Lavočkin LaGG-1

LaGG-1
Určení	stíhací letoun
Výrobce	Lavočkin OKB-301
Šéfkonstruktér	Lavočkin-Gorbunov-Gudkov
První let	30. března 1940 (I-22)
Uživatel	Sovětské letectvo; Finské letectvo (ukořistěné kusy)
Výroba	1940
Vyrobeno kusů	100
Varianty	LaGG-3; La-5; La-7
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavočkin-Gorbunov-Gudkov LaGG-1 byl sovětský jednomototový stíhací letoun vyvinutý konstrukční kanceláří Lavočkin (OKB-301), kterou vedl Semjon Alexejevič Lavočkin. Typové označení letounu skrývá také jména dvou hlavních Lavočkinových spolupracovníků Vladimíra Petroviče Gorbunova a Michaila Ivanoviče Gudkova.

Vývoj

Kostra letadla byla vyrobena z pryskyřicí napuštěných dřevěných dílů, které byly za tepla ohýbány do potřebného tvaru. Mělo jít o technologicky a materiálově nenáročné a proti poškození odolné stroje. První prototyp stroje označený I-22 poprvé vzlétl pilotován A. I. Nikašinem 30. března 1940. Letoun měl zabudovaný kapalinou chlazený řadový motor M-105P pohánějící třílistou vrtuli VIŠ-61P o průměru 3 m. V ose vrtule se nacházel kanón ŠVAK ráže 20 mm a dva kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm nad motorem. Prototyp absolvoval po 14. červnu 1940 desetidenní zkoušku ve Vědecko-výzkumném institutu sovětského letectva pro letové zkoušky (NII VVS) s piloty P. M. Stěfanovským a S. M. Suprunem. Nicméně v průběhu testů bylo zjištěno mnoho chyb, letadlo nemělo potřebný výkon a špatně se ovládalo. 4. ledna 1941 došlo pro poruchu motoru při následném nouzovém přistání k jeho ztrátě.

Druhý prototyp zalétaný opět pilotem Nikašinem 14. června 1940 obdržel označení I-301. Měl zvětšenou zásobu paliva a kulomety ŠKAS nahradily dva UBS ráže 12,7 mm, pod křídlem bylo instalováno šest závěsníků pro rakety RS-82. Po přepracování byl nový letoun označen typem LaGG-3, I-22 a počátečních sto předsériových letadel na LaGG-1.

Specifikace

Technické údaje

Posádka: 1 pilot
Délka: 8,81 m
Rozpětí: 9,80 m
Výška: 4,40 m
Plocha křídel: 17,5 m²
Plošné zatížení: 170 kg/m²
Prázdná hmotnost: 2480 kg
Vzletová hmotnost : 2970 kg
Maximální vzletová hmotnost : 3380 kg
Pohonná jednotka: 1× vodou chlazený, vidlicový dvanáctiválec Klimov M-105P
Výkon pohonné jednotky: 1100 k (809 kW)

Výkony

Maximální rychlost: 605 km/h
Dolet: 556 km
Dostup: 9600 m
Stoupavost: 14,3 m/s
Poměr výkon/hmotnost: 270 W/kg

Výzbroj

2 x kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm
1 x kanón ŠVAK ráže 20 mm

Související články

Odkazy

Reference

↑ NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla III. 3., upravené a doplněné vyd. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 28.

Literatura

NĚMEČEK, Václav. Lavočkin LaGG-1, LaGG-3. Letectví a kosmonautika. Listopad 1985, roč. LXI., čís. 23, s. 28.

Externí odkazy

(česky) valka.cz - Chronologický přehled konstrukcí S.A.Lavočkina
(anglicky) www.aviation.ru - Lavochkin

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla III. 3., upravené a doplněné vyd. Praha: Naše vojsko, 1992. ISBN 80-206-0117-1. S. 28.

[1]

Sovětské vojenské letouny druhé světové války

Stíhací letouny	DI-6 • I-15 • I-153 • I-16 • MiG-1 • MiG-3 • Jak-1 • Jak-3 • Jak-7 • Jak-9 • LaGG-1 • LaGG-3 • La-5 • La-7 • Pe-3

Bombardovací letouny	R-5 • R-Z • Su-2 • Jak-4 • SB-2 • Ar-2 • Pe-2 • Pe-4 • Pe-8 • Tu-2 • Il-4 • Jer-2 • TB-3 •

Průzkumné a spojovací letouny	R-10 • Po-2 • MBR-2 • MDR-6 • Be-2 • Be-4 • ARK-3

Bitevní letouny	Il-2 • Il-10

Transportní letouny a kluzáky	Li-2 • Šče-2 • Š-1 • Š-2 • Š-7 • G-11

Cvičné letouny	UT-1 • UT-2 • G-27

Experimentální letouny a prototypy	A-40 • I-26 • I-28 • I-30 • I-110 • I-180 • I-185 • I-222 • I-225 • I-250 • ITP • MBR-7 • MDR-5 • DIS • TIS • BI-1 • ANT-58 • VIT-2 • Su-6 • Su-7 • Su-8 • Il-6 • S • Nikitin-Ševčenko IS