Přeskočit na obsah

Mláto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mláto

Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny při výrobě piva, vykvašení vína nebo destilaci etanolu. Mlátem se nazývají také zbytky po zpracování kukuřice.

Mláto pivovarnické

[editovat | editovat zdroj]

Při tzv. scezování (filtrování) je třeba oddělit roztok extraktu, tj. sladinu (polotovar pro další postup výroby piva) od pevného podílu, tj. od mláta. Mláto obsahuje pluchy a jejich úlomky, vysrážený bílkovinný kal a další suspendované látky.

Získávání

[editovat | editovat zdroj]

Při zahájením scezování se sladina napustí do filtrační kádě, mláto (v podstatě kal) se zhruba po 30 minutách usadí rovnoměrně po dně v tloušťce 30 až 40 cm. Má příznivou pórovitost a následně působí jako filtr. Filtruje se ve dvou etapách:

  • Stahování předku – pomalu se přes mláto přefiltruje obsah kádě, kalná část se vrací zpět a filtrace se opakuje až vytéká z kátě tekutina bez kalů.
  • Vyluhování mláta – do kádě se napustí tzv. vyslazovací voda teplá cca 75 °C, která se přes mláto opět filtruje a vymývá z něho zadržený extrakt, proces se několikrát opakuje.

Nakonec se mláto z kádě odstraní, případně i vysuší. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kg mláta.

Pivovarské mláto je hodnotné krmivo pro domácí zvířata dodávané v čerstvém či sušeném stavu. Podporuje zdravý růst prasnic i tvorbu mléka u dojnic.Je možno ho konzervovat krátkodobě či dlouhodobě. Krátkodobá konzervace je vhodná pro uchování na 1 – 3 týdny. Dlouhodobá konzervace se provádí silážováním do jám nebo do vaků. Silážované pivovarské mláto je vhodným krmivem pro zimní období Obsah minerální složky je proti obilním šrotům změněn, obsah vápníku je zvýšen a naopak je snížen obsah fosforu a draslíku. Pivovarské mláto je nutné zařazovat do krmných dávek, kde je dostatek energetických složek a potřeba minerálních látek je kryta vhodným doplňkem. Předpokládá se také část mláta spalovat současně s biomasou.

Mláto lihovarnické

[editovat | editovat zdroj]

Nazývané také výpalky, jsou to zbytky po výrobě etanolu v palírnách. Používají se také pro zkrmování. Jsou různě hodnotné, podle druhu výchozí suroviny (brambory, cukrová řepa, obiloviny). Při rozšíření výroby bioetanolu do pohonných hmot (výpalků budou veliká množství) jsou výpalky podle zákona č. 185/2001 Sb. odpadem a zákon č. 334/1992 Sb. zakazuje je používat k hnojení nebo ukládat do půdy. Předpokládá se, že výpalky se budou sušit, peletovat a takto prodávat jako krmivo, nebo se budou mokré spalovat.

Mláto vinařské

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Matoliny.

Mláto kukuřičné

[editovat | editovat zdroj]

Jsou to pevné zbytky z výroby kukuřičného škrobu (hrubá a jemná vláknina, gluten, výlisky z klíčků) se po usušení používá jako substrát při výrobě antibiotik nebo se zkrmuje. Začíná se také používat jako palivo ve formě briket nebo přímo ve spalovnách.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]