OSIRIS-REx
OSIRIS-REx | |
---|---|
Start | 8. září 2016 |
Kosmodrom | Cape Canaveral |
Nosná raketa | Atlas V |
Stav objektu | probíhající mise |
Trvání mise | 7 let (z toho 505 dní u asteroidu) |
Provozovatel | NASA |
Výrobce | Lockheed Martin, United Launch Alliance |
Druh | Průzkum asteroidu a návrat na Zemi se vzorkem |
Program | New Frontiers |
Hmotnost | 1529 kg |
Délka | 2,4 m |
Šířka | 2,4 m |
Výška | 3,1 m |
Oficiální web | http://www.asteroidmission.org/ |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
OSIRIS-REx (akronym z angl. The Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) je název vesmírné sondy a vědecké vesmírné mise NASA, jejímž cílem je studium asteroidu 101955 Bennu a návrat zpět na Zemi s odebranými vzorky.[1] Start sondy se uskutečnil 8. září 2016 a po více než dvou letech na cestě se 3. prosince 2018 sonda dostala do plánované pracovní polohy (přibližně 19 km) nad povrchem planetky. K odběru vzorků došlo 20. října 2020. Návrat vzorků pro jejich detailní výzkum na Zemi je plánován na 24. září 2023.[2][3]
Od získaného materiálu si vědci slibují více informací o době před vznikem a z počátků Sluneční soustavy, případně více informací o organických sloučeninách, které mohly vést ke vzniku života.
Sonda samotná má poté pokračovat v prodloužené misi pod změněným názvem OSIRIS-APEX. Jejím novým cílem se stane blízkozemní planetka (99942) Apophis. Ta v dubnu 2029 proletí ve velmi malé vzdálenosti kolem Země. OSIRIS-APEX pak vstoupí na oběžnou dráhu planetky, odkud by ji měla zkoumat po dobu přibližně 18 měsíců.[3]
Průběh mise
[editovat | editovat zdroj]Start
[editovat | editovat zdroj]Start proběhl 8. září 2016 ve 23:05 UTC z Cape Canaveral AFS ze startovací rampy LC-41 pomocí rakety Atlas V.[4] Raketa v konfiguraci 411 se skládala z prvního stupně s motorem RD-180 s jedním urychlovacím blokem a z druhého stupně Centaur. OSIRIS-REx se po 55 minutách letu oddělil od nosné rakety.[5]
Přeletová fáze
[editovat | editovat zdroj]Sonda opustila oběžnou dráhu Země a vydala se ke svému cíli. 28. prosince 2016 proběhl zážeh motoru tzv. DSM-1 (anglicky Deep Space Maneuver 1), který změnil rychlost o 431 m/s při použití 354 kg paliva[6] a nasměroval sondu na podobnou heliocentrickou oběžnou dráhu, po které obíhá Země kolem Slunce. 18. ledna 2017 se uskutečnil ještě malý korekční manévr.[6]
Oběžná dráha planetky Bennu je oproti rovině ekliptiky skloněná o 6°. Bylo tedy nutné dodat sondě rychlost a směr, aby se dostala na správnou dráhu. 22. září 2017, zhruba po roce letu, čekal tedy OSIRIS-REx gravitační manévr u Země, kdy sonda prolétla ve výšce 17 237 km nad Antarktidou.[7] Během průletu kolem Země proběhly zkoušky vědeckých přístrojů. Další korekce dráhy DSM-2 (anglicky Deep Space Maneuver 2) se uskutečnila 28. června 2018. Sonda změnila rychlost o 16,7 m/s při spotřebě 12,8 kg paliva.[8]
Dne 1. října 2018 začal OSIRIS-REx svou rychlost vůči Bennu snižovat. Během října a listopadu pomocí čtyř zážehů AAM-1 až AAM-4 (anglicky Asteroid Approach Maneuver) z rychlosti přibližování 491 m/s zpomalil na 4 cm/s.[9] 3. prosince 2018 se sonda dostala do vzdálenosti 19 km od povrchu planetky a zahájila výzkumnou fázi svého letu.[10]
Výzkumná fáze
[editovat | editovat zdroj]12. prosince 2019 byl oznámen výběr konkrétní lokace odběru vzorků. Ze čtyř předvybraných kandidátů zvolila NASA nakonec lokalitu s pracovním názvem „Nightingale“ v jednom z kráterů na severní polokouli Bennu. Pro případ komplikací byla vybrána i záložní lokalita, „Osprey“.[11]
14. dubna 2020 byl proveden test přiblížení, během kterého se sonda dostala přibližně do vzdálenosti 65 m k povrchu planetky,[12] další přibližovací test byl úspěšně proveden 11. srpna 2020. Samotný odběr vzorku byl následně proveden 20. října 2020, kdy odběrná hlava byla v kontaktu s povrchem po dobu asi 5 sekund.[13][14]
Přístrojové vybavení
[editovat | editovat zdroj]Sonda je vybavena následujícími přístroji:
OCAMS – Akronym pro kamerové vybavení (the OSIRIS-REx Camera Suite, OCAMS), které se skládá ze tří kamer: PolyCam, MapCam a SamCam. Kamery dodala Arizonská univerzita a mají za cíl zkoumat asteroid Bennu z různých pohledů.[15] Úkoly jednotlivých kamer jsou následující:
- PolyCam – globální pohled a získávání obrázků ve stále větším rozlišení, jak se sonda bude přibližovat k asteroidu, který začne mapovat již ze vzdálenosti 2 milionů km.
- Map Cam – pátrání po průvodcích asteroidu a plynových vlečkách. Mapování asteroidu (i barevně), poskytnutí obrázků ve vysokém rozlišení místa odběru vzorku
- SamCam – kontinuální sledování odběru vzorku
OLA – Laserový výškoměr (the OSIRIS-REx Laser Altimeter, OLA) je skenovací lidar poskytující topografické informace ve vysokém rozlišení.
OVIRS – Spektrometr pracující ve viditelném a infračerveném spektru (the OSIRIS-REx Visible and IR Spectrometer, OVIRS), poskytující informaci o minerálním a organickém složení povrchu a tím i o vhodném místě pro odběr vzorku.
OTES – Spektrometr (the OSIRIS-REx Thermal Emission Spectrometer, OTES), který poskytuje spektrální mapy na základě teplotních dat z infračervené spektroskopie v rozsahu 4–50 µm.
REXIS – Rentgenový spektrometr (the Regolith X-ray Imaging Spectrometer, REXIS) poskytne mapu asteroidu v rozsahu rentgenového záření.
TAGSAM – Systém pro odebrání vzorku (Touch-And-Go Sample Acquisition Mechanism, TAGSAM) složený z odběrové hlavy a robotické manipulační paže.[1]
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Sonda v sestavovací místnosti
-
Start rakety Atlas V se sondou
-
Detail zařízení TAGSAM pro odběr vzorku
-
Snímek návratové kapsle SRC, v pozadí asteroid Bennu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dušan Majer. Jak odebere OSIRIS-REx vzorky?. Kosmonautix.cz [online]. 2015-04-21 [cit. 2016-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Dušan Majer. Vítejte u Bennu. Kosmonautix.cz [online]. 2018-12-04 [cit. 2018-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Spaceflight Now. Atlas V begins OSIRIS-REx’s round trip to the asteroid Bennu [online]. Spaceflight Now, 2016-09-08 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ NASA. Evening Launch Catapults OSIRIS-REx Toward Asteroid Encounter [online]. NASA, 2016-09-09, rev. 2017-08-07 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b LEWIS, Susan. OSIRIS-REx after first deep space maneuver [online]. newsspaceflight.com, 2017-1-18 [cit. 2018-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-14. (anglicky)
- ↑ LAKDAWALLA, Emily. OSIRIS-REx Earth flyby: What to Expect [online]. The Planetary Society, 2017-9-19 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAJER, Dušan. Dobrá zpráva! OSIRIS-REx míří správným směrem [online]. kosmonautix.cz, 2018-7-4 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ MAJER, Dušan. OSIRIS-REx šlápl na brzdu [online]. kosmonautix.cz, 2018-10-2 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ OSIRIS-REx: Mission Status [online]. asteroidmission.org, rev. 2018-12-3 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ X MARKS THE SPOT: NASA SELECTS SITE FOR ASTEROID SAMPLE COLLECTION [online]. asteroidmission.org, 2019-12-12 [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ OSIRIS-REx Buzzes Sample Site Nightingale [online]. asteroidmission.org [cit. 2020-07-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MAJER, Dušan. První fotky z odběru OSIRIS-REx [online]. kosmonautix.cz, 2020-10-21 [cit. 2020-10-23]. Dostupné online.
- ↑ CHANG, Kenneth. ‘Literally, We Crushed It’: Video Shows NASA Space Probe Touch an Asteroid. The New York Times. 2020-10-21. Dostupné online [cit. 2020-10-23]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Dušan Majer. Kamery pro OSIRIS-REx jsou připravené. Kosmonautix.cz [online]. 2015-08-25 [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu OSIRIS-REx na Wikimedia Commons
- (anglicky) Oficiální stránka mise
- (anglicky) A NASA Spacecraft Comes Home With an Asteroid Gift for Earth
- Trajektorie sondy OSIRIS-REx
- Simulace způsobu odebrání vzorku na asteroidu
- Papírový model sondy ke stažení (pdf)