Metabolismus (architektura)
Metabolismus je architektonický směr, který vznikl v 60. a začátkem 70. let 20. století v Japonsku. Orientoval se na rozvoj a změnu architektonických komplexů a jednotlivých staveb v čase na úkor spojení stacionárních a proměnných prvků v jejich struktuře.
Skupina radikálních japonských urbanistů, působících od roku 1960 reagujících na bouřlivý rozvoj japonských průmyslových míst a na jejich přelidnění na život v ohroženém prostředí velkoměst aplikuje tradiční poznatky o toku a přeměně (metabolismu) energií v organismu. Své utopické projekty zakládají na cyklické funkční obnově velkostruktur a v jejich rámci i malých struktur.
Metabolisti
[editovat | editovat zdroj]Metabolisti nesouhlasili s dosavadním vývojem měst a urbanistickými prostředky jejich řešení, protože neodpovídají dynamickým proměnám života. Opouštějí tradiční architektonické myšlení v pojmech funkce a tvar a zdůrazňují prostor a jeho funkční proměnlivost. Do centra své koncepce položili ideu nezakončenosti a stálé změny architektonické kompozice. Usilují vytvořit takové podmínky, které umožní jednotlivým stavbám a jejich komplexem měnit se a rozvíjet v čase a prostoru.
K dosažení tohoto cíle v architektuře vydělili dlouhotrvající stabilní struktury jako například dopravní uzly a magistrály, místa veřejných shromáždění a prvky, které nemají dlouhodobou trvanlivost a morální rychlé stárnou. Jimi mohou být například obytné a pracovní místnosti, které lze podle potřeby snadno nahradit druhými.
Metabolisti byly talentovanou a intelektuální silnou skupinou japonských architektů, která se etablovala v šedesátých letech 20. století. Šlo o generaci vyrůstající bezprostředně po 2. světové válce. Jejich zaměření odráželo potřeby japonské společnosti s rychlým ekonomickým růstem a převratnými technologickými změnami. Svým působením však významně ovlivnily i mezinárodní architektonickou scénu.
Faktory ovlivňující tvorbu metabolistů
[editovat | editovat zdroj]Kenzó Tange, hlavní představitel metabolismu, vnášel do své architektury tradiční prvky, které však nebyly kopiemi svých starších vzorů, ale jejich volnými interpretacemi. Významný vliv na práci metabolistů měli i pozdní práce Le Corbusiera, zejména pavilon Philips na Světové výstavě v Bruselu roku 1958, který byl velkolepou vznešenou formou vybudovanou na matematických základech.
Metabolisti se jako skupina zformovaly roce 1960 v rámci Světové konference designu v Tokiu. Impulsem byl vzestup spotřební elektroniky. Podle metabolistů elektronické součástky, počínaje tranzistory a konče mobilními telefony, zcela změnily vztah veřejné a soukromé sféry. Rádio jste najednou mohli poslouchat kdekoliv a oddává se tak soukromé činnosti na veřejnosti. Metabolisti byli přesvědčeni, že tato skutečnost rozhodujícím způsobem ovlivní i architekturu. Navrhovali obytné domy, které připomínaly seskupení technologiemi nabitých buněk, a veřejné budovy v podobě sítí a uzlů. Města se pro ně stávaly místy nových zkušeností a způsob jejich zobrazování připomínal science fiction.
Světová výstava v Ósace roce 1970 potvrdila japonskou ekonomickou sílu a metabolistům zajistila mezinárodní pozornost. Pro skupinu však znamenala začátek postupného rozpadu.
Významní představitelé
[editovat | editovat zdroj]- Kijonori Kikutake ( 1928, projekt plovoucího Marine City, 1958),
- Kišó Kurokawa (Kapslová věž Nakagin)[1] v Tokiu, 1971),
- Masato Otaki (1923),
- Fumihiko Maki a teoretik Novoru Kavazoe (1926).
- V roce 1964 se k metabolistům připojil Kenzo Tange (projekt předměstí Tokia na vodě v Tokijském zálivu) a jeho žák Arata Isozaki (projekt vzdušných míst, 1962).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Metabolizmus (architektúra) na slovenské Wikipedii.
- ↑ I architektura má svůj metabolizmus | Svět bydlení | Svět bydlení [online]. www.svet-bydleni.cz [cit. 2016-01-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Metabolismus na Wikimedia Commons
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jeremy Melvin,. . . ISMY Jak rozumět architektuře, Slovart, 2006
- Vladislav Dudák a kol., Encyklopedie světové architektury, Baset, 2000
- John Fleming, Hugh Honour, Nikolaus Pevsner, Dictionary of Architecture, The Penguin: Fourth Edition 1991