John Young

John Watts Young
John Watts Young
Astronaut NASA
Státní příslušnost	Spojené státy
Datum narození	24. září 1930
Místo narození	San Francisco, Kalifornie, USA
Datum úmrtí	5. ledna 2018 (ve věku 87 let)
Místo úmrtí	Houston
Předchozí; zaměstnání	zkušební pilot
Hodnost	kapitán US Navy
Čas ve vesmíru	34d 19h 39m
Kosmonaut od	1962
Mise	Gemini 3, Gemini 10, Apollo 10, Apollo 16, STS-1, STS-9
Znaky misí	;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

John Watts Young (24. září 1930 San Francisco, Kalifornie, USA – 5. ledna 2018 Seabrook, Texas, USA) byl vojenský pilot a astronaut, americký veterán programů Gemini a Apollo. Byl členem posádky Gemini 3, první pilotovaná mise programu Gemini. Při misi Apollo 10 se stali, společně s Staffordem a Cernanem, druhými návštěvníky Měsíce a při misi Apollo 16 se stal devátým návštěvníkem Měsíce, který vkročil na jeho povrch. V roce 1981 byl s Robertem Crippenem součástí posádky raketoplánu Columbia, při první misi raketoplánu v historii, STS-1. Ve vesmíru byl šestkrát.

Život

Před dráhou astronauta

Ve svých 22 letech dokončil roku 1952 Georgijský technický institut Georgia Institute of Technology v Atlantě, získal titul leteckého inženýra a nastoupil vojenskou službu. Začal jako pilot válečného námořnictva a sloužil na řadě posádek. Na torpedoborci USS Laws se zúčastnil války v Koreji. Od roku 1959 byl zkušebním pilotem a vedoucím techniků připravujících letouny Crusader a Phantom. Na Phantomu v roce 1962 získal několik světových rekordů ve stoupání do výšek 3000 a 25 000 metrů. V září 1962 se dostal do skupiny připravujících se astronautů a tři roky poté vzlétl do vesmíru.^[1]

Lety do vesmíru

Všechny lety začínal z kosmodromu na mysu Canaveral. Poprvé letěl ve svých 35 letech v rámci programu Gemini v květnu 1965. V lodi Gemini 3 s ním byl velitel Grissom. Během čtyřhodinového letu poprvé měnili dráhu letu a přistáli na hladině Atlantského oceánu.

Za rok poté letěl s Gemini 10 už jako velitel, sebou měl Michaela Collinse. Délka letu byla 70 hodin, absolvovali 44 obletů Země. Na oběžné dráze se záměrně setkali se dvěma tělesy Agena TV10 a TV8.

Pak se přeškolil na program Apollo a v roce 1969 startoval v Apollu 10 společně s astronauty Thomasem Staffordem a Eugenem Cernanem směrem k Měsíci. Ten obletěli 33krát a vyzkoušeli vše před přistáním. Young pilotem velitelské sekce. Po osmi dnech se vrátili na Zemi, přistáli v Tichém oceánu.

V roce 1972 se dočkal letu na Měsíc. Letěl v Apollu 16 společně s Thomasem Mattinglym a Charlesem Dukem. Zatímco Mattingly zůstal na oběžné dráze Měsíce, Young s Dukem na Měsíci přistáli a také na něj vystoupili. Po splnění úkolů včetně vypuštění vozítka Lunar Rover se oba vrátili na oběžnou dráhu Měsíce, vypustili malou družici, odletěli na Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu.

Ve věku 51 let letěl do vesmíru popáté a to poprvé vyzkoušet americký raketoplán Columbia na misi STS-1. Young byl jeho kapitán, spolu s ním letěl Robert Crippen. Zemi obletěli 36krát a přistáli na vojenské základně Edwards v Kalifornii.^[2]

O dva roky později odstartoval do vesmíru pošesté, a to na desetidenní misi STS-9 jako zkušený kapitán v čele šestičlenné posádky, kde byl i západoněmecký fyzik Ulf Merbold. Na palubě vynesli malou observatoř Spacelab. Let byl velice úspěšný po všech stránkách. Během svých šesti letů strávil ve vesmíru 34 dní.

Lety v kostce

Gemini 3 (23. března 1965)
Gemini 10 (18. července 1966 – 21. července 1966)
Apollo 10 (18. května 1969 – 26. května 1969)
Apollo 16 (16. dubna 1972 – 27. dubna 1972)
STS-1 Columbia (12. dubna 1981 – 14. dubna 1981).
STS-9 Columbia (30. listopadu 1983 – 8. prosince 1983)

Po skončení letů

Je podruhé ženatý a má dvě děti. V letech 1974 až 1987 byl vedoucím týmu kosmonautů NASA, pak se stal zvláštním asistentem ředitele střediska JSC pro techniku, provoz a bezpečnost. V roce 1976 opustil námořnictvo. V roce 1988 byl zapsán v Ohiu do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy). V letech 1996 až 2004 byl náměstkem ředitele JSC. V roce 2004 opustil NASA, v níž strávil 42 let svého života. Odešel do důchodu, v něm se věnoval problémům ekologie a energetiky.^[1] Zemřel dne 5. ledna 2018 na následky komplikací po zápalu plic.^[3]

Zajímavosti

Na autogramiádě 2004 chtěl za podpis 495 dolarů.^[4] Téhož roku začal psát svou autobiografii.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 448.
↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola John Watts Young, s. 408.
↑ Nasa. NASA Remembers Agency’s Most Experienced Astronaut [online]. Nasa, 2018-01-06 [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Astronaut Young signs with Novaspace [online]. Collect Space, 2005 [cit. 2008-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu John Young na Wikimedia Commons
(česky) Biografie v katalogu Space 40
(česky) Tomáš Přibyl - I John Young píše paměti
(česky) Popis letu STS-9 v Malé encyklopedii kosmonautiky

[Půlstoletí-1] PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Životopisy hlavních účastníků, s. 448.

[Codr-2] CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola John Watts Young, s. 408.

[3] Nasa. NASA Remembers Agency’s Most Experienced Astronaut [online]. Nasa, 2018-01-06 [cit. 2018-01-06]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Astronaut Young signs with Novaspace [online]. Collect Space, 2005 [cit. 2008-02-26]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]