Ferdinand de Lesseps

Ferdinand Marie De Lesseps
Ferdinand Marie De Lesseps
Narození	19. listopadu 1805; Versailles
Úmrtí	7. prosince 1894 (ve věku 89 let); Guilly
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise (48°51′32″ s. š., 2°23′40″ v. d.); Guilly; Lessepsova hrobka
Bydliště	Itálie
Alma mater	Lyceum Jindřicha IV.
Povolání	diplomat, podnikatel a spisovatel
Ocenění	Albertova medaile (1870); velkokříž Řádu čestné legie
Choť	Agathe Delamalleová (1837–1853); Louise-Hélène Autardová de Bragard (1869–1894)
Děti	Victor de Lesseps; Jacques de Lesseps; Marie-Solange de Lessepsová; Ismaël de Lesseps; Gisèle de Lessepsová
Rodiče	Mathieu de Lesseps a Marie Catherine Barbe de Grivegnée
Rod	Lessepsové
Příbuzní	Adélaïde Marie de Lessepsová, Jules de Lesseps a Théodore de Lesseps (sourozenci); Jean Lesseps (strýc z otcovy strany); Evženie z Montijo (druhý bratranec); Edmond-Charles de Lesseps (vnuk)
Funkce	generální konzul Francie v Alexandrii (1835–1837); generální konzul Francie v Barceloně (1842–1848); velvyslanec Francie ve Španělsku (1848–1849); prezident (Geografická společnost; od 1881); 38. křeslo Francouzské akademie (1884–1894)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand Marie vikomt de Lesseps (19. listopadu 1805 – 7. prosince 1894) byl francouzský diplomat a podnikatel. Proslavil se vybudováním Suezského průplavu, jeho projekt Panamského průplavu skončil neúspěchem.

Život

Předkové Ferdinanda de Lessepse od poloviny 18. století působili v diplomatických službách. Jeho otec Mathieu de Lesseps pracoval jako vyslanec v mnoha zemích, matka byla Španělka. Jeho teta, hraběnka de Montijo, byla matkou císařovny Evženie. Ferdinand se narodil ve Versailles, ale první léta prožil v Itálii, kde byl otec jako diplomat ve službách Napoleona I. Později studoval v Paříži obchodní právo, ale raději se věnoval jízdě na koni. Stal se vynikajícím jezdcem, což se mu hodilo při jeho aktivitách v severní Africe. Ferdinand de Lesseps byl v roce 1825 jmenován konzulem v Lisabonu, v roce 1827 v Tunisu a od roku 1832 byl konzulem v Alexandrii. Za svého pobytu se spřátelil se synem tamního místokrále, princem Saidem.^[4] Od roku 1840 vykonával diplomatickou službu ve Španělsku. Jeho kariéra skončila v roce 1849 během diplomatické mise v Itálii, když nesouhlasil se změnou francouzské zahraniční politiky a byl obviněn ze spolupráce s nepřítelem. Uchýlil se s rodinou na svůj zámeček ve Francii.

Rodinný život

Ferdinand de Lesseps měl 17 dětí se dvěma manželkami, poslední dítě měl ve věku 78 let. S první ženou Agathe Dellamale (1819–1853), měl pět synů. V roce 1853 jej postihla tragédie v osobním životě, když manželka a jeden syn zemřeli krátce po sobě na záškrt. V šedesáti čtyřech letech se znovu oženil. Louise-Hélène Autard de Bragard (1848-1909) pocházela z ostrova Mauricius a v době sňatku jí bylo 21 let. Za šestnáct let trvání manželství se jim narodilo 12 dětí, šest chlapců a šest děvčat.

Suezský průplav

V roce 1854 založil Všeobecnou společnost pro Suezský námořní průplav. Rakouskému odborníkovi Aloisi Negrellimu zadal vypracování projektu. V roce 1856 se stal konzulem v Káhiře a získal koncesi na stavbu průplavu od svého přítele Saída Paši, který se stal místokrálem Egypta. Lesseps přilákal řadu investorů z celého světa a shromáždil značné finanční prostředky. Stavbu podpořili také císař Napoleon III. a císařovna Evženie.

Kanál byl otevřen po 11 letech stavby, kterou provázely mnohé potíže, v roce 1869. Stal se z něj „slavný a bohatý“ muž. Byl jmenován členem francouzské Akademie, stal se předsedou pařížské Geografické společnosti.^[4] Mohl se uchýlit do ústraní, a užívat si stáří.

Panamský průplav

V roce 1880 ve věku 75 letech zahájil projekt Panamského průplavu, spojení Tichého a Atlantského oceánu v Panamě. Podle Lessepsových plánů měl být průplav na úrovni mořské hladiny. Obrovské potíže znemožňovaly výstavbu podle původní koncepce. Šlo zejména o velké sesuvy půdy po tropických deštích a epidemii malárie (způsobené komáry), na kterou umíralo mnoho dělníků. O devět let později, v roce 1889 skončil francouzský projekt v Panamě nezdarem a finančním krachem. V tzv. Panamské aféře byl Lesseps postaven před soud a odsouzen za zpronevěru na pět let do vězení. Vzhledem k vysokému věku nemusel trest nastoupit.^[4] Průplav dokončili až později Američané, kteří zvolili variantu se zdymadly.

Lesseps zemřel v roce 1894 na svém zámečku La Chesnaye, v Guilly. Jeho tělo bylo převezeno vlakem do Paříže, kde byl pohřben v rodinné hrobce na hřbitově Père-Lachaise.

Fotogalerie

Ferdinand de Lesseps
Ferdinand de Lesseps
Ferdinand de Lesseps
Suezský kanál (1869)
Suezský kanál (2005)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ferdinand de Lesseps na francouzské Wikipedii.

↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
↑ ^a ^b ^c CODR, MIlan; ŠIMÁČKOVÁ, Milana. Přemožitelé času sv. 4. 1. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Ferdinand de Lesseps, s. 84–88.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Marie De Lesseps na Wikimedia Commons

[e0262c3c6d2e1a162d22e4ee6cec5ac987d77a7a-1] Dostupné online. [cit. 2020-08-07].

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-2] Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-3] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[:0-4] CODR, MIlan; ŠIMÁČKOVÁ, Milana. Přemožitelé času sv. 4. 1. vyd. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola Ferdinand de Lesseps, s. 84–88.

[1]

[2]

[3]

[4]