kráva

Siehe auch: krava, kräva

Siehe auch:

krava, kräva

kráva (Tschechisch)

Substantiv, f

	Singular	Plural
Nominativ	kráva	krávy
Genitiv	krávy	krav
Dativ	krávě	krávám kravám
Akkusativ	krávu	krávy
Vokativ	krávo	krávy
Lokativ	krávě	krávách kravách
Instrumental	krávou	krávami kravami

[1] kráva

Worttrennung:

krá·va

Aussprache:

IPA: [ˈkraːva]

Hörbeispiele:  kráva ^(Info)

Bedeutungen:

[1] Zoologie: Kuh; weibliches Hausrind

[2] umgangssprachlich, abwertend: weibliche Person; Kuh, Weib, Luder

Synonyme:

[2] husa, káča, koza, slepice

Männliche Wortformen:

[1] býk

Verkleinerungsformen:

[1] kravička, kravka

Oberbegriffe:

[1] dobytek

Beispiele:

[1] Kráva bučí pořád stejně.

Die Kuh brüllt immer gleich.

[2] Ta zpěvačka je sice slavná, ale není to žádná namyšlená kráva, je to obyčejná holka, co ráda vaří pro rodinu.

Die Sängerin ist zwar berühmt, doch keine eingebildete Kuh, sondern ein ganz normales Mädchen, das für ihre Familie gern kocht.

Redewendungen:

[1] potmě je každá kráva černá — in der Nacht sind alle Katzen grau

Charakteristische Wortkombinationen:

[1] kráva bučí — die Kuh muht, stádo krav — eine Herde Kühe, pasák krav — Kuhhirt

Wortbildungen:

kravský, kravinec, kravín, kravina

Übersetzungen

 [1] Zoologie: Kuh; weibliches Hausrind

Deutsch: Kuh f

 [2] umgangssprachlich, abwertend: weibliche Person; Kuh, Weib, Luder

Deutsch: Kuh f

Referenzen und weiterführende Informationen:

[1] Tschechischer Wikipedia-Artikel „kráva“

[1] Internetová jazyková příručka – Ústav pro jazyk český AV ČR: „kráva“

[1] Bohuslav Havránek (Herausgeber): Slovník spisovného jazyka českého. Prag 1960–1971 : „kráva“

[1] Oldřich Hujer et al. (Herausgeber): Příruční slovník jazyka českého. Prag 1935–1957 : „kráva“

[2] HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3. Auflage. Praha : MAXDORF, 2009. 501 Seiten. ISBN 978-80-7345-198-1. Eintrag „kráva“, Seite 211.