Thomas Masterman Hardy
| Admirál Sir Thomas Masterman Hardy | |
|---|---|
 Portrét admirála Hardyho z let 1836–1838 (Národní námořní muzeum v Greenwichi | |
| Narození | 5. dubna 1769 Dorset |
| Úmrtí | 20. září 1839 (ve věku 70 let) Greenwich |
| Bydliště | Portesham House |
| Povolání | námořní důstojník |
| Ocenění | velkokříž Řádu lázně |
| Choť | Anne Louisa Emily Berkeley[1][2] |
| Děti | Louisa Georgiana Hardy[3] Emily Georgiana Hardy[3] Mary Charlotte Hardy[3] |
| Funkce | první námořní lord |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sir Thomas Masterman Hardy (Sir Thomas Masterman Hardy, 1st Baronet Hardy of the Navy) (5. dubna 1769, Kingston Russell, Dorset, Anglie – 20. září 1839, Greenwich, Londýn, Anglie)[4] byl britský admirál, u Royal Navy sloužil od roku 1781. Vynikl jako námořní důstojník ve válkách proti Francii na přelomu 18. a 19. století, patřil k blízkým přátelům a spolupracovníkům admirála Nelsona. Vyznamenal se v bitvě u Trafalgaru, kde byl jako kapitán vlajkové lodi HMS Victory osobním svědkem Nelsonova úmrtí. Poté byl povýšen do šlechtického stavu (1806), v závěru své kariéry zastával funkci prvního námořního lorda (1830–1834), v roce 1837 dosáhl hodnosti admirála.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako mladší syn Josepha Hardyho, jeho rodištěm byl venkovský zámek Kingston Russell, který patřil rodině Mastermanů, z níž pocházela matka. Do královského námořnictva vstoupil v roce 1781, ale po roce 1782 absolvoval na pevnině středoškolské vzdělání. Znovu u námořnictva sloužil od roku 1790, během francouzských revolučních válek bojoval ve Středomoří a v roce 1796 byl již poručíkem. Zúčastnil se bitvy u mysu sv. Vincenta, v této době již patřil k nejbližším spolupracovníkům admirála Nelsona. V roce 1798 dosáhl hodnosti kapitána, s Nelsonem se zúčastnil tažení do Egypta a bitvy na Nilu. V letech 1799–1800 pobýval v Anglii, poté operoval v Baltském moři, ale kvůli poškozené lodi se nemohl zúčastnit bitvy u Kodaně (1801)[5]. S Nelsonem pronásledoval francouzskou flotilu do Karibiku, po návratu do Středomoří vedl blokádu Toulonu. Měl významnou účast na bitvě u Trafalgaru a byl osobně přítomen Nelsonově hrdinské smrti. V lednu 1806 se zúčastnil Nelsonova pohřbu v Londýně a krátce poté byl povýšen na baroneta. Od roku 1806 sloužil v Kanadě, kde se oženil s Anne Berkeley (1786–1877), dcerou svého nadřízeného admirála G. C. Berkeleye. Spolu s tchánem později sloužil u břehů Portugalska a v roce 1811 byl jmenován komodorem portugalského námořnictva. V letech 1812–1814 bojoval ve válce proti USA a po návratu do Anglie získal Řád lázně (1815).
Po napoleonských válkách převzal velení královské jachty HMS Princess Augusta a od roku 1816 byl komodorem. V roce 1819 bránil čest své manželky v souboji s vévodou z Buckinghamu, načež byl odvelen ke břehům jižní Ameriky. Zde působil v letech 1819–1824 a jeho úkolem bylo bránit Španělsku v zasahování do vzniku samostatných republik z bývalých španělských kolonií. V roce 1825 byl povýšen na kontradmirála a vedl přepravu britského vojenského kontingentu do Portugalska (1826). Poté sloužil v Lamanšském průlivu a naposledy byl aktivní na moři v roce 1827. V roce 1830 byl povýšen na viceadmirála a v Greyově vládě zastával funkci prvního námořního lorda (1830–1834), odmítl ale nabídku zúčastnit se voleb do Dolní sněmovny. Svou kariéru zakončil jako guvernér v Greenwichi (1834–1839), v roce 1837 dosáhl hodnosti admirála[6].
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
V Kanadě se v roce 1807 oženil s Anne Berkeley (1786–1877), dcerou admirála Sira Georga Cranfielda Berkeleye (1753–1818). Anne byla neteří kanadského generálního guvernéra 4. vévody z Richmondu a dlouholetého ministra války a kolonií 3. hraběte Bathursta, mimo jiné byla také švagrovou admirála Georga Francise Seymoura. Z jejich manželství pocházely tři dcery, titul baroneta zanikl Thomasovým úmrtím.
Na počest admirála Hardyho byl v roce 1844 postaven 22 metrů vysoký památník na skále Black Down v hrabství Dorset. Místo bylo vybráno rodinou Hardy, aby obelisk mohl sloužit jako orientační bod v námořní dopravě, památník je vidět ze vzdálenosti 100 kilometrů.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TRUCHANOVSKIJ, Vladimir: Osud admirála Nelsona; Praha, 1992 320 s. ISBN 80-204-0126-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Masterman Hardy na Wikimedia Commons
- Sir Thomas Masterman Hardy na Dictionary National Biography dostupné online
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kindred Britain.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Sir Thomas Masterman Hardy na Encyclopedia Britannica dostupné online
- ↑ Životopis admirála Hardyho na webu Royal Naval Museum dostupné online Archivováno 16. 2. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Profesní kariéra Sira Thomase Hardyho dostupné online
