Přeskočit na obsah

Krajta (Python)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKrajta (Python)
alternativní popis obrázku chybí
Krajta tygrovitá (Python molurus)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Reptilia)
Řádšupinatí (Squamata)
Podřádhadi (Serpentes)
Čeleďkrajty (Pythonidae)
Rodkrajta (Python)
Daudin, 1803
Synonyma

Aspidoboa Sauvage
Broghammerius
Helionomus
Shereenhoserus
Shireenhoserus

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krajta (Python) je rod nejedovatých škrtivých hadů patřících do skoro stejnojmenné čeledi krajty (Pythonidae). Tito hadi se vyskytují v tropických a subtropických oblastech východní polokoule,[1] tedy v Asii, Africe a Austrálii. V současné době je známo 11 žijících a 1 vyhynulý druh krajt.[2] Donedávna taxonomové uznávali celkem 7 žijících druhů, to se však změnilo, neboť došlo k povýšení 3 poddruhů a byly popsány nové druhy.[2]

Nejstarším známým zástupcem krajt je druh Messelopython freyi o stáří asi 47 milionů let, popsaný v roce 2020 z eocénní lokality Messel v Německu.[3]

Některé druhy krajt patří podle měření mezi největší hady světa. Například krajta mřížkovaná (Python reticulatus) může dosahovat délky přes 7 metrů (podle některých údajů až k 9 metrům).[4]

Vědecký název rodu Python, který mu v roce 1803 přidělil François Marie Daudin, je odvozen z latiny a znamená „had“.[5]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

V Africe žijí krajty v oblasti na jih od Sahary s výjimkou jihozápadního výběžku kontinentu, Západního Kapska, a Madagaskaru. V Asii se vyskytují od Bangladéše, Nepálu, Indie, Pákistánu, Srí Lanky a Nikobar přes Myanmar po Indočínu, jižní Čínu, Hongkong a Chaj-nan. Žijí také v malajské části Indonésie a na Filipínách.[1]

Invazní druhy

[editovat | editovat zdroj]

Podle některých studií se krajta tygrovitá a krajta písmenková mohou stát problematickými invazními druhy v oblasti jižní Floridy.[6] Ministerstvo zemědělství Spojených států však uvádí, že potenciál ohrozit coby invazní druh Spojené státy má pouze krajta tmavá.[7] Počátkem roku 2016 bylo při odchytu uloveno 106 krajt. Podle vedení Národního parku Everglades mohou na území parku žít tisíce těchto hadů, kteří se tam množí již několik let. Nedávné výzkumy ukazují, že krajty nepřežijí chladné zimní klima na sever od Floridy. To odporuje závěrům předchozích výzkumů, které krajtám připisovaly schopnost mnohem většího rozšíření.[8]

Vzhledem k poměrně snadné péči slouží řada krajt jako domácí mazlíčci. Jsou to zejména krajty královské, krajty malajské, krajty tmavé a krajty mřížkované. Jejich obliba je dána učenlivou povahou a barevností těchto hadů. Vzácné barevné mutace se prodávají za ceny, jež odpovídají jejich výjimečnosti. Soukromý chov krajt je při dodržování základních opatření relativně bezpečný.[9]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Python (genus) na anglické Wikipedii.

  1. a b MCDIARMID, R. W.; CAMPBELL, J. A.; TOURÉ, T. Snake Species of the World: A Taxonomic and Geographic Reference. Volume 1. Washington, DC: Herpetologists' League, 1999. ISBN 1893777014. Kapitola Python. 
  2. a b BARKER, D. G.; BARKER, T. M.; DAVIS, M. A.; SCHUETT, G. W. A review of the systematics and taxonomy of Pythonidae: an ancient serpent lineage. Zoological Journal of the Linnean Society. 2015, s. 1–19. Dostupné online. DOI 10.1111/zoj.12267. 
  3. Hussam Zaher and Krister T. Smith (2020). Pythons in the Eocene of Europe reveal a much older divergence of the group in sympatry with boas. Biology Letters. 16(12): 20200735. doi: https://doi.org/10.1098/rsbl.2020.0735
  4. Python reticulatus (Reticulated Python). Animal Diversity Web [online]. [cit. 2017-12-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. LEWIS, C. T.; SHORT, C. A Latin Dictionary. Oxford: Clarendon Press, 1879. Kapitola Python. 
  6. Python Snakes, An Invasive Species In Florida, Could Spread To One Third Of US. ScienceDaily. 2008. Dostupné online [cit. 2017-08-01]. 
  7. Invasive Species: Animals Archivováno 6. 5. 2015 na Wayback Machine.. Invasivespeciesinfo.gov. Retrieved on 2013-07-17.
  8. AVERY, M. L.; ENGEMAN, R. M.; KEACHER, K. L.; HUMPHREY, J. S.; BRUCE, W. E.; MATHIES, T. C.; MAULDIN, R. E. Cold weather and the potential range of invasive Burmese pythons. Biological Invasions. 2010, s. 3649–3652. Dostupné online. 
  9. Playing with the Big Boys: Handling Large Constrictors [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]