Listopad 1989

Listopad 1989
	období: pád komunismu v Evropě
	Pád berlínské zdi; na pozadí je Braniborská brána
Trvání	listopad 1989
Místo	Východní Německo; Československo
Cíle	odstranění komunistické diktatury
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Listopad 1989 je v myslích více než 30 milionů obyvatel tehdy existujících států NDR a Československa zapsán jako období významných společenských změn. V listopadu roku 1989 v podstatné části střední a východní Evropy vyvrcholil proces pádu komunistických režimů.

Události

Změny totalitních režimů k počátkům demokracie, tehdy již proběhlé v Maďarsku a Polsku, zasáhly také tehdejší Československo a NDR (východní Německo). Dne 9. listopadu padla berlínská zeď, po celém světě známý symbol komunistické totality. V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace, čímž započal proces známý jako „sametová revoluce“.

Pojem „listopad 1989“ je lokální, neboť v Polsku došlo k politickým i ekonomickým změnám už na jaře 1989 a první svobodné volby tam proběhly (byť jen do poloviny parlamentu) již 4. června 1989. V listopadu, již za vlády Tadeusze Mazowieckého, rozbíhal Leszek Balcerowicz ekonomické reformy, které během několika týdnů zbrzdily hyperinflaci.

Podobné změny o něco později zasáhly i Pobaltské státy, část bývalé Jugoslávie, Bulharsko a Rumunsko.

V Rumunsku revoluce proběhla až v prosinci 1989 a tamní diktátor Nicolae Ceaușescu byl i s manželkou zastřelen.

Přehled událostí ve východním bloku

Následek takzvané Perestrojky. Časový přehled hlavních událostí rozpadu východoevropských komunistických režimů v listopadu 1989.

NDR

7. listopadu – rezignuje komunistická vláda NDR, ale přesto zůstává Egon Krenz, první tajemník SED, hlavou státu.
9. listopadu – pád Berlínské zdi, NDR otevírá hraniční přechody v Berlínské zdi, po desetiletích mohou občané NDR volně překračovat hranice, den na to začínají oslavující občané strhávat zeď.

Bulharsko

10. listopadu – po čtyřech a půl desetiletích vlády komunistické strany v Bulharsku odstupuje Todor Živkov a nahrazuje jej ministr zahraničí Petar Mladenov, strana je přejmenována na Socialistickou stranu Bulharska.

Československo

17. listopadu – studentská demonstrace; zásah Sboru národní bezpečnosti; začátek sametové revoluce a tím i pádu komunismu v Československu
18. listopadu – vojáci základní služby (VZS) byli izolováni od vnějšího světa. Informace do kasáren přesto pronikly; politicky nebyla armáda a s ní i bojová technika v rukou důstojníků a strany, ale v rukou VZS.
20. listopadu – demonstrace pokračují, jen v Praze narůstají z 200 000 účastníků v předchozích dnech na půl milionu demonstrujících.
27. listopadu – generální stávka v Československu
28. listopadu – jako ostatní již padlé komunistické režimy oznamuje i KSČ, že se vzdá mocenského monopolu.

Další události

12. listopadu v Brazílii proběhly první svobodné prezidentské volby od roku 1960.
16. listopadu jihoafrický prezident Frederik Willem de Klerk ruší segregační zákony Apartheidu.
16. listopadu šest jezuitských kněží, jejich hospodyně a její dcera bylo zabito salvadorskými vojáky, kteří byli vycvičení ve Spojených státech.
17. listopadu ve městě Aleksinac v tehdejší Jugoslávii došlo k výbuchu metanu v dole a zahynulo při tom několik desítek lidí.
22. listopadu libanonský prezident Rene Moawad byl zabit explozí bomby ve východním Bejrútu.
30. listopadu Alfred Herrhausen ředitel Deutsche Bank byl zabit explozí bomby nastražené teroristickou skupinou Frakce Rudé armády.

Odkazy

Literatura

BARELLI, Yves. La Révolution de velours en Tchécoslovaquie. Préface de Petr UHL. Marseille: Editions de l'Aube, 1990. 202 s., [6] s. obr. příl. Regards croisés. ISBN 2-87678-049-6.
BARTUŠKA, Václav. Polojasno: pátrání po vinících 17. listopadu 1989. 3. vyd. Praha: Ex Libris, 1990. 251 s. ISBN 80-900090-9-3. (1. vyd. ISBN 80-900090-1-8, 2. vyd. ISBN 80-900090-8-5.)
BENDA, Marek et al. Studenti psali revoluci. Praha: Univerzum, 1990. 187 s. ISBN 80-85207-02-8.
BERGER, Petr, HOLÝ, Petr a STONIŠ, Miroslav. Jaro léto 1968, podzim 1989. Ostrava: Profil, 1990. 125 s. ISBN 80-7034-068-1.
ČERNÝ, Jiří a KLIMENT, Lukáš, ed. Konec normalizace. Praha: Nakl. a vyd. Lidové noviny, [1990]. 60 nečísl. s. Obrazový magazín Lidových novin.
DOLEJŠÍ, Miroslav. Analýza 17. listopadu 1989. Loket nad Ohří: C&B Agentura, 1991. 22 s. ISBN 80-900762-0-3.
DOLEJŠÍ, Miroslav. Prevrat 1989 alebo história sa opakuje?. Bratislava: Agress, 1990. 51 s.
DRAGULA, Ladislav a kol. Průvodce pokojnou revolucí: Praha 1989. V Praze: Zdeněk Dvořáček, 1990. 58 s., [30] s. obr. příl. ISBN 80-900088-0-1.
FÁROVÁ, Anna, ed., LUKÁŠ, Petr, ed. a NÁDVORNÍK, Pavel, ed. Československý listopad 1989. 3. vyd. [Praha]: Agentura RADOST, nakl. AA, 1989. 32 s., fot.
GROCH, Juraj a kol. Riport o nežnej revolúcii. Bratislava: Obzor, 1990. 141 s. ISBN 80-215-0119-7.
HAJNÝ, Josef, ed. a JONEŠ, Alois, ed. Tady a teď. Praha: SNTL – Nakl. technické literatury, 1990. 62 s. ISBN 80-03-00585-X.
HALADA, Jan a RYVOLA, Miki. Něžná revoluce v pražských ulicích. 2., dopl. vyd. Praha: Iris, 1990. 62 s. ISBN 80-900173-1-2. (1. vyd. Lidové nakl., ISBN 80-7022-066-X.)
HAVEL, Václav a kol. autorů Charty 77 a Občanského fóra. Dokumenty doby č. 1. Fotografie Jaroslav Krejčí a Alan Pajer. Praha: Svépomoc, 1991. 46 s.
HORÁČEK, Michal. Jak pukaly ledy. Praha: Ex libris, 1990. 223 s.
HOŘEC, Jaromír a HANOUSEK, Ivan. Občanské fóry: pražský podzim 1989. Praha: Odeon, 1990. 78 s. ISBN 80-207-0138-9.
Keď sme brali do rúk budúcnosť: dni, dokumenty, doslov. Bratislava: Archa, 1990. 57 s. ISBN 80-7115-004-5.
KLUSÁKOVÁ, Jana a PITHART, Petr. Nadoraz: o Havlovi, Klausovi, Mečiarovi a revoluci, která požírá své děti. Praha: Primus, 1992. 111 s. ISBN 80-85625-03-2.
Kronika sametové revoluce. Praha: ČTK, 1990. 47 s. ISBN 80-7046-033-4.
Kronika sametové revoluce 68/89. Praha: ČTK, 1989. 47 s., fot.
KÜHR, Leopold. Chronologie událostí 17. 11. 1989 – 1. 1. 1990 dokumentovaná bibliografickými citacemi z denního tisku. Praha: Městská knihovna, 1990. 83 s.
Lidové noviny 1989. Praha: Lidové noviny, 1990. [Přibližně 288 s.]
Listopad 89. Praha: Odeon, 1990. 170 s.
NOVOTNÝ, Jiří Datel et al. Semafor ve stávce. Fotografie Milan Wagner et al. Praha: Státní pedagogické nakl., 1990. 391 s. ISBN 80-04-25382-2.
Okamžiky naděje: objektivem fotoreportérů ČTK. Praha: Československá tisková kancelář, 1989. Nestr. [24 s.]
OLDENBURG, Fred. Moskau und der Zusammenbruch des Kommunismus in Osteuropa. Köln: Bundesinstitut für ostwissenschaftliche und internationale Studien, 1990. 60 s. Berichte des Bundesinstitut für ostwissenschaftliche und internationale Studien, 62/1990.
OTÁHAL, Milan a VANĚK, Miroslav. Sto studentských revolucí: studenti v období pádu komunismu – životopisná vyprávění. Praha: NLN, Nakl. Lidové noviny, 1999. 859 s. ISBN 80-7106-337-1.
PACNER, Karel. 1989: Komunisté utekli od moci. In: PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 2. dopl. vyd., v Albatrosu 1. vyd. Praha: Albatros, 1997, s. 385–490. 619 s. ISBN 80-00-00987-0.
PITHART, Petr a VALENTA, Jaroslav, ed. Listopad '89. Praha: Odeon, 1990. 173 s. ISBN 80-207-0233-4.
SUK, Jiří. Občanské fórum: listopad – prosinec 1989. Praha: Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky. 2 sv. Knihy dokumenty. 1. díl, Události. 1997. 238 s. ISBN 80-85270-72-2. 2. díl, Dokumenty. 1998. 328 s. 80-85270-78-1.
Svědectví pražských zdí: 17. 11.–17. 12. 1989. Praha: Mladá fronta, 1990. 95 s. ISBN 80-204-0171-7.
Svět a sametová revoluce. Praha: ČTK, [1990]. 63 s.
SVITÁK, Ivan. Ztracené iluze: výroční zpráva o sametové revoluci. Praha: Pražská imaginace, 1990. 227 s. Pražská imaginace, sv. 136. ISBN 80-7110-016-1.
Verejnosť proti násiliu, Občianske fórum. Bratislava: Svedectvá, 1999. 75 s. ISBN 80-967588-6-1.
ŽATKULIAK, Jozef, ed. November 1989 a Slovensko: chronológia a dokumenty (1985–1990). Bratislava: Nadácia Milana Šimečku, 1999. 622 s. ISBN 80-967588-8-8.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu listopad 1989 na Wikimedia Commons
Projekt Ústavu pro soudobé dějiny:Demokratická revoluce 1989 Archivováno 22. 10. 2020 na Wayback Machine.
“Chronik der Wende", „The Fall of the Wall“ – německy, anglicky

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.