Přeskočit na obsah

Vladimír List

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vladimír List
Narození4. června 1877
Karlín
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. června 1971 (ve věku 94 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Povolánípedagog, elektroinženýr a stavitel
ZaměstnavateléKřižíkovy závody, Vysoká škola technická Dra Edvarda Beneše
TitulProf. Dr. Ing.
ChoťHelena Listová (Gebauerová)
DětiJan List
PříbuzníJan Gebauer (tchán)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vladimír List (4. června 1877, Karlín[1] – 27. června 1971[2][3][4][pozn. 1] Brno) byl český elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog. Zasloužil se o elektrifikaci Československa a o zavedení československých technických norem. V roce 1926 předložil ve spolupráci se stavitelem Bohumilem Beladou pražským zastupitelům návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí pod názvem Podzemní rychlá dráha pro Prahu, který se stal částečnou předlohou podoby pozdějšího pražského metra.[8]

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

Mládí

[editovat | editovat zdroj]

Vladimír List se narodil v rodině pražského poštovního úředníka.[1] Vystudoval akademické gymnázium. Zajímala ho sociologie, ale také matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Po maturitě v roce 1895 začal studovat práva, kde však nebyl spokojen s úrovní studia. Přešel proto na pražskou techniku nejprve na obor strojírenství, pak na elektrotechniku. Studium úspěšně dokončil v roce 1899. Po absolvování vojenské služby pokračoval v letech 1900–1901 ve studiu na univerzitě v belgickém Lutychu. Po návratu pracoval jako šéfkonstruktér v Křižíkových závodech, kde se podílel na projektu hořínské hydroelektrárny u Mělníka, elektrické dráhy Tábor–Bechyně a dalších projektech. V roce 1904 se Vladimír List oženil s Helenou Gebauerovou, dcerou bohemisty Jana Gebauera.[9][10]

Univerzitní působení

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1907 přijal Vladimír List nabídku stát se profesorem na České vysoké škole technické v Brně. Po svém nástupu začal kromě výuky a psaní skript také budovat nové laboratoře. Roku 1909 zde založil Ústav konstruktivní elektrotechniky. V letech 1917–1918 byl rektorem České vysoké školy technické v Brně a několikrát zastával funkci děkana odboru strojního a elektrotechnického inženýrství (v obdobích 1910–1911, 1919–1920 a 1939–1940). Na České vysoké škole technické v Brně působil jako profesor až do roku 1948, kdy byl na pokyn komunistické strany penzionován.[11][9][10]

Vladimír List aktivné působil v oblasti elektrotechniky i mimo rámec brněnské vysoké školy. V roce 1910 se podílel na založení odborného časopisu Elektrotechnický obzor. Spolu s Františkem Weyrem a Karlem Englišem vypracoval návrh zákona o elektrifikaci Moravy, který byl předložen ke schválení v roce 1913, a osobně se zasazoval o vybudování páteřní sítě vysokonapěťových elektrických vedení. Působnost zákona, který platil až do roku 1948, byla po vzniku Československa rozšířena na území celého státu. V roce 1919 byl zvolen předsedou Elektrotechnického svazu československého. Měl zásluhy na sjednocení elektrického napětí v nízko- i vysokonapěťové elektrorozvodné síti na celém území Československa.

Návrh pražského metra

[editovat | editovat zdroj]
Busty Vladimíra Lista (vlevo) a Bohumila Belady ve vestibulu stanice Muzeum

Ve spojení se stavebním inženýrem a pražským podnikatelem Bohumilem Beladou společně vypracovali pozoruhodný návrh možné podoby pražského metra. Ten odmítal tehdy prosazovanou variantu výstavby linek podzemní tramvaje a prosazoval metro dle vzoru evropských měst. List vypracoval technické parametry tělesa dráhy, Belada pak na základně zkoumání vhodného podloží koordinoval trasování linek. Výsledkem byla koncepce čtyř linek metra, předložená roku 1926 pražskému primátorovi Karlu Baxovi. Ačkoliv se výstavbu metra podařilo v Praze vinou organizačních neshod a příchodem druhé světové války realizovat až začátkem 70. let 20. století, byl návrh Lista a Belady jednou ze stěžejních koncepcí, ze kterých tvůrci sítě metra posléze vycházeli (zejména v trajektorii trasy metra A).[9][10][6]

Technické normy

[editovat | editovat zdroj]
Hrob Vladimíra Lista

Významně se podílel na vytváření a prosazování technických norem, nejprve v rámci Elektrotechnického svazu československého, a od roku 1922 také v Československé společnosti normalisační, které předsedal. V roce 1926 prosadil označování materiálů, které odpovídaly normám a byly ověřeny zkušebnou, logem ESČ, které se dodnes používá jako doklad bezpečnosti elektrotechnických zařízení. Ve stejném roce zastupoval Československo při podpisu zakládací listiny Mezinárodní normalizační federace (ISA). V roce 1928 se stal místopředsedou ISA a v letech 1932–1934 byl jejím předsedou.[9][12]

Vladimír List publikoval jako autor nebo spoluautor více než 600 odborných knih, skript a článků. Jeho publikace Normalisace z roku 1930 významně ovlivnila standardizaci součástek československých strojírenských a elektrotechnických výrobků. Roku 1947 obdržel čestný doktorát brněnské techniky a roku 1956 titul doktor věd (DrSc.). V roce 1967 mu byla udělena Zlatá medaile VUT. Za své zásluhy obdržel rovněž řadu zahraničních řádů a vyznamenání.[9][10]

Úmrtí

[editovat | editovat zdroj]

Vladimír List zemřel roku 1971 v Brně ve věku 93 let. Pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně, sk. H36/hr. 107.

Publikace (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
  • LIST, Vladimír. Mechanika venkovních vedení. Praha: Česká matice technická, 1920. 
  • LIST, Vladimír. Navrhování elektrických drah. Praha: Česká matice technická, 1920. 
  • BELADA, Bohumil; LIST, Vladimír. Podzemní rychlá dráha pro Prahu. Praha: vl. nákl., 1927. 
  • LIST, Vladimír. Normalisace. Praha: Česká matice technická, 1930. 
  • LIST, Vladimír. Elektrické sítě. Praha: Elektrotechnický svaz českomoravský, 1940. 
  • LIST, Vladimír. Užité vědy technické. Praha: Václav Petr, 1944. 
  • LIST, Vladimír. Elektrická vozba I. Navrhování. 2., přepracované vyd. Praha: Česká matice technická, 1949. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ve zdrojích se někdy uvádí chybná data úmrtí 27. května[5][6] nebo 26. června.[7]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně
  2. ↑ V Brně zemřel…. Lidová demokracie. 1971-06-29, roč. 27, čís. 152, s. 4. Dostupné online. 
  3. ↑ rt. Za profesorem V. Listem. Rovnost. 1971-07-01, roč. 86, čís. 154, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ Vladimír List 4. 6. 1877 – 27. 6. 1971 : Sborník materiálů ze vzpomínkových oslav věnovaných nedožitým 95. narozeninám prof. dr.h.c. ing. Vladimíra Lista, DrSc., nositele Řádu práce. Brno: Technické muzeum v Brně, 1972. Dostupné online. S. 1. 
  5. ↑ MINAŘÍK, Miroslav. Vladimír List [online]. Elektrika.cz, 2001-05-25 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Slavné osobnosti: Vladimír List – elektrotechnik, vědec, vysokoškolský pedagog [online]. Magistrát města Brna, 2003-11-19 [cit. 2011-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-11. 
  7. ↑ List, Vladimír, 1877–1971 [online]. [cit. 2011-06-22]. Databáze Národní knihovny ČR. Dostupné online. 
  8. ↑ Schéma tohoto projektu
  9. ↑ a b c d e KOSTKOVÁ, Jana. 130. výročí narození prof. Vladimíra Lista. Světlo. FCC Public, 2007, čís. 5, s. 64. Dostupné online [PDF]. ISSN 1212-0812. 
  10. ↑ a b c d Prof. Vladimír List – elektrotechnik, pedagog, národohospodář. Elektro. FCC Public, 2007, čís. 6, s. 60. Dostupné online [PDF]. ISSN 1210-0889. [nedostupný zdroj]
  11. ↑ Vladimír List [online]. Rev. 2011-05-17 [cit. 2011-06-22]. Encyklopedie dějin města Brna. Dostupné online. 
  12. ↑ BISOVÁ, Lucie. Československá a mezinárodní normalizace do roku 1945 [online]. Elektrika.cz, 2002-04-30 [cit. 2011-06-22]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • LIST, Jan. Vladimír List: život a dílo. Brno: Vysoké učení technické v Brně, 1992. 
  • LIST, Vladimír. Paměti. Ostrava: Český elektrotechnický svaz, 1992. Dostupné online ve 3 dílech: 1, 2, 3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Rektoři Vysokého učení technického v Brně
1899–1901 Karel Zahradník • 1901–1902 Václav Řehořovský • 1902–1903 Michal Ursíny • 1903–1904 Antonín Sucharda • 1904–1905 Josef Bertl • 1905–1906 Zdeněk Elger z Elgenfeldu • 1906–1907 František Hasa • 1907–1908 Leopold Grimm • 1908–1909 Josef Líčka • 1909–1910 Jan Zvoníček • 1910–1911 Vladimír Novák • 1911–1912 Karel Vandas • 1912–1913 Josef Sumec • 1913–1914 Antonín Smrček • 1914–1915 Adolf Štys • 1915–1917 Karel Hugo Kepka • 1917–1918 Vladimír List • 1918–1919 Karel Ryska • 1919–1920 Vincenc Hlavinka • 1920–1921 Jiří Baborovský • 1921–1922 Vladimír Novák • 1922–1923 Josef Zvoníček • 1923–1924 Jiří Baborovský • 1924–1925 Michal Ursíny • 1925–1926 Bohumil Vlček • 1926–1927 Jan Albert Novák • 1927–1928 Karel František Šimek • 1928–1929 Jan Caha • 1929–1930 František Píšek • 1930–1931 František Ducháček • 1931 Vítězslav Veselý • 1931–1932 Vladimír Fischer • 1932–1933 Josef Rieger • 1933–1935 Karel Čupr • 1935–1936 Rudolf Vondráček • 1936–1937 Ota Veletovský • 1937–1938 Václav Bubeník • 1938–1939 Otakar Kallauner • 1939–1940 Jaroslav Syřiště • 1940–1945 české vysoké školy uzavřeny • 1945 Vítězslav Veselý • 1945–1946 Jaroslav Syřiště • 1946–1947 Josef Kožoušek • 1947–1948 Václav Kubelka • 1948–1950 Jiří Kroha • 1950–1951 František Perna • 1951–1953 Vojtěch Mencl • 1953–1955 Josef Vaverka • 1955–1958 Vilibald Bezdíček • 1958–1968 Vladimír Meduna • 1968–1969 Vilibald Bezdíček • 1969–1970 Vladislav Osina • 1970–1976 Vladimír Meduna • 1976–1985 František Kouřil • 1985–1990 František Pail • 1990–1991 Arnošt Hönig • 1991–1994 Emanuel Ondráček • 1994–2000 Petr Vavřín • 2000–2006 Jan Vrbka • 2006–2014 Karel Rais • 2014–2022 Petr Štěpánek • od 2022 Ladislav Janíček
Vysoké učení technické v Brně
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vladimír_List&oldid=24373196“