Pavel Batickij
| Pavel Fjodorovič Batickij | |
|---|---|
| Narození | 27. června 1910 Charkov |
| Úmrtí | 17. února 1984 (ve věku 73 let) Moskva |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Frunzeho vojenská akademie (1935–1938) Vojenská akademie generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace (1946–1948) |
| Povolání | důstojník a politik |
| Ocenění | Řád rudého praporu (1942) Leninův řád (1944) Řád Suvorova 2. třídy (1944) Řád rudého praporu (1944) Řád Kutuzova 2. třídy (1945) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1938) |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR (1962–1984) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Fjodorovič Batickij (27. červen 1910, Charkov – 17. únor 1984, Moskva) byl sovětský vojevůdce a maršál Sovětského svazu ukrajinského původu[1]. Maršálem Sovětského svazu se stal v dubnu 1968.[2]
Batickij sloužil v Rudé armádě od roku 1924 a od roku 1966 do roku 1978 byl vrchním velitelem protivzdušné obrany. Po Stalinově smrti byl v prosinci 1953 vybrán, aby osobně vykonal popravu Lavrentije Berii, bývalého šéfa NKVD, jako součást spiknutí vedeného Chruščovem a za pomoci maršála ozbrojených sil Georgije Žukova (Batickij byl v té době generálplukovník a zástupce velitele Moskevského vojenského okruhu).[3] Tak se stal budoucím maršálem Sovětského svazu, který osobně zabil bývalého maršála Sovětského svazu (Berija rovněž zastával tuto pozici od roku 1945 až do června 1953, kdy byl zatčen). Zemřel v roce 1984 v Moskvě.
Vojenské hodnosti
[editovat | editovat zdroj]- 27. prosince 1941: plukovník
- 25. září 1943: generálmajor
- 11. května 1949: generálporučík
- 3. srpna 1953: generálplukovník
- 5. května 1961: armádní generál
- 15. dubna 1968: maršál Sovětského svazu
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Батицкий Павел Федорович [online]. www.marshals.su [cit. 2017-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-06.
- ↑ FIDLER, Jiří. Za víru, vládce a vlast (Ruští a sovětští maršálové). Brno: Jota, 2005. 290 s. ISBN 80-7217-354-5.
- ↑ Лаврентия Берию в 1953 году расстрелял лично советский маршал
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Fjodorovič Batickij na Wikimedia Commons
