José de Ribera
| José de Ribera | |
|---|---|
 | |
| Narození | 12. ledna 1591 Xàtiva |
| Úmrtí | 3. září 1652 (ve věku 61 let) Neapol |
| Místo pohřbení | kostel Santa Maria del Parto v Mergellině |
| Povolání | malíř, tiskař, grafik, kreslíř, projektant a výtvarník |
| Manžel(ka) | Caterina Azzolino |
| Významná díla | Saint Bartholomew Philosopher with Mirror |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jusepe (José) de Ribera (12. ledna 1591, Játiva – 2. září 1652 Neapol) byl původem španělský barokní malíř období zvaného Siglo de Oro, působící dlouhodobě na královském dvoře v hlavním městě Neapolského království.
Život
[editovat | editovat zdroj]První malířské zkušenosti získal v dílně Francisca Ribalty, představitele valencijské malířské školy. V mládí, roku 1612, odešel studovat renesanční mistry do Itálie. Pro svou drobnou postavu zde dostal přezdívku Lo Spagnoletto (malý Španěl). Když procestoval horní Itálii, usadil se natrvalo v Neapoli, kde se stal dvorním malířem a byl zahrnován zakázkami (velmi mu pomáhalo, že Neapol tehdy ovládali Španělé). K největším z těchto zakázek patřila výzdoba augustiniánského kláštera v Salamance. Pro nedostatek času vedl dílnu, kde pracovali jeho italští, vlámští a španělští pomocníci. V Neapoli jej dvakrát navštívil soudobý španělský mistr, Diego Vélazquez.
Ribera je hlavním představitelem caravaggiovského naturalismu v Itálii. Caravaggia Ribera také velmi obdivoval, toužil se s ním osobně setkat, ale když se ho snažil po příchodu do Neapole vyhledat, zjistil, že je již tři roky mrtvý.[1] Ribera si, po vzoru Carravagia, vybíral s oblibou náměty umučení, kde mohl uplatnit expresivní gesta a mimiku, podrobné podání drastických podrobností a dramatické protiklady světla a stínů. Často též zobrazoval zmrzačené postavy. Náměty byly ovšem náboženské a mytologické.[2]
Ve středním období produševňuje výraz a zesvětluje kolorit, aby v pozdních dílech dosáhl klidné vyrovnanosti. Ribera byl činným zejména v letech 1620–30 i jako grafik. Jeho umění ovlivnilo soudobé malířství ve Španělsku i Neapoli. K jeho žákům patřil mimo jiné Luca Giordano.
V posledních letech života trpěl pohaněním dcery, kterou svedl a opustil Don Juan ď Austria.[3]
Kolem roku 1644 takřka přestal malovat, nejspíše kvůli nemoci. V roce 1647 vypuklo v Neapoli protišpanělské povstání a on se tak i s rodinou musel skrývat před hněvem vzbouřenců v paláci místokrále. To ještě znásobilo jeho psychické problémy.
Díla
[editovat | editovat zdroj]- Umučení sv. Bartoloměje, 1630, plátno, Madrid, Museo del Prado
- Jakubův sen, 1639, plátno, tamtéž
- Sv. Jeroným, 1646, plátno, Národní galerie, Praha
- Sv. Šebestián, plátno, tamtéž
- Pieta, 1633, olej na plátně, muzeum Thyssen-Bornemisza v Madridu
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jusepe de Ribera. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-02-07.
- ↑ José de Ribera | Spanish painter. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-05-28]. (anglicky)
- ↑ SÁVA, Šabouk. Encyklopedie světového malířství. Příprava vydání Vladimír Fiala; redakce Jaroslav Vácha, Jaroslav Hrubý. Praha: Academia Praha, 1975. 21-092-75.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu José de Ribera na Wikimedia Commons
