Nekróza jasanu

Nekróza jasanu je houbová choroba rostlin způsobená houbou Hymenoscyphus pseudoalbidus z rodu voskovička Hymenoscyphus, čeledi voskovičkovité Helotiaceae. Choroba napadá především jasany, způsobuje, že jednoleté a dvouleté letorosty odumírají ještě před narašením, nebo odumírají během suchého léta.

EPPO kód

CHAAFR

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Chalara fraxinea
Hymenoscyphus pseudoalbidus

Zeměpisné rozšíření

Výskyt v Evropě

Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl potvrzen téměř ve všech zemích severní a střední Evropy. První zmínky o chřadnutí jasanů jsou uváděny z počátku 90. let z Litvy a Polska. ^[1]

Výskyt v Česku

První výskyt byl v ČR laboratorně potvrzen v září roku 2007 na jasanu ztepilém (Fraxinus excelsior var. ´Pendula´) v arboretu ve Křtinách (L. Jankovský). ^[1]

Hostitel

Houbový patogen Hymenoscyphus pseudoalbidus byl doposud zjištěn pouze na jasanech.^[1]

Fraxinus excelsior a jeho kultivary
Fraxinus angustifolia
Fraxinus americana

Příznaky

Typickým příznakem je chřadnutí stromů, zasychání a odumírání jednoletých letorostů, rozvoj korních nekróz. Při příčném průřezu je vidět postupující hnědnutí přes kambium až do dřeva. Infikované stromy se snaží regenerovat. ^[1]

Léze jsou nejprve okrouhlé, poté se přetváří v elipticky protáhlé a propadlé nekrózy. Na listových řapících se rovněž tvoří hnědé nekrotické léze a svrchní strana listů se může zbarvit do hněda. Pod poškozenými částmi dřevin vyrůstají adventivní výhony. Na podzim zelené listy na letorostech náhle zasychají a zůstávají viset na stromě.^[1]

Možnost záměny

Projevem choroby je hnědnutí řapíků a následně listových čepelí koncem léta. Tento symptom je snadno zaměnitelný s poškozením padlím jasanovým (Erysiphe fraxini).^[2]

Význam

Odumírání jednoletých a dvouletých větví, i částí koruny. Poškozování a úhyn rostlin ve školkách. Napadené rostliny přežívají a snaží se o regeneraci tvorbou vlků, které mohou být nahloučené a připomínají čarověníky.^[2] Narůstají u paty stromů a na kmeni. Patogen je dnes široce rozšířen a k projevům choroby dochází v lesích, ve volné krajině, v městských výsadbách na samostatných stromech, ale také ve školkách v celé České republice.^[1]

Biologie

Biologie houby je z velké části neznámá.^[1]

Houba prorůstá svým myceliem do dřeva hostitele, kde dochází k odumírání kambia, nekrózám které postupují ve směru transpiračním i asimilačním. Konidie byly pozorovány jen výjimečně. K patogenicitě houby mohou přispívat i abiotické vlivy.^[1]

Šíření

Doposud není zcela jasný způsob jejího šíření. Tak náhlé a rychlé šíření je u jiných patogenů atypické. Askospory jsou přenášeny větrem a jsou pravděpodobně důležitější pro šíření než konidie.^[1]

Ochrana rostlin

Prevence

Pěstování jasanů ve směsi dřevin a odstraňování napadených výhonů. Provádění zdravotních negativních výběrů v postižených porostech.^[1]

Chemická ochrana

S ohledem na skutečnost, že současné poznání bionomie této houby zahrnuje celou řadu neprostudovaných úseků, nebyla dosud chemická ochrana uspokojivě vyřešena. ^[1]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k KOŠŤÁLOVÁ, Věra; SÁZELOVÁ, Veronika. Archivovaná kopie [online]. Státní rostlinolékařská správa, 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.
↑ ^a ^b ČERMÁK, Petr. Archivovaná kopie [online]. LDF MENDELU [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-11.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Nekróza jasanu na Wikimedia Commons
(anglicky)taxonomie EPPO
(česky)popis
(česky)popis^{[nedostupný zdroj]}
(anglicky)obrázek^{[nedostupný zdroj]}
(anglicky)popis

[srs-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k KOŠŤÁLOVÁ, Věra; SÁZELOVÁ, Veronika. Archivovaná kopie [online]. Státní rostlinolékařská správa, 2010 [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-10.

[cermak-2] ČERMÁK, Petr. Archivovaná kopie [online]. LDF MENDELU [cit. 2013-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-11.

[1]

[2]