rehabilitací osob postižených vykonstruovanými politickými procesy z 50. let.
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. leden – Samoa získala nezávislost na Novém Zélandu
- 2. leden – Trevor Taylor na voze Lotus zvítězil v Grand Prix Cape
- 9. leden – uzavřena obchodní smlouva mezi Kubou a SSSR
- 2. březen – Barma – převrat generála Ne Wina, který vyhlásil program barmské cesty k socialismu
- 18. březen – Francie a Alžírsko podepsaly smlouvu o ukončení alžírské války
- 1. červenec – Rwanda a Burundi získaly nezávislost na Belgii.
- 3. červenec – Alžírsko vyhlásilo nezávislost
- 1. září – Zatřásla se země v severozápadním Íránu, bylo zničeno 100 vesnic a v rozvalinách nalezlo smrt 12 230 lidí.
- Albánie se přestala zúčastňovat činnosti Varšavské smlouvy
- Mongolsko vstoupilo do RVHP
- 9. říjen – Uganda získala nezávislost na Velké Británii.
- 11. říjen – zahájen Druhý vatikánský koncil
- 14. říjen – špionážní letoun U-2 přelétající nad Kubou pořídil snímky prokazující, že zde SSSR instaloval odpalovací zařízení pro nukleární střely. To byl počátek Karibské krize.
- říjen–listopad – Čínsko-indická válka – Čína obsadila sporné území Aksai Čin
Vědy a umění
[editovat | editovat zdroj]- 20. únor – John Glenn – první americký astronaut (3. Američan ve vesmíru), který obletěl Zemi
- Nick Holonyak Jr. na University of Illinois v USA vyvinul první svítivou diodu s viditelným spektrem
- založena skupina The Rolling Stones
- 1962–1965 výkon jednotlivých bloků parních elektráren se zvyšuje až na 500 MW; účinnost dosahuje 40 %
Nobelova cena
[editovat | editovat zdroj]- Nobelova cena za fyziku – Lev Davidovič Landau
- Nobelova cena za chemii – Max Perutz, John Cowdery Kendrew
- Nobelova cena za fyziologii a medicínu – Francis Crick, James Dewey Watson, Maurice Wilkins
- Nobelova cena za literaturu – John Steinbeck
- Nobelova cena míru – Linus Pauling
Narození
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 15. ledna – Jan Stejskal, fotbalista
- 27. ledna – Rudolf Suchánek, hokejista a trenér
- 2. února – Ivan Ženatý, houslový virtuóz a hudební pedagog
- 13. února – Hynek Adámek, geograf, novinář, fotograf a publicista
- 23. února – Ivo Knoflíček, fotbalista
- 7. března – Roman Čada, herec
- 31. března – Michal Viewegh, spisovatel a publicista
- 3. dubna – Jaroslav Benák, bývalý lední hokejista
- 6. května – Radka Stupková, herečka a autorka
- 7. dubna – Miroslav Wanek, básník, textař a hudebník
- 8. dubna – Radomír Šimůnek, cyklokrosař († 10. srpna 2010)
- 16. května – Taťána Kocembová, československá a česká atletka v běžeckých disciplínách
- Vladimír Javorský, herec
- 16. května – Ondřej Vetchý, herec
- 18. května – Karel Roden, herec
- 4. června – Martin Stáhalík, akrobatický pilot a mistr světa v letecké akrobacii z roku 1995 († 9. března 2001)
- 8. června – Lukáš Vaculík, herec
- 11. června – Olga Charvátová, sjezdařka na lyžích
- 12. června – Petr Čermák, horolezec a sportovní lezec
- 22. června – Jitka Anlaufová, abstraktní malířka
- 7. července – Kateřina Cajthamlová, lékařka
- 27. července – Janek Ledecký, zpěvák
- 10. července – Vida Neuwirthová, herečka
- 1. srpna – Hana Seidlová, herečka
- 4. srpna – Jáchym Topol, básník, prozaik, novinář
- 15. srpna – Alexandra Horová, výtvarnice
- 21. září – Pavlína Jíšová, folková zpěvačka
- 23. listopadu – Heidi Janků, zpěvačka, moderátorka a muzikálová herečka
- 26. listopadu – Hana Marvanová, právnička a politička
- 16. prosince – Aleš Höffer, atlet († 14. listopadu 2008)
- 16. prosince – Zuzana Antares, spisovatelka
- ? – Ivana Maříková, herečka
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 1. ledna – Yeong-wook Jo, korejský filmový hudební skladatel
- 3. ledna – Gavin Hastings, skotský ragbista
- 4. ledna – Peter Steele, americký hudebník († 14. dubna 2010)
- 12. ledna – Gunde Svan, bývalý švédský reprezentant v běhu na lyžích
- 14. ledna – Katarína Cibulková, slovenská politička (SDKÚ-DS)
- 17. ledna – Jim Carrey, kanadský herec a komik
- 21. ledna – Mark Arm, americký zpěvák, člen grungeové skupiny Mudhoney
- 22. ledna – Christoph Meyns, německý teolog a duchovní
- 25. ledna – Chris Chelios, americký lední hokejista
- 29. ledna – Olga Tokarczuková, polská spisovatelka, autorka poezie, esejí a scénářů
- 30. ledna – Abdalláh II., jordánský král
- 31. ledna – Frank Wieneke, německý judista
- 1. února – Manuel Amoros, francouzský fotbalista
- 4. února – Žiga Turk, slovinský politik
- 5. února – Jennifer Jason Leigh, americká herečka
- 6. února
- Thomas Hylland Eriksen, norský antropolog, spisovatel a publicista
- Axl Rose, americký hardrockový zpěvák (Guns N' Roses)
- Džamila Stehlíková, česká lékařka, univerzitní pedagožka a politička
- 7. února – Eddie Izzard,britský herec a stand-up komik
- 9. února – Zuzana Tlučková, slovenská herečka, bavička a dabérka
- 10. února – Cliff Burton, americký baskytarista, člen skupiny Metallica († 27. září 1986)
- 11. února – Sheryl Crow, americká zpěvačka
- 14. února – Philippe Sella, francouzský ragbista
- 19. února – Miroslav Ihnačák, slovenský lední hokejista
- 21. února – David Foster Wallace, americký spisovatel († 12. září 2008)
- 22. února – Steve Irwin, australský dobrodruh, ochránce životního prostředí a hlavní postava seriálu „Lovec krokodýlů“ († 4. září 2006)
- 2. března – Gabriele Tarquini, italský automobilový závodník, pilot F1
- 5. března – Samuel Žbogar, slovinský diplomat a politik
- 7. března – Taylor Dayne, americká zpěvačka
- 14. března – Cvetanka Christovová, bulharská atletka († 14. listopadu 2008)
- 17. března – Kalpana Chawlaová, americká astronautka († 1. února 2003)
- 21. března – Mark Waid, americký komiksový scenárista
- 26. března – John Stockton, americký basketbalista, Andrej Lavrov ruský házenkář
- 27. března – Kevin J. Anderson, americký spisovatel
- 6. dubna – Annejet van der Zijl, nizozemská novinářka a spisovatelka
- 8. dubna
- Alberto Angela, italský paleontolog, vědecký propagátor, spisovatel a novinář
- Izzy Stradlin, americký kytarista (Guns N' Roses)
- 12. dubna – Pavol Habera, slovenský zpěvák
- 15. dubna – Nawal El Moutawakel, bývalá marocká atletka
- 20. dubna – Sigurður Ingi Jóhannsson, islandský politik
- 21. dubna – Sergej Zaljotin, ruský kosmonaut
- 26. dubna – Héctor Enrique, bývalý argentinský fotbalista
- 2. května
- Cecilia Taitová, peruánská politička a bývalá volejbalistka
- Hadoram Shirihai, izraelský ornitolog, fotograf a autor určovacích příruček
- 10. května – Anvar Čingizoglu, ázerbájdžánský prozaik, novinář, historik a etnolog († 10. července 2022)
- 18. května – Sandra, německá zpěvačka
- 25. května – Anders Johansson, švédský hudebník
- 31. května – Sebastian Koch, německý herec
- 5. června – Astrid Belgická, belgická princezna
- 16. června – Grant Fox, novozélandský ragbista
- 19. června – Paula Abdul, americká zpěvačka, tanečnice, choreografka a porotkyně
- 26. června – Andrej Šeban, slovenský kytarista, skladatel a producent
- 29. června
- Anișoara Stanciuová, bývalá rumunská atletka, skokanka do dálky
- George Zamka, americký důstojník a astronaut
- 3. července – Tom Cruise, americký herec
- 4. července – Pam Shriverová, americká tenistka
- 8. července – Joan Osborne, americká písničkářka
- 14. července – Agim Canaj, albánský fotbalista
- 19. července
- 19. července – Anthony Edwards, americký herec
- 19. července – Aja Kitó, japonská spisovatelka († 23. května 1988)
- 26. července – Galina Čisťakovová, sovětská a slovenská atletka
- 29. července – Carl Cox, britský techno a house DJ
- 31. července – Wesley Snipes, americký herec
- 5. srpna – Patrick Ewing, bývalý americký basketbalista.
- 6. srpna
- Gregory Chamitoff, americký astronaut
- Michelle Yeoh, malajsijská herečka a tanečnice
- 11. srpna – Brian Azzarello, americký komiksový scenárista
- 13. srpna
- John Slattery, americký herec, režisér, producent a scenárista
- Manuel Valls, francouzský politik
- 15. srpna – David Zayas, portorický herec
- 18. srpna – Felipe Calderón, prezident Mexika
- 24. srpna – Mary Ellen Weberová, americká vědkyně a astronautka
- 27. srpna
- Sjón, islandský spisovatel
- Alexandr Ščetinin, ukrajinský novinář (27. srpna 2016)
- 28. srpna – Michal Gučík, slovenský herec a podnikatel
- 1. září – Ruud Gullit, nizozemský fotbalista
- 2. září – Prachya Pinkaew, thajský režisér
- 8. září – Thomas Kretschmann, německý herec
- 13. září – Tõnu Õnnepalu, estonský spisovatel
- 25. září – Ales Bjaljacki, běloruský aktivista, nositel Nobelovy ceny
- 28. září – Grant Fuhr, kanadský hokejový brankář
- 30. září – Frank Rijkaard, nizozemský fotbalista a trenér
- 6. října – Igor Federič, slovenský politik
- 8. října – Bruno Thiry, belgický rally jezdec
- 10. října – Rex Walheim, americký astronaut
- 11. října – Joan Cusacková, americká herečka
- 13. října – Kelly Prestonová, americká herečka († 12. července 2020)
- 16. října
- Flea, baskytarista skupiny Red Hot Chili Peppers
- Dmitrij Chvorostovskij, ruský operní pěvec, barytonista († 22. listopadu 2017)
- 19. října
- Evander Holyfield, americký boxer
- Vladimír Svitek, slovenský hokejista († 17. února 2020)
- 20. října – Martin Šulík, slovenský herec, scenárista a režisér
- 21. října – David Campese, australský ragbista
- 24. října – Abel Antón, bývalý španělský atlet
- 26. října – Cary Elwes, britský herec
- 30. října – Franz Stahl americký kytarista
- 1. listopadu
- Anthony Kiedis, americký zpěvák skupiny Red Hot Chili Peppers
- Ulf Timmermann, bývalý východoněmecký atlet
- 11. listopadu – Demi Moore, americká herečka
- 12. listopadu
- Wim Kieft, nizozemský fotbalista[2]
- Naomi Wolfová, americká spisovatelka, intelektuálka a politická konzultantka
- 14. listopadu – Stefano Gabbana, italský módní návrhář
- 18. listopadu – Kirk Lee Hammett, americký kytarista (Metallica)
- 19. listopadu
- Jodie Fosterová, americká herečka, scenáristka, režisérka a producentka
- Nicole Stottová, americká astronautka
- 26. listopadu – Viliam Hýravý, slovenský fotbalista a trenér
- 28. listopadu
- Matt Cameron, americký bubeník, bubeník, zpěvák a textař (Soundgarden, Pearl Jam)
- Jon Stewart, americký komik, moderátor, politický satirik a spisovatel
- 8. prosince – Berry van Aerle, bývalý nizozemský fotbalista
- 9. prosince – Juan Atkins, americký electro hudebník a inovátor techno hudby
- 12. prosince – Tracy Austinová, bývalá americká tenistka
- 22. prosince – Ralph Fiennes, britský herec
- 29. prosince – Barry Wilmore, americký pilot a astronaut
- ? – Azmet Jah, britský fotograf a kameraman
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Česko
[editovat | editovat zdroj]- 14. ledna – Suzanne Marwille, herečka a scenáristka (* 11. července 1895)
- 15. ledna – Rudolf Richter, atlet-chodec, cyklista, sportovní funkcionář (* 7. dubna 1883)
- 16. ledna – František Koucký, kanovník litoměřické kapituly (* 26. března 1881)
- 26. ledna
- Jan Bervida, letecký odborník (* 4. září 1893)
- Fran Lhotka, chorvatský hudební skladatel (* 25. prosince 1883)
- 29. ledna – Jindřich Nygrín, muzejník, regionální historik, archivář a konzervátor (* 18. dubna 1890)
- 31. ledna – Vlasta Burian, herec (* 9. dubna 1891)
- 1. února
- Miroslav Cikán, filmový režisér (* 11. února 1896)
- Josef Kaplický, malíř, sochař a sklářský výtvarník (* 19. března 1889)
- 2. února – Richard Placht, sochař a rytec (* 4. ledna 1880)
- 3. února
- František Peroutka, čs. ministr průmyslu, obchodu a živností (* 10. října 1879)
- Maxmilián Fatka, československý státní úředník a politik (* 23. září 1868)
- 7. února – Metoděj Prajka, lidový muzikant, hudební skladatel a kapelník (* 5. července 1898)
- 10. února – Maxmilian Švabinský, malíř a grafik (* 17. září 1873)
- 11. února – Oldřich Menhart, typograf, umělecký kaligraf a knižní grafik (* 25. června 1897)
- 14. února
- Karel Pokorný, sochař (* 18. ledna 1891)
- Helena Johnová, česká sochařka, keramička (* 22. ledna 1884)
- 15. února – Franz Josef Arnold, městský architekt v Ústí nad Labem (* 18. ledna 1888)
- 17. února – Václav Mařan, sochař a keramik (* 23. května 1879)
- 4. března – Zdeněk Chalabala, dirigent (* 18. dubna 1899)
- 5. března – Otakar Jeremiáš, hudební skladatel a dirigent (* 17. října 1892)
- 9. března – Zdeněk Nejedlý, muzikolog, literární historik a politik (* 10. února 1878)
- 12. března – Karel Paleček, legionář, generál, zakladatel československých výsadkových jednotek (* 28. ledna 1896)
- 14. března – Karel Bejbl, československý fotbalový reprezentant (* 17. ledna 1906)
- 15. března
- František Hájek, soudní lékař (* 30. listopadu 1886)
- Anna Steimarová, česká herečka (* 7. července 1889)
- 21. března – Václav Wagner, archeolog a historik umění (* 1. listopadu 1893)
- 3. dubna – Josef Kopta, spisovatel (* 16. června 1894)
- 7. dubna – Jaroslav Durych, prozaik (* 2. prosince 1886)
- 28. dubna
- Josef Stelibský, klavírista, kapelník a hudební skladatel (* 5. prosince 1909)
- František M. Hník, teolog, sociolog, biskup Církve československé (husitské) (* 9. února 1905)
- 4. května – Josef Rejfíř, šachista (* 22. září 1909)
- 6. května – Jiří Červený, kabaretiér, spisovatel a skladatel (* 14. srpna 1887)
- 7. května – Ladislav Mráz, operní pěvec (* 25. září 1923)
- 29. května – Josef Martínek, hudební pedagog a skladatel (* 18. února 1888)
- 9. června – Berthold Epstein, pediatr (* 1. dubna 1890)
- 14. června – Otto Černín, rakouský diplomat (* 27. srpna 1875)
- 29. června – Vladimír Wallenfels, architekt a urbanista (* 17. srpna 1895)
- 2. července – Frederick Parkes Weber, britský dermatolog (* 8. května 1863)
- 6. července – Josef Bezdíček, rozhlasový a divadelní režisér a herec (* 30. září 1900)
- 21. července – František Brož, hudební skladatel (* 10. dubna 1896)
- 26. července – Rudolf Urbánek, historik (* 7. září 1877)
- 27. července – František Korte, právník a hudební skladatel (* 22. dubna 1895)
- 24. srpna – Růžena Šlemrová, herečka (* 10. listopadu 1886)
- 2. září – Josef Machoň, hudební skladatel (5. května 1880)
- 10. září – Ota Bubeníček, malíř (* 31. října 1871)
- 26. září – Fráňa Zemínová, politička, představitelka feministického hnutí, vězeň komunistického režimu (* 15. července 1882)
- 28. září – Miloš Navrátil, malíř, básník, spisovatel a tiskař (* 14. ledna 1900)
- 4. října – Bernhard Krahl, osecký cisterciák a profesor teologie (* 28. března 1902)
- 9. října – Vratislav Vycpálek, český hudební vědec, skladatel a folklorista (* 30. července 1892)
- 11. října – Albrecht Dubský z Třebomyslic, šlechtic, velkostatkář a politik (* 12. července 1882)
- 24. října – Vladimír Borský, herec, režisér a scenárista (* 2. března 1904)
- 10. listopadu – Jan Larisch-Mönnich II., slezský šlechtic, uhlobaron a politik (* 6. října 1872)
- 18. listopadu – Josef Trnka, rektor Českého vysokého učení technického, profesor geodézie (* 5. prosince 1904)
- 23. listopadu – Stanislav Zuvač, příslušník výsadku Potash (* 8. září 1906)
- 6. prosince – Jaroslav Böhm, archeolog (* 8. března 1901)
- 8. prosince – Ferdinand Kraupner, kanovník Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích (* 25. dubna 1878)
- 10. prosince – Karel Hrubý, genetik, přírodovědec, botanik a entomolog (* 30. září 1910)
- 11. prosince – Rudolf Lodgman, československý politik německé národnosti (* 21. prosince 1877)
- 12. prosince – František Kobliha, český malíř a grafik (* 17. listopadu 1877)
- 21. prosince – Emerich Rath, všestranný sportovec německé národnosti (* 5. listopadu 1883)
- 22. prosince – Vlastimil Rada, český malíř (* 5. dubna 1895)
Svět
[editovat | editovat zdroj]- 3. ledna – Babe Dye, kanadský hokejista, člen hokejové síně slávy (* 13. května 1898)
- 8. ledna – Maxmilián z Hohenbergu, nejstarší syn následníka trůnu Františka Ferdinanda (* 29. září 1902)
- 12. ledna – Miklós Szabados, maďarský stolní tenista (* 20. března 1912)
- 15. ledna – Dani'el Auster, první starosta Západního Jeruzaléma (* 7. května 1893)
- 16. ledna
- Richard Henry Tawney, anglický spisovatel, filosof, ekonom, historik (* 30. listopadu 1880)
- Frank Hurley, australský fotograf (* 15. října 1885)
- Albert William Herre, americký ichtyolog a lichenolog (* 16. září 1868)
- Ivan Meštrović, chorvatský sochař, architekt a spisovatel (* 15. srpna 1883)
- 19. ledna – Džunjú Kitajama, japonský lingvista a spisovatel (* 29. ledna 1902)
- 20. ledna – Robinson Jeffers, americký básník (* 10. ledna 1887)
- 26. ledna – Lucky Luciano, americký mafiánský boss (* 11. listopadu 1896)
- 28. ledna – Jacques Groag, architekt a interiérový návrhář, původem z Moravy (* 5. února 1892)
- 29. ledna – Fritz Kreisler, rakouský houslový virtuos a hudební skladatel (* 2. února 1875)
- 5. února
- Doug Watkins, americký jazzový kontrabasista (* 2. března 1934)
- Jacques Ibert, francouzský hudební skladatel (* 15. srpna 1890)
- 19. února – Georgios Papanikolaou, řecko-americký lékař, průkopník cytopatologie (* 13. května 1883)
- 26. února – Riccardo Moizo, italský generál (* 27. srpna 1877)
- 5. března – Ján Baran, slovenský hudebník a skladatel (* 1918)
- 10. března – William Wauer, německý sochař a režisér (* 26. října 1866)
- 11. března – Jozef Čársky, slovenský římskokatolický biskup (* 9. května 1886)
- 15. března – Arthur Holly Compton, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (1927) (* 1892)
- 18. března – Ľudo Ondrejov, slovenský spisovatel (* 19. října 1901)
- 20. března – Charles Wright Mills, americký sociolog (* 28. srpna 1916)
- 21. března – Jan Szeruda, polským evangelický teolog (* 26. prosince 1889)
- 24. března – Auguste Piccard, švýcarský vzduchoplavec a fyzik (* 28. ledna 1884)
- 25. března – Louis-Marie Billé, francouzský kardinál (* 18. února 1938)
- 1. dubna – Michel de Ghelderode, belgický spisovatel (* 3. dubna 1898)
- 10. dubna – Stuart Sutcliffe, britský hudebník a malíř (* 23. června 1940)
- 21. dubna – Frederick Handley Page, britský letecký konstruktér a podnikatel (* 15. listopadu 1885)
- 22. dubna – Franc Snoj, slovinský politik (* 28. ledna 1902)
- 26. dubna – Alexandrina Luisa Dánská, hraběnka z Castellu (* 12. prosince 1914)
- 28. dubna – Gianna Beretta Molla, italská světice (* 4. října 1922)
- 3. května – Jozef Smida slovenský protifašistický bojovník (* 28. května 1899)
- 11. května – Hans Luther, německý říšský kancléř (* 10. března 1879)
- 16. května – Ján Petrovič, slovenský spisovatel a politik (* 17. června 1893)
- 17. května – Arsenij Grigorjevič Golovko, sovětský námořní velitel a admirál (* 23. června 1906)
- 20. května
- Joan Rivierová, britská psychoanalytička (* 28. června 1883)
- Tymoteusz Szretter, metropolita polské pravoslavné církve (* 16. května 1901)
- 31. května – Adolf Eichmann, německý nacistický funkcionář a válečný zločinec (* 19. března 1906)
- 2. června
- Fran Saleški Finžgar, slovinský kněz a spisovatel (* 9. února 1871)
- Vita Sackville-Westová, britská spisovatelka a zahradnice (* 1892)
- 3. června – Márún Abbúd, libanonský spisovatel (* 9. února 1886)
- 6. června
- Yves Klein, francouzský umělec (* 28. dubna 1928)
- John Rimmer, britský olympijský vítěz na 3000 metrů překážek (* 27. dubna 1878)
- 7. června – Joseph Profaci, italsko-americký mafiánský boss (* 2. listopadu 1897)
- 15. června – Alfred Cortot, francouzsko-švýcarský klavírista a dirigent (* 26. září 1877)
- 18. června – Alexej Innokenťjevič Antonov, sovětský generál (* 15. září 1896)
- 5. července
- Helmut Richard Niebuhr, americký křesťanský teolog (* 3. září 1894)
- Avraham Granot, izraelský politik (* 18. června 1890)
- 6. července
- Aba Achime'ir, izraelský novinář, historik a politický aktivista (* 2. listopadu 1897)
- William Faulkner, americký spisovatel (* 25. září 1897)
- Josef August Rakouský, rakouský arcivévoda, polní maršál (* 9. srpna 1872)
- 8. července – Georges Bataille, francouzský myslitel, esejista a spisovatel (* 10. září 1897)
- 10. července – Jehuda Lejb Majmon, izraelský politik (* 11. prosince 1875)
- 28. července
- Eddie Costa, americký jazzový klavírista a vibrafonista (* 14. srpna 1930)
- Rudolf Strechaj, ministr spravedlnosti Slovenské republiky (* 25. července 1914)
- 29. července – Ronald Fisher, anglický statistik, evoluční biolog, eugenik a genetik (* 17. února 1890)
- 5. srpna
- Vasilij Zeňkovskij, ukrajinský křesťanský filosof (* 4. července 1881)
- Marilyn Monroe, americká herečka (* 1. června 1926)
- 6. srpna – Teodoro Ballo Tena, španělský houslista, dirigent a hudební skladatel (* 25. března 1866)
- 9. srpna – Hermann Hesse, švýcarský spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu (* 2. července 1877)
- 12. srpna – Reginald Ruggles Gates, kanadský antropolog, botanik a genetik (* 1. května 1882)
- 31. srpna – Alexander Kunoši, slovenský právník, publicista a překladatel (* 1908)
- 1. září – Hans-Jürgen von Arnim, německý generálplukovník (* 4. dubna 1889)
- 3. září – Edward Estlin Cummings, americký básník, malíř a dramatik (* 14. října 1894)
- 4. září – William Clothier, americký tenista (* 27. září 1881)
- 9. září – Paavo Aaltonen, finský gymnasta (* 11. prosince 1919)
- 7. září
- Todos Osmačka, ukrajinský spisovatel (* 3. května 1895)
- Eidži Jošikawa, japonský spisovatel historických románů (* 11. srpna 1892)
- Karen Blixenová, dánská spisovatelka (* 17. dubna 1885)
- 9. září – Paavo Aaltonen, finský gymnasta, olympijský vítěz (* 11. prosince 1919)
- 11. září – Anna Munro, skotská sufražetka (* 4. října 1881)
- 14. září
- Erkki Raappana, finský generál (* 2. června 1893)
- Frederick Schule, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (* 27. září 1879)
- 18. září – Terezie Neumannová, katolická mystička (* 8. dubna 1898)
- 19. září – Nikolaj Fjodorovič Pogodin, sovětský dramatik (* 16. listopadu 1900)
- 21. září – Marie Bonapartová, francouzská spisovatelka a psychoanalytička (* 2. července 1882)
- 25. září – Silvestr Braito, katolický kněz, teolog, básník, publicista a překladatel (* 14. června 1898)
- 26. září – Dušan Simović, jugoslávský generál a exilový premiér (* 28. října 1884)
- 28. září – Knud Kristensen, premiér Dánska (* 26. října 1880)
- 9. října – Milan Vidmar, slovinský elektroinženýr, šachista, šachový teoretik, filozof a spisovatel. (* 1885)
- 10. října – Trygve Gulbranssen, norský spisovatel (* 15. června 1894)
- 11. října – Erich von Tschermak, rakouský agronom a šlechtitel (* 15. listopadu 1871)
- 16. října
- Helena Karađorđević, srbská princezna, dcera srbského krále Petra I. (* 4. listopadu 1884)
- Gaston Bachelard, francouzský filosof a spisovatel (* 27. června 1884)
- 17. října – Natalia Gončarovová, rusko-francouzská malířka, kostýmní výtvarnice a scénografka (* 4. července 1881)
- 22. října – Samuil Fejnberg, ruský hudební skladatel a klavírista (* 26. května 1890)
- 2. listopadu – Alfred Amonn, rakouský ekonom (* 1. června 1883)
- 7. listopadu – Eleanor Rooseveltová, americká politička (* 11. října 1884)
- 8. listopadu – Mordechaj Nurok, lotyšský a izraelský politik (* 7. listopadu 1879)
- 10. listopadu – Artúr Szalatnai-Slatinský, slovenský architekt (* 11. února 1891)
- 13. listopadu – Wiktor Thommée, polský generál (* 30. prosince 1881)
- 18. listopadu
- 'Ebdúlla Gorán, kurdský básník žijící v Iráku (* ? 1904)
- Niels Bohr, dánský fyzik, tvůrce prvního kvantového modelu atomu (* 7. října 1885)
- 21. listopadu – Joseph de Tonquedec, katolický kněz, vymítač ďábla města Paříž (* 27. prosince 1868)
- 22. listopadu – René Coty, prezident Francouzské republiky (* 20. března 1882)
- 24. listopadu – Forrest Smithson, americký olympijský vítěz v běhu na 110 metrů překážek (* 26. září 1884)
- 28. listopadu – Vilemína Nizozemská, nizozemská královna (* 31. srpna 1880)
- 2. prosince – Kardam Bulharský, syn bývalého bulharského cara Simeona II. († 7. dubna 2015)
- 7. prosince – Kirsten Flagstadová, norská operní zpěvačka (* 12. července 1895)
- 12. prosince – Felix Aderca, rumunský básník, spisovatel, překladatel a dramatik (* 13. března 1891)
- 15. prosince – Charles Laughton, britský herec, režisér a producent (* 1. července 1899)
- 16. prosince – Béla Szilassy, československý politik maďarské národnosti (* 1881)
- 20. prosince
- Emil Artin, rakouský matematik (* 3. března 1898)
- Gertruda Rakousko-Toskánská, rakouská arcivévodkyně, hraběnka Waldburg-Zeil (* 19. listopadu 1900)
- 24. prosince – Wilhelm Friedrich Ackermann, německý matematik a filosof (* 29. března 1896)
- 30. prosince – Arthur Oncken Lovejoy, americký filozof (* 10. října 1873)
Domácí demografický vývoj
[editovat | editovat zdroj]1962 | |
---|---|
Střední stav obyvatel | 9 621 808 |
Narození | 134 695 |
Zemřelí | 104 318 |
Přirozený přírůstek | 29 239 |
Přírůstek stěhováním | 5 823 |
Celkový přírůstek | 35 062 |
Hlavy států
[editovat | editovat zdroj]- Československo – Antonín Novotný (1957–1968) (premiér Viliam Široký 1953–1963)
- Čína – Mao Ce-tung (1949–1976)
- Dánsko – Frederik IX. (1947–1972)
- Egypt – Gamál Násir (1956–1970)
- Francie – Charles de Gaulle (1959–1969)
- Itálie – Giovanni Gronchi (1955–1962) / Antonio Segni (1962–1964)
- Japonsko – Hirohito (1926–1989)
- Maďarsko – István Dobi (1952–1967)
- Německá demokratická republika – Walter Ulbricht (1960–1973)
- Nizozemsko – Juliána Nizozemská (1948–1980)
- Rakousko – Adolf Schärf (1957–1965) (kancléř Alfons Gorbach 1961–1964)
- Řecko – Pavel I. (1947–1964)
- Sovětský svaz – Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
- Spojené království – Alžběta II. (1952–2022) (premiér Harold Macmillan 1957–1963)
- Spolková republika Německo – Heinrich Lübke (1959–1969) (kancléř Konrad Adenauer 1949–1963)
- Španělsko – Francisco Franco (1939–1975)
- Švédsko – Gustav VI. Adolf (1950–1973)
- Turecko – Cemal Gürsel (1960–1966)
- USA – John Fitzgerald Kennedy (1961–1963)
- Vatikán – Jan XXIII. (1958–1963)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠVEC, Pavel. Rána, zmatek, hořící lidé. Oslavy v Praze přervala detonace a záhadný červený plamen. Aktuálně.cz [online]. 2024-06-17 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online.
- ↑ Profil hráče Archivováno 9. 1. 2014 na Wayback Machine. na Wereldvanoranje.nl (nizozemsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie 1962 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 1962 na Wikimedia Commons
Digitální archivy k roku 1962
[editovat | editovat zdroj]- Československý filmový týdeník v archivu České televize – rok 1962
- Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1962
- Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1962
- Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 42 rok 1962