Velké Hůrky

Velké Hůrky ; Górki Wielkie
	Kossakův zámek
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°46′44″ s. š., 18°49′52″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Brenná
	Velké Hůrky
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	14,67 km²
Počet obyvatel	3 950 (2016)
Hustota zalidnění	269,3 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni
Správa
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-436
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velké Hůrky^[1]^[2]^[3] (polsky Górki Wielkie, německy Groß Gurek) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska v ústí údolí řeky Brennice a spolu s Brennou a Malými Hůrkami tvoří gminu Brenná. V květnu 2016 zde žilo 3 950 obyvatel, rozloha obce činí 14,67 km².

Dějiny a zámek

První zmínka o Hůrkách – Gorki villa vlodari – pochází z listiny biskupství vratislavského vydané mezi lety 1295 až 1305. Taková zmínka napovídá, že se jednalo o část původně jedné vesnice předané v té době do rukou nějakého rytíře. Velké Hůrky byly tedy rytířskou vesnicí, na rozdíl od Malých Hůrek, které zůstaly v majetku těšínských knížat. Od roku 1417 byla majiteli Hůrek rodina Pięćlat (Pětlet), potom Ramsza (1447–1521), Gurečtí z Kornic (1521–1697), Bludovští z Bludovic (1697–1734) a Marklovští (1734–1802). Posledně jmenovaní prodali vesnici v roce 1802 knížeti Albertovi Sasko-Těšínskému. V roce 1920 byly Velké Hůrky spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojeny k Polsku.

Za vlády prvních Marklovských byla dřevěná usedlost na severozápadním okraji vesnice, v části zvané Sojka, nahrazena zděným barokním zámkem, který v roce 1922 koupil do vlastnictví Tadeusz Kossak, dvojče slavného polského malíře Wojciecha Kossaka. Spolu s otcem se zde usadila jeho dcera, známá spisovatelka a později i odbojářka, spoluzakladatelka Rady pomoci Židům, Zofia Kossak-Szczucka. V té době se Velké Hůrky staly cílem návštěv mnoha osobností tehdejšího polského kulturního života (např. Witkacého, Wańkowicze nebo Marii Dąbrowské).

V květnu 1945 byl hůrecký zámek podpálen a téměř úplně zničen. Později nedošlo k jeho obnově a po desetiletí existoval jako zřícenina. V roce 2010 došlo na podnět Kossakiny vnučky, Anny Fenby Taylorové, k rekonstrukci středního křídla zámku, zatímco boční části byly ponechány ve formě zříceniny. Od roku 2011 sídlí v zámeckých prostorách Kulturní a umělecké centrum „Kossakův zámek“ (Centrum Kultury i Sztuki „Dwór Kossaków”). Samotná Kossak-Szczucka bydlela po návratu z emigrace v roce 1957 v tzv. zahradníkově domku, kde bylo po její smrti (1968) zřízeno muzeum. Je pohřbena na místním katolickém hřbitově.

Bucze

V severní části obce se nachází kupolovitý kopec Bucze (417 m), na jehož svazích pramení řeka Jilovnice. Na Buczi byla kvůli jeho přírodním hodnotám – mj. velké populaci vstavačů bledých a výskytu hvězdnatce zubatého – vytyčena šestidílná naučná stezka.

V roce 1931 byla na Buczi založena Svazem polského skautingu (Związek Harcerstwa Polskiego, ZHP) Škola pro skautské instruktory a v osadě Sojka u zámku Škola sociální práce.

Po válce byly skautské objekty zabaveny pro zdravotnické účely a byla do nich umístěna dětská sanatoria specializovaná na léčbu tuberkulózy a plicních chorob, která se stala součástí Beskydského léčebného a rehabilitačního ústavu v Javoří. Sanatorium Sojka bylo likvidováno v roce 1999, zatímco Bucze působí od roku 2000 jako samostatný Léčebný a rehabilitační ústav „Bucze“.

Kostely a netopýři

Památkou Velkých Hůrek je kromě zámku gotický katolický kostel Všech svatých postavený v 15. století a později dvakrát přestavovaný (roku 1662 a v 19. století). U kostela jsou šlechtické náhrobky s českými epitafy. Více než svou architekturou je však proslulý tím, že jeho půda je jedinečným stanovištěm netopýrů. Přebývá zde skupina asi 190 netopýrů velkých a 75 vrápenců malých. Pro jejich záchranu byl kostel spolu se svým nejbližším okolím začleněn do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita s názvem Kostel ve Velkých Hůrkách.

V obci se nacházejí ještě dva další kostely: evangelický na Kempce Prochaskové (původně kaple z roku 1908, přestavěna 1984) a klášterní kostel sv. Jana Sarkandera ve františkánském klášteře na Sojce u zámku založený roku 1990.

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 884.
↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 29.

Literatura

PANIC, Idzi. Dzieje Górek Wielkich i Małych - 700 lat. Velké Hůrky: [s.n.], 2005. ISBN 83-88204-19-X. (polsky)
ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Hůrky na Wikimedia Commons

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 884.

[2] Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922

[3] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 29.

[1]

[2]

[3]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)