Historický šerm

Historičtí šermíři

Historičtí šermíři (dále jen HŠ) – tvoří dobrovolnickou paravojenskou část Armády ČR a Moravistánu. Jsou vybaveni nejkvalitnějšími a nejmodernějšími v tuzemsku vyráběnými zbraněmi a výstrojí. Svým názvem maskují svou zjevnou nebezpečnost a snaží se tvářit, že jde jen o hru podobnou dřevárnám. Vznikli jako tajné speciální jednotky spadající přímo pod ÚV KSČ, již za dob temného komunismu, ale po roce 1989 nabrali na síle a dnes již klasickou armádu předehnali, jak početně, tak kvalitou výcviku a výzbroje. Často demonstrují svou sílu při veřejných ukázkách boje, přehlídkami na městských slavnostech, dále organizováním veřejných bojových manévrů (např. bitva Libušín). Každé léto navíc takticky obsadí velkou část českých a moravský hradů. Historičtí šermíři se dělí do různých spolků a skupin dle složité hierarchie. Jednotlivé oddíly mají tajné krycí názvy – obvykle v latině. Stát řadu spolků tajně financuje, jako neziskové organizace. Nutno podotknout, že podobné jednotky působí v menším počtu i ostatních státech Evropy, konspirační teoretici mluví i o HŠ internacionále, ale tato teze se pomocí dlouholetého výzkumu podařila vyvrátit, protože většina HŠ je orientována pravicově až nacionalisticky.

Jednotlivé směry

HBM – (zkratka slov Hodně Brutální Magoři) - úderné oddíly – jde o bojovníky z první linie – byly podrobeni dlouhému a důslednému tréninku, při kterém jim byl zcela vymlácen mozek z hlavy. Víc jak 50 % jejich těla tvoří ocelová zbroj (v některých místech již pevně srostlá s tělem) a proto je velmi těžké je zastavit. Váha HMB jedince se pohybuje kolem 150 – 300 kg. Někteří z HMB vojáků byli takticky nasazeni v ukrajinském Majdanu (2014). Nejlepší družstva HBM z jednotlivých států měří každoročně své síly v brutální řeži zvané Battle of nations (Botn) – vítězem se stává to družstvo, které je schopné všechny ostatní v boji zabít nebo shodit na zem - HMB voják se díky své váze nemůže sám zvednout ze země a je nutné povolat jeřáb nebo romské sběrače kovů. Této nevýhody jsou si bojovníci vědomi, a proto používají olověné vložky do bot ke snížení svého těžiště.

HEMA – z anglického Historical Exercises (of) Murder (and) Assassination - jde o školené zabijáky, kteří se věnují studiu zakázaných vražedných technik z temného středověku. Obvykle chodí v černé. Ovládají celou škálu zbraní a jsou najímáni na tajné bojové mise. V kontinentální Evropě jsou výcvikové metody i prostory přísně utajené, ale dle britského týdeníku Murderer with sword nepřežije tvrdý výcvik 4 z 10 účastníků. V posledních letech je HEMA trénink vycházející z šermířských škol 14.-17. století pro větší efektivitu doplňován smrtícími technikami z japonských a severokorejských bojových umění a školy zakázaných válečných praktik v klášteře Shu Lin (který leží na dálném východě, poblíž vesnice Košice). Výcvikem HEMA prošel i Chuck Norris.

LH – Lepší hovada (či Living History). Pod tímto nevině znějícím názvem se skrývají ideoví vůdci a politruci historického šermu, pro svou nebezpečnost často nazýváni jako LH fašisti. Kontrolují velkou část internetu a je pravděpodobné, že brzy smažou i tento článek. Pomocí nátlaku, slibů, výhrůžek a veřejného zesměšňování oddělují a eliminují slabé kusy v armádě historických šermířů. Tajně se snaží převzít velení nad celou armádu HŠ a následně (po ideovém sjednocení) ji využít pro vlastní cíle. Sami mají obvykle velmi kvalitní a drahé vybavení a často prošli bojovým výcvikem HEMA. Většinu veřejných demonstrací síly HŠ (bitvy Libušín, Lipany, Sion,…) organizuje právě LH frakce.

Šemlíři – pěšáci armády HŠ – dělí se na plechotu (těžká pěchota, někdy zvaní jako řitíři) a keckaře (lehkou pěchotu), prošli chabým výcvikem a jejich výstroj je nekvalitní, ale tvoří podstatou část armády HŠ. LH je takticky využívají pro bránění méně významných hradů a pro provádění přehlídek i na zapadlých vsích Moravistánu (jako je třeba Zlín, Vyškov nebo Prostějov). Šemlíři, kteří do 13 let (to je prvočíslo) nepovýší na LH, HMB nebo neprojdou výcvikem HEMA – propadají chorobě zvané pablbost šermířská (Demencia bellatora), která na řadě z nich zanechá trvalé následky, ti šťastnější z nich nemoci podlehnou. Post-pablbští HŠ se stanou zcela neovladatelnými, trpí stihomamem, plynatostí a různým stupněm poškození mozkových center soudnosti a kritického uvažovaní. Na tyto jedince se poté pořádají tradiční lovy organizované oddíly LH.

Ohňová show (Fire show) – ohňováci- zvláštní jednotka pyromanů HŠ. Dlouholetým tréninkem se naučili naráz pozřít až 5 litrů lampového oleje (nebo jiné hořlavé látky), který pak dokážou některým z tělesných otvorů „vystříknout“ přes přiloženou pochodeň či zapalovač až do vzdálenosti 25 m – čímž si nezadají s moderními vojenskými plamenomety. V případě takzvaného spolknutí ohně zase vytvoří velmi účinnou lidskou bombu. Jejich tajný výcvik vychází z učení mistrů školy zakázaných bojových technik z kláštera Shu Lin. Vše tkví v důsledné dietě, kdy se jedinec stravuje pouze řepkovým babišolejem, tuzemským rumem, kekelem a cukrem – čímž po vypití libovolné hořlaviny vzniká v žaludku směs 200x vznětlivější než napalm. Poblíž ohňováků se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm. Ohňováci nesmí z logických používat suchý záchod nebo Toitoi boudy (jejich WC musí být vždy vyloženo azbestem), dále nikdy nesmí hasit táborový oheň močí (38,6 % požárů na tábořištích, kempech a festivalech mezi lety 2004-2014 bylo dle zprávy Policie ČR způsobeno právě „hasícím“ ohňovákem). Ohňováci nosí černé oblečení a jsou z dálky cítit lampovým olejem a spáleninou. Bývají na dotyk mazlaví, protože chrání svou kůži pravidelným nátěrem z prasopsího sádla. Do bojů (nebo jejich ukázek) často používají válečné malování.

Výzbroj

Často je milně uváděno, že historičtí šermíři používají jenom meče, kyje a jiné kontaktní zbraně. Dle poslední státem prováděné inspekce v centrální zbrojnici HŠ v roce 1997 byly vedle mečů, seker, luků, vidlí, prasomlatů a dalších konvekčních zbraní zapsány i zbraně jako například kanón, trojhlavňová opakovací kuše, katapult, mečomet, mušketa, vrhací šavle, obléhací kapesní nůž značky Mikov, odstřelovací vrhací sekera, taktický palcát a dokonce jeden podomácku vyrobený vrhač toxických syslů, který byl však na základě Ženevských konvencí ze zbrojnice vyřazen. Můžeme jen usuzovat, že v dnešní době, bez centrálního vedení a kontroly je v arzenálech jednotlivých spolků HŠ takových zbraní mnohem více.

Jak se stát HŠ?

Do speciálních jednotek HMB, HEMA a LH se máte šanci dostat až po absolvování určité doby v hodnosti šemlíře. Touto formou si osvojíte základní bojové techniky a můžete si něco přivydělat produkcí na různých veřejných akcích – historický šerm se totiž hodí všude od besídek v mateřské školce, přes oslavy prvního máje až po různé pravicové demonstrace. Fantazii se meze nekladou.

Potřebujete jen:

• zbraň – meč – čím větší a těžší, tím lépe.
• zbroj a vhodný úbor, abyste se odlišili od většinové společnosti. Vhodná je kožená nebo koženkové zbroj nebo kroužková košile z pérových podložek, opět čím těžší tím lépe. Vhodný kostým vytvoříte sešitím látky (třeba prostěradla nebo závěsu) do tvaru pytle, ve kterém potom vystřihnete otvory pro hlavu a ruce, následně to celé v pase pevně utáhněte opaskem (ideální je hasičský, vojenský nebo nějaký metalistický s kovanými cvočky. V případě absence prostěradla můžete využít i klasický jutový pytel - tím navíc skvěle docílíte toho pravého středověkého vzhledu.
• vysoké kožené boty (třeba kanady nebo glády) a další kožené doplňky ideálně černé (pokud na ně nemáte, stačí i koženka) – možné pořídit v metal shopech nebo army shopech
• na zimu doplníte výstroj větším množstvím kožešin a pláštěm (budete potřebovat další prostěradlo – tentokrát sepnuté na ramenou vhodnou sponou).
• rukavice – nejlepší jsou kožené svářečské (značky Červa)
• vhodný je i štít ze silného plechu – opět čím je těžší, tím lepší a pevnější
• pár kamarádů - dobrovolníků, kteří s vámi budou trénovat vražedné šermířské techniky

Pro větší historickou věrohodnost je dobré látkové věci nikdy neprat a dále nechat všechny kovové části vybavení řádně zreznout. Další rady naleznete na youtube pod heslem historický šemlíř.

Jak poznáte historického šermíře:

Pozor na možnou záměnu s pomateným, ale v celku neškodným dřevárníkem nebo egocentrickým ochotnickým hercem.

Historický šermíř je, když:

• má doma alespoň 1 meč (obvykle, ale vlastní celý arzenál zbraní od sekery, přes mušketu až po katapult.)
• má doma vystavené viditelně používané brnění
• má dlouhé vlasy a vousy – a celkově vzhledem připomíná Rumcajse nebo metalistu
• tráví dlouhé hodiny výrobou dalších částí výzbroje
• má na těle modřiny, jizvy a další známky po boji
• několikrát týdně odchází (neznámo kam) trénovat své vražedné techniky
• má ve všem pravdu a málo kdy si ji nechá vymluvit
• příliš nedbá na osobní hygienu
• není abstinent
• často nosí na rukou kožené nátepníky a dlouhé kabáty, i když zrovna neposlouchá metal
• nikdy neposlouchá hiphopitchoviny a popsračky a discosrágory
• čte předchozí body a stále souhlasně přikyvuje

Ženy v historickém šermu

Mezi HŠ je i mnoho žen, avšak 87,8 % z nich má lesbickou orientaci - dle výsledků dotazníkové studie Necyklopedie (prováděné v letech 2008-2009 mezi 5000 šermířkami v Čechách, Moravstánu a Severních Uhrách). Slouží ve všech frakcích HŠ, za vzor jim zpravidla slouží bojovnice Xena. Z důvodu menší fyzické síly se zaměřují především na boj ze zálohy (např. lukem nebo mečometem), ale některé herdekbaby se aktivně účastní i HMB výcviku. Mladé ženy jsou pak často používány jako návnada pro nové rekruty.