Medzilaborce
| Medzilaborce / Меджильабірці | |
|---|---|
 Hlavní ulice v Medzilaborcích | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°16′18″ s. š., 21°54′15″ v. d. |
| Nadmořská výška | 326 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Prešovský |
| Okres | Medzilaborce |
| Tradiční region | Horní Zemplín |
  Medzilaborce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 47,5 km² |
| Počet obyvatel | 5 965 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 125,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Vladislav Višňovský |
| Vznik | 1543 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| medzilaborce | |
| Adresa obecního úřadu | Mestský úrad Medzilaborce Mierová 326/4 068 01 Medzilaborce |
| Telefonní předvolba | 057 |
| PSČ | 068 01 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | ML |
| NUTS | 520471 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medzilaborce (maďarsky Mezőlaborc, rusínsky Меджильабірці, Medžylabirci, ukrajinsky Міжлабірці, Mižlabirci) jsou okresní město v Prešovském kraji na severovýchodním Slovensku. Žije zde přibližně 6 000[1] obyvatel.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Město se nachází v Laborecké vrchovině v Nízkých Beskydech na soutoku horního Laborce a Vydranky, cca 40 km severně od Humenného a přibližně 10 km od polských hranic.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o městě je z roku 1543.
Neudržitelné sociální a hospodářské poměry zde žijícího rusínského obyvatelstva způsobily, že od 16. století se jména medzilaborských poddaných objevují v seznamech zbojnických družin, působících na obou stranách uhersko-polské hranice (na panství humenském a sanockém). Další formou odporu vůči zesílenému útlaku zeměpána byly časté útěky poddaných z půdy. Po skončení stavovských povstání Františka II. Rákócziho nacházíme v Medzilaborcích roku 1720 až 39 opuštěných usedlostí. Obyvatelé nejčastěji utíkali do jižních stolic Uherska, ale i do Polska.
Za takových poměrů bylo zrušení poddanství nesporně velkým revolučním činem. Od poddanských povinností byli osvobozeni alespoň urbariální poddaní. Politicky se průběh revoluce v letech 1848–1849 dotkl i Medzilaborců, a to v květnu 1849, kdy se na území katastru Medzilaborců, Borova a Habury střetla vojska ruského cara s uherskými honvédy.
V roce 1860 se Medzilaborce staly městem a v roce 1873 byly napojeny na železniční síť (trať Humenné–Sanok). Osobní doprava přes polskou hranici je v posledních letech střídavě zastavována a obnovována.
Na přelomu 19. a 20. století zde vlastnil rozsáhlé pozemky rod Škodů.[2][3]
Relativně příznivý rozvoj začátkem 20. století přerušily události 1. sv. války v zimních měsících 1914–1915. Začátkem února 1915 bylo městečko, jako důležitý železniční bod,[4] dobyto ruskými vojsky, která se zde zdržela až do začátku května 1915. Tvrdé boje mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou poničily město a zanechaly tisíce mrtvých vojáků na obou stranách. Vojenské hřbitovy jsou dodnes svědectvím této hrůzy. Na válečném pohřebišti z první světové války v Medzilaborcích je pohřbeno 1 692 vojáků. Z pohřbených čtyři vojáci byli říšští Němci, zbylých 1 688 padlých sloužilo v rakousko-uherské c.k. armádě a carské ruské armádě.
Období první Československé republiky (1918–1938) bylo obdobím rozvoje.
V období Slovenské republiky (1939–1945) se Medzilaborců významně dotkla protižidovská opatření. Zdejší židovská komunita patřila mezi největší na Slovensku. V roce 1942 v Medzilaborcích žilo 825 Židů, kteří dominovali v obchodě a službách města i okresu Medzilaborce. Absolutní většinu z nich deportovaly slovenské úřady v jarních měsících roku 1942 do vyhlazovacích táborů na území dnešního Polska.
Závěrečná etapa druhé světové války s sebou přinesla velké škody, zejména boje mezi Rudou armádou a ustupující německou armádou o Medzilaborce na podzim roku 1944.
Městská práva pocházejí teprve z roku 1964.
Památky a zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]
Nejznámější zajímavostí je Muzeum moderního umění Andyho Warhola (předkové Andy Warhola pocházeli z nedaleké vesnice Miková, sám Andy Warhol zde nikdy nebyl).
Ve městě se nacházejí tři chrámy: řeckokatolický kostel sv. Vasila Velikého, pravoslavný kostel sv. Ducha a římskokatolický kostel Panny Marie.
Ve městě je i pomník České družiny, která v době první světové války došla až sem.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Obyvatelstvo města se dříve skládalo hlavně z Rusínů a Židů. V roce 2011 mírně převažovali Slováci (56,4 %), následovali Rusíni (34,2 %), Ukrajinci (6,1 %), Romové (1,1 %) a Češi (0,7 %). Město má v rámci střední Evropy výjimečně rozrůzněné složení obyvatel podle náboženského vyznání: řečtí katolíci tvoří 41,5 %, pravoslavní 40,1 %, římští katolíci 10,2 %, evangelíci 0,3 %, bez vyznání 4,9 %, nezjištěno 1,6 %.[5]
Hospodářství a infrastruktura
[editovat | editovat zdroj]Ve městě Medzilaborce má největší tradici sklářský a strojírenský průmysl.
Ve sklářství to byla od roku 1970 pobočka českých Jabloneckých skláren, která zaměstnávala až 600 lidí. Po privatizaci podnik zanikl. Glass LPS je pokračovatelem 45leté sklářské tradice v Medzilaborcích a nadále vyrábí křišťálová svítidla a brousí lustrové ověsy.
Ve strojírenském průmyslu v Medzilaborcích začínala Transporta, později Vihorlat, který měl 1200 zaměstnanců. Privatizace a krize ve strojírenství továrnu zlikvidovala. Teď ve strojírenském průmyslu pokračuje Kovostroj a Labstroj.
Významní zaměstnavatelé
[editovat | editovat zdroj]
- Glass LPS s.r.o.
- Kovostroj a.s.
- Labstroj s.r.o.
Zaměstnanost
Úřad práce ve Stropkově v roce 2009 informoval, že v okrese Medzilaborce dosáhla míra evidované nezaměstnanosti 20,10 %. V roce 2012 nezaměstnanost dosahuje hodnotu téměř 23 %.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Medzilaborce na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Jak se na přelomu 19. a 20. století žilo české šlechtě a bohatým průmyslníkům?. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2021-07-19 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ BIOGRAPHIE, Deutsche. Skoda, Karl Freiherr von (seit 1914) - Deutsche Biographie. www.deutsche-biographie.de [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. (německy)
- ↑ NEDOROST, Libor. Češi v 1. světové válce: díl. Na frontách Velké války. [s.l.]: [s.n.], 2006. Dostupné online. S. 179.
- ↑ Sčítanie obyvateľov, domov a bytov 2011 [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Medzilaborce na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
