Helvetské vyznání
Helvetské vyznání víry, též Helvetská konfese (lat. Confessio Helvetica), je dokument základních dogmat reformovaných církví (kalvinistů):
- Confessio Helvetica prior (1536; První helvetské vyznání) je dokument švýcarské reformace. Jde o určitou shodu v nauce kalvinismu a zwingliánství[zdroj?]. Vyznání bylo vypracováno z podnětu Curychu, Bernu, Basileje a dalších švýcarských měst.
- Confessio Helvetica posterior (1566; Druhé helvetské vyznání) bylo původně shrnutím učení švýcarského teologa H. Bullingera (1504–1575). Je to kalvinistická obrana proti luterství a římskému katolictví, kterou za svou přijala švýcarská reformovaná města (s výjimkou Basileje). Později ji přijaly i reformační církve ve Skotsku, Maďarsku, Polsku, Čechách a jinde.
Helvetské vyznání v Česku
[editovat | editovat zdroj]Po Tolerančním patentu měli čeští evangelíci povoleno přihlásit se pouze k helvetskému nebo augsburskému vyznání. Vznikla řada sborů helvetského vyznání, v roce 1918 se však spojily s augsburskými sbory do nově vzniklé Českobratrské církve evangelické, která ve své tradici spojuje i Jednotu bratrskou, českou reformaci, utrakvismus apod.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Confessio helvetica prior (sive basileensis posterior) (německy)(latinsky)
- Confessio helvetica posterior (česky) úplný text
