Přeskočit na obsah

Kokory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kokory
Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s krytým schodištěm
Farní kostel Nanebevzetí P. Marie s krytým schodištěm
Znak obce KokoryVlajka obce Kokory
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecPřerov
Obec s rozšířenou působnostíPřerov
(správní obvod)
OkresPřerov
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 090 (2024)[1]
Rozloha6,71 km²[2]
Katastrální územíKokory
Nadmořská výška250 m n. m.
PSČ751 05
Počet domů387 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKokory 57
751 05 Kokory
ou.kokory@quick.cz
StarostkaJana Habáňová
Oficiální web: www.obeckokory.cz
Kokory
Kokory
Další údaje
Kód obce514152
Kód části obce67971
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kokory jsou obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 671 hektarů.

Výchozí tvar Kokoři byl množné číslo od osobního jména Kokora (stejného původu jako ruské a polské kokora – "kleč") a označoval Kokory, tedy Kokorovu rodinu.[4]

Oblast Kokor patří k nejstarším známým osídleným místem na Přerovsku, což dokládají i archeologické nálezy datované do doby bronzové.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279 (de Kokor).[5][6][7] Obec postupně vlastnili páni z Kokor, Ludanicové, jezuité, studijní fond a nakonec Eichhoffové, majitelé panství rokytnického.

Na městečko byly Kokory povýšeny dekretem Ferdinanda I. v roce 1535 (za Ludaniců). V 18. století byly Kokory v majetku jezuitů, po nich se zachovaly barokní památky, jako jsou kaple svatého Františka Xaverského z roku 1724 a jezuitský pivovar z roku 1761. Je zde též socha svatého Floriána, která měla obec chránit před požárem.

K dalším památkám patří románský kostel Nanebevzetí Panny Marie se zvonem Ježíš Kristus z roku 1477, křtitelnice z roku 1771 a fara z počátku 18. století. Dále pak renovovaný bývalý klášter dominikánek postavený v novogotickém slohu (dnes slouží jako ÚSP pro ženy). Unikátní kryté schodiště ke kostelu a stylová rondokubistická škola reprezentují 20. století.

Současnost

[editovat | editovat zdroj]

Ve východní části obce je chatová oblast, v jejíž blízkosti se nacházejí rybníky s možností rybaření. Dále pak myslivecká chata u lesa Háje. V obci se nachází sportovní areál umožňující sportovní vyžití (Sokol Kokory). Působí zde Sdružení dobrovolných hasičů. Nacházejí se zde Základní škola a mateřská škola Kokory.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 025 1 022 1 011 1 112 1 155 1 248 1 275 1 256 1 322 1 245 1 125 1 110 1 106 1 133 1 114
Počet domů 156 173 191 206 223 242 271 306 307 322 305 347 362 374 387

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obecní symboly

[editovat | editovat zdroj]

Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 6. června 2017.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaple svatého Františka Xaverského
  • Socha svatého Floriána
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 962 s. S. 413–414. 
  5. Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, č. 170, s. 233 [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  6. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. 576, 1 příloha (černobílá mapa) s. S. 413. 
  7. Divnopis - Kokory na stránkách České televize
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Udělené symboly – Kokory [online]. 2017-06-06 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]