Jan Portugalský

Jan Portugalský
	portugalský konstábl; pán z Reguengos de Monsaraz, Colares a Belas
Narození	13. ledna 1400; Santarém, Portugalské království
Úmrtí	18. října 1442; Alcácer do Sal, Portugalské království
Pohřben	Klášter Batalha
Manželka	Isabela z Braganzy
Potomci	Diogo Portugalský; Isabela Portugalská; Beatrix Portugalská; Filipa Portugalská
Dynastie	Avizové
Otec	Jan I. Portugalský
Matka	Filipa z Lancasteru
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Portugalský (13. ledna 1400, Santarém – 18. října 1442, Alcácer do Sal) byl portugalský infant z rodu Avizů, portugalský konstábl a mistr portugalského řádu svatého Jakuba od meče. V Portugalsku je obecně znám jako O Infante Condestável ("princ konstábl").

Původ a rodina

Jan se narodil jako syn portugalského krále Jana I. a jeho manželky Filipy z Lancasteru, dcery Jana z Gentu a vnučky anglického krále Eduarda III.

Královská kariéra

Se svými bratry se infant Jan zúčastnil dobytí Ceuty (1415) a následně byl otcem pasován na rytíře. Krátce poté mu byl udělen titul 1. pána Reguengos de Monsaraz, Colares a Belas. V říjnu 1418 jej papež Martin V. na královu žádost jmenoval 10. mistrem řádu svatého Jakuba od meče, čímž se starý vojenský řád dostal do rukou královské rodiny. Ten samý rok (1418) vedl Jan a jeho starší bratr Jindřich pomocnou flotilu do Ceuty, kde pomohli s obléháním Ceuty.

Po smrti Nuna Álvarese Pereiry v roce 1431 byl infant Jan jmenován 3. portugalským konstáblem. Proto je Jan často označován jako O Infante Condestável ("princ konstábl").

Infant Jan byl pánem z Reguengos
de Monsaraz, Belas a Colares.

Po smrti krále Jana I. v roce 1433 nastoupil na trůn Janův nejstarší bratr jako Eduard I. V roce 1437 se infant Jan připojil ke svému bratru Petrovi při jeho argumentaci proti plánované portugalské expedici, která měla obsadit Tangier a která vedla k bitvě u Tangieru. Výprava skončila katastrofou. Po fiasku v Tangieru vyzval Jan k ratifikaci smlouvy s Marinidem Monackým, který se chtěl vzdát Ceuty výměnou za jeho zajatého bratra Ferdinanda Svatého. Portugalské cortesy to odmítly a Ferdinand v zajetí zemřel.

Rebelie vévody z Coimbry

Král Eduard v září 1438 zemřel a pod poručnictvím královny vdovy Eleonory po sobě zanechal malého syna, který po něm nastoupil na trůn jako Alfons V. Královnino regentství bylo mezi obyčejnými lidmi v zemi nepopulární, protože se obávali, že Eleonora bude loutkou vysoké šlechty, která se snaží získat zpět politická privilegia, o která přišli během revoluce v 80. letech 14. století. Občanská válka byla na spadnutí. Aby se zabránilo vzpouře, infant Jan rychle převzal kontrolu nad Lisabonem a dohlížel na shromáždění měšťanských kortesů, aby zvolily jeho bratra Petra z Coimbry za regenta jejich synovce Alfonsa V. Vysoká šlechta, vedená Janovým nevlastním bratrem Alfonsem, naléhala na Eleonoru, aby se držela moci, a mezi Petrem a Eleonorou bylo dohodnuto napjaté sdílení regentství.

Petr z Coimbry se spoléhal na své úzké spojenectví s infantem Janem, aby si zajistil lví podíl na moci během prvních několika let regentství. Náhlá smrt infanta Jana v říjnu 1442 byla pro Petra hroznou ranou, zjistil, že je stále obtížnější odrazit touhy po moci jeho nevlastního bratra Alfonse z Barcelony.

Hrobka infanta Jana a Isabely z Braganzy v klášteře Batalha

Regent Petr jmenoval Janova syna Dioga jmenoval mistrem řádu svatého Jakuba od meče a portugalským konstáblem

Manželství a potomci

V roce 1424 se čtyřiadvacetiletý infant Jan oženil se svou o dva roky mladší nevlastní neteří Isabelou, dcerou svého nevlastního bratra Alfonsa z Braganzy. Manželé spolu měli čtyři děti:

Diogo Portugalský (1425–1443), portugalský konstábl, mistr v řádu svatého Jakuba od meče
Isabela Portugalská (1428–1496), ⚭ 1445 Jan II. Kastilský (6. března 1405 – 22. července 1454), kníže asturijský, král kastilský od roku 1406 až do své smrti
Beatrix Portugalská (13. června 1430 – 30. září 1506), ⚭ 1447 Ferdinand Portugalský (17. listopadu 1433 – 18. září 1470), vévoda z Viseu a Beji
Filipa Portugalská (1432–1444)