Lužická jezera

Lužická jezera (německy Lausitzer Seenland, dolnolužickosrbsky Łužyska jazorina, hornolužickosrbsky Łužiska jězorina) je uměle vytvořená jezerní oblast v německé Lužici. Do konce 20. let 21. století má zatopením nepoužívaných hnědouhelných povrchových dolů v lužické hnědouhelné těžební oblasti vzniknout největší umělá vodní krajina v Evropě a čtvrtá největší jezerní oblast v Německu. Některá z největších jezer jsou spojena splavnými kanály a vytváří tak řetězec jezer.

Geografie

Lužická jezerní oblast se nachází v Lužici v trojúhelníku mezi městem Luckau v Braniborsku na severozápadě, Chotěbuzí na severovýchodě a saským Görlitz na jihovýchodě. Celková rozloha budoucí největší umělé jezerní oblasti v Evropě je asi 80 kilometrů od západu na východ a 32 až 40 kilometrů od severu k jihu (v závislosti na vymezení). Rozmístění vodních ploch v této oblasti je značně pestré a nové budou v budoucnu splývat se staršími vodními plochami. Pojmem Lužická jezera se často označují pouze ta jezera, která vznikla v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí ve 20. a na počátku 21. století, a to zejména zatopením pozůstatků povrchových dolů. Tato jezera jsou soustředěna především v pásu podél lužických měst Senftenberg a Hoyerswerda, o něco méně v oblasti mezi Luckau, Lübbenau a Calau, severovýchodně od Chotěbuze a mezi Finsterwalde a Lauchhammer. Se změnou plánů jezera Taubendorfer See bude tvořit severovýchodní hranici jezerní oblasti město Guben. Mimo tuto jádrovou oblast se nachází izolovaná umělá jezera, jako např. Altdöberner See, Halbendorfer See, Quitzdorfská přehrada nebo Berzdorfer See, přičemž Berzdorfer See je ukončením jezerní oblasti u města Görlitz. Tento konec by se v budoucnosti mohl posunout v závislosti na tom, jak bude řešen povrchový důl Turow mezi Žitavou a polskou Bogatyniou.

Pro rozlišení jednotlivých jezer se požívají pojmy jezerní plošina a řetěz jezer, přičemž řetěz jezer se používá k označení jezer, která jsou spojena splavnými kanály, ve kterých je provozována lodní doprava. Nachází se ve středu Lužice mezi Senftenbergem a Hoyerswerdou, přičemž Senftenberské jezero patří od roku 1973 k významnému rekreačnímu a turistickému centru Lužice.

Jezera

Severní jezera (všechna v Braniborsku)

Schlabendorfer See (Chóžyšćański jazor; bývalý důl Schlabendorf Süd; Calau) 700 ha; 2012
Gräbendorfer See (Grabicański jazor; bývalý důl Gräbendorf; Calau) 457 ha; květen 2007
Grünewalder Lauch (Zelenohózdźanski łuh; Lauchhammer) ca 100 ha; 1977
Altdöberner See (Starodarbnjojski jazor; bývalý důl Greifenhain; Altdöbern) 1.016 ha; 2021
Bergheider See (bývalý důl Klettwitz Nord; Finsterwalde) 332 ha; 2013
Cottbuser Ostsee (Chóśebuski pódzajtšny jazor; důl Cottbus-Nord) 1900 ha; 2030

Střední jezera

IBA- Terasy vznikající Großräschener See

Střední jezer tvoří jádro Lužických jezer a nachází se v Braniborsku a v Sasku. Spolková země je uvedená v závorkách. Další jezera se nachází mimo řetěz jezer.

Großräschener See (Rański jězor; Großräschen; Braniborsko; důl Meuro) 771 ha; 2015
Senftenberger See (Złokomorowski jězor; Senftenberg; Braniborsko; důl Niemtsch) 1300 ha; 1973
Sedlitzer See (Sedličanski jězor; Braniborsko; důl Sedlitz) 1330 ha; 2015
Partwitzer See (Parcowski jězor; Sasko/Braniborsko; důl Skado) 1120 ha; 2012
Geierswalder See (Lejnjanski jězor; Sasko/Braniborsko; důl Koschen) 620 ha; 2012
Neuwieser See (Nowołučanski jězor; Sasko; důl Spreetal/Bluno) 632 ha; 2015
Blunoer Südsee (Južny Blunjanski jězor; Sasko; důl Spreetal/Bluno) plán 350 ha; 2015
Sabrodter See (Zabrodski jězor; Sasko; důl Spreetal/Bluno) 136 ha; 2015
Bergener See (Horjanski jězor; Sasko; důl Spreetal/Bluno) plán 133 ha; 2015
Spreetaler See (Sprjewinodołski jězor; Sasko; důl Spreetal Nordost) plán 540 ha; 2015

Další jezera

Erikasee (Jězor Erika; Sachsen; důl Laubusch) 180 ha; 1970
Kortitzmühler See (Geierswalde-Kortitzmühle, Sasko)
Koselbruch-See (Hoyerswerda, OT Schwarzkollm-Koselbruch, Sasko)
Lugteich (Hoyerswerda, OT Schwarzkollm, Sasko)
Meurosee (Murjowy jazor; Braniborsko) (důl Meuro)
Tornoer Teich (Lauta, OT Torno, Sasko)
Waldbad Hosena (Senftenberg, OT Hosena, Braniborsko)
Ziegelteich (Hoyerswerda, OT Bröthen-Michalken, Sasko)

Některá jezera ve střední části jsou zatopené pískovny, které jsou přes půl století místním obyvatelstvem využívány jako pískovny turisticky ke koupání.

Jižní jezera (všechna v Sasku)

Bernsteinsee (Jantarowy jězor; důl Burghammer) 445 ha; 2010
Knappensee (Hórnikečanski jězor; důl Werminghoff I) 286 ha; 1953
Graureihersee (Čaplacy jězor; důl Werminghoff I) 138 ha; 2010
Silbersee/Mortkasee (Slěborny a Mortkowski jězor; důl Werminghoff II); 315 ha; 1972
Dreiweiberner See (Třižonjanski jězor; důl Dreiweibern) 286 ha; 2002
Speicherbecken Lohsa II (Łazowski jězor; důl Lohsa) 1.070 ha; 2014
Scheibesee (Šibojski jězor; důl Scheibe) 660 ha; 2012
Bärwalder See (Bjerwałdski jězor; důl Bärwalde) 1.285 ha; 2009
Sumberteich (u Klitten) (rybník)
Berzdorfer See (u Zhořelce) 960 ha; 2013

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lužická jezera na Wikimedia Commons

Oficiální informace – hodně obecné.
Lužická jezera – praktické informace pro návštěvníky oblasti – in-line trasy, cyklotrasy, tipy na výlety.
Michael Bartsch: Zurückgegebene Landschaften. In: die tageszeitung, 30. Oktober 2009