Přeskočit na obsah

Julius Döpfner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julius Döpfner
Osobní údaje
Datum narození26. srpna 1913
Místo narozeníHausen
Datum úmrtí24. července 1976 (ve věku 62 let) nebo 1976 (ve věku 62–63 let)
Místo úmrtíMnichov
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
Místo pohřbeníKatedrála Panny Marie v Mnichově
Povoláníkatolický kněz, teolog a katolický biskup
Alma materJuliova–Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Řády a oceněníBavorský řád za zásluhy
Rytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu
velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
čestný doktor Mnichovské univerzity
Honorary doctorate from the Julius Maximilians University of Würzburg
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius August Döpfner (26. srpna 191324. července 1976) byl německý biskup římskokatolické církve, který byl v roce 1958 povýšen na kardinála a od roku 1961 až do své smrti působil jako arcibiskup mnichovský a freisingský.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Rané období života a kněžské svěcení

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Hausenu (dnes součást Bad Kissingenu) Juliovi Matthäusovi a Marii Döpfnerovým. Pokřtěn byl o dva dny později, 28. srpna. Döpfner měl sestru Marii a dva bratry, Paula a Ottu. V roce 1924 nastoupil na augustiniánské gymnázium v Münnerstadtu, později navštěvoval seminář ve Würzburgu a Papežskou německo-maďarskou kolej v Římě. Döpfner byl 29. října 1939 arcibiskupem Luigim Tragliou vysvěcen na kněze a poté dokončil studia na Papežské gregoriánské univerzitě, kde v roce 1941 získal doktorát z teologie a napsal disertační práci o kardinálu Johnu Henry Newmanovi. Do roku 1944 působil jako kaplan v Großwallstadtu.

11. srpna 1948 byl papežem Piem XII. jmenován würzburským biskupem. Biskupské svěcení přijal 14. října následujícího roku z rukou arcibiskupa Josepha Kolba, spolusvětiteli byli biskupové Joseph Schröffer a Arthur Landgraf. Svěcení se konalo ve würzburském kolegiátním kostele v Neumünsteru, protože würzburská katedrála byla kvůli bombardování Würzburgu za druhé světové války nepoužitelná.

Dne 15. ledna 1957 byl jmenován berlínským biskupem a stal se nejmladším členem kardinálského kolegia, když ho papež Jan XXIII. na konzistoři 15. prosince 1958 jmenoval kardinálem-knězem Santa Maria della Scala (pro hac vice).

3. července 1961 byl povýšen na arcibiskupa mnichovského a freisingského. Zúčastnil II. vatikánského koncilu (1962–1965) a zasedal v jeho předsednictvu. Spolu s kardinálem Raúlem Silvou Henríquezem asistoval kardinálu Léonu-Etiennu Duvalovi při přednesení jednoho ze závěrečných poselství koncilu 8. prosince 1965.[1]

Tento německý prelát byl jedním z kardinálů-volitelů v papežském konkláve v roce 1963, které zvolilo papeže Pavla VI.

V letech 1965–1976 byl Döpfner předsedou Německé biskupské konference, a tedy mluvčím katolické církve v Německu. Často byl označován za papabile, zemřel však ve věku 62 let v mnichovské arcibiskupské rezidenci.

Církevní reforma

[editovat | editovat zdroj]

Kardinál, který byl ve svých postojích považován za liberála,[2][3][4] kritizoval „zastaralé formy“ církve a její „odpor vůči myšlenkám, formám a možnostem, kterým možná patří budoucnost, a často považujeme za nemožné to, co se nakonec projeví jako legitimní forma křesťanství“.[5]

Kontrola porodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Hluboce se zabýval otázkou kontroly porodnosti a působil jako spoluzastupitel ve vatikánské komisi pro studium témat manželství, rodiny a regulace porodnosti.[6][7]

Ekumenismus

[editovat | editovat zdroj]

Podporoval také ekumenismus.[5]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Döpfner na anglické Wikipedii.

  1. To Women [online]. Christus Rex [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Council of Renewal [online]. Time Magazine, 1962-10-05 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Catholic Freedom v. Authority [online]. Time Magazine, 1968-11-22 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. The Loyal Opposition [online]. Time Magazine, 1962-11-02 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b The Unfinished Reformation [online]. Time Magazine, 1964-02-07 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Lex Dubia Non Obligat [online]. Time Magazine, 1966-04-22 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Birth Control: Pronouncement Withdrawn [online]. Time Magazine, 1968-06-21 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]