Jagdtiger
| Panzerjäger Tiger Ausf. B | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | Stíhač tanků |
| Země původu |  Německo |
| Historie | |
| Výrobce | Nibelungenwerk (Steyr-Daimler-Puch) |
| Období výroby | 1944–1945 |
| Vyrobeno kusů | 88 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 6 (velitel, řidič, radista-kulometčík, střelec, 2 nabíječi) |
| Délka | 10,65 m (včetně kanónu) |
| Šířka | 3,6 m |
| Výška | 2,8 m |
| Hmotnost | 75 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | čelní: 250mm, boční a zadní: 80mm, strop: 40mm |
| Hlavní zbraň | 128 mm PaK 44 L/55, plná zásoba munice: 40 granátů |
| Sekundární zbraně | 1× pevný MG 34, 1× volně ložený MG 42, 2× volně ložený samopal |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | V-12 Benzínový motor Maybach HL 230 P30, |
| Výkon | 520 kW (700 hp) spotřeba paliva: 7–10 litrů/km (7 kvalitní silnice, 10 terén) |
| Odpružení | torzní tyče |
| Max. rychlost | až 40 km/h, 10 km/h v terénu |
| Poměr výkon/hmotnost | 9,76 hp/tunu |
| Dojezd | 120 km na silnici, 80 km v obtížném terénu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jagdtiger (SdKfz 186), oficiální značení Panzerjäger Tiger Ausf. B byl německý těžký stíhač tanků na konci druhé světové války.
Jagdtiger představuje jeden z vrcholů snah zbrojního průmyslu Třetí říše ve směru budování stále těžší a větší obrněné techniky. Byl to nejtěžší a nejlépe pancéřovaný sériově vyráběný obrněný prostředek; rekordní byla i jeho hlavní zbraň – kanón ráže 128 mm PaK 44 L/55. Tomu však odpovídala mimořádná výrobní cena a spotřeba paliva. Základem pro Jagdtigera se stal podvozek a vana těžkého tanku Tiger II (též Königstiger).
Bylo vyrobeno 88 kusů; nasazen byl při bitvě v Ardenách, u Remagenu a dále na západní frontě. Několik strojů bojovalo v Rakousku proti Rudé armádě.[zdroj?!]
Zhodnocení
[editovat | editovat zdroj]Jagdtiger představoval vážnou hrozbu i pro ty nejtěžší nepřátelské tanky, jež mohl účinně ostřelovat na vzdálenost maximálně tři a půl kilometru, zatímco žádný protivník jej nedokázal zepředu vážněji ohrozit ani z těsné blízkosti. Navzdory tomu je projekt obecně hodnocen jako chybný a neúspěšný – Jagdtiger představoval luxus, který si Německo nemohlo dovolit. Jeho výroba byla extrémně drahá a pomalá, spotřeba paliva příliš vysoká. Stroj trpěl celou řadou závad vyplývajících z uspěchaného nasazení na frontu a přílišného namáhání hnacích systémů. Jeho kanón používal dělené střelivo, což v boji vedlo k nižší praktické rychlosti střelby. Stroj byl příliš nemotorný a stejně jako Ferdinand se nedokázal vypořádat s útokem většího množství nepřátel, kteří se dostali do jeho těsné blízkosti a obvykle jej bez potíží vymanévrovali. Stejně tak byl zranitelný útoky nepřátelského letectva. Jagdtiger byl oproti Ferdinandovi vybaven kulometem v přední části trupu a to mu poskytovalo ochranu před nepřátelskou pěchotou při čelním útoku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Pejčoch, Ivo: Obrněná technika 2
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Jagdtiger na Wikimedia Commons
- Detailní popis, TTD, fotografie
- Článek s fotografiemi
- Článek o vývoji
- Článek s fotografiemi Archivováno 26. 5. 2005 na Wayback Machine.
