Falun
| Falun | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 60°36′10″ s. š., 15°39′22″ v. d. |
| Časové pásmo | +1 |
| Stát |  Švédsko |
| Kraj | Dalarna |
| Komuna | Falun |
  Falun | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 25,16 km² |
| Počet obyvatel | 39 492 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 569,6 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +46 23 |
| PSČ | 791 XX |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Těžba mědi v okolí města Falun | |
|---|---|
| Světové dědictví UNESCO | |
 | |
| Smluvní stát | Švédsko |
| Typ | kulturní dědictví |
| Kritérium | ii, iii, v |
| Odkaz | 1027 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2001 (25. zasedání) |
Falun je město v centrálním Švédsku. Je správním centrem kraje Dalarna. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Město Falun vyrostlo kolem dolů na měď a obživa obyvatel města byla dlouho na těžbě mědi závislá. Těžilo se zde nepřerušeně přes tisíc let a podle některých pramenů se zde těžilo od 8. století. Podle legendy naleziště mědi objevil ve skutečnosti kozel, který se zatoulal do míst ložiska, vyválel se na zemi a když se vrátil do vesnice, měl rohy obarvené mědí.
Původní těžba probíhala v malém měřítku místními zemědělci. Profesionalizovat se začala až ke konci 13. století. Ve 14. století se vytvořilo malé sídlo, 1641 dostal Falun městská práva. V polovině 17. století bylo dosaženo špičkové produkce kolem 3000 t mědi ročně, poté vytrvale klesala až na méně než 300 t ke konci 19. století. Další rozvoj města začal po výstavbě železnice a továren. V 20. století se město vyvinulo na administrativní a vzdělávací centrum. V roce 1992 byl zavřen poslední důl. Těžba mědi v okolí města a dělnické čtvrti města jsou od roku 2001 na seznamu Světového dědictví UNESCO.
Geologie
[editovat | editovat zdroj]Ložisko Falun patří k nejbohatším sulfidickým ložiskům Švédska. Ačkoliv jde o sulfidické typy rud, přítomnost magnetitových rud v ložisku indikuje souvislost s železnorudnými horizonty.[2] Rudy jsou masivní, vtroušené a další typ je lokálně zván „sköl“. Tento typ sestává z vtroušených rud a žilek chalkopyritu, pyrhotinu, sfaleritu a galenitu.[2]
Turistická lákadla
[editovat | editovat zdroj]Nachází se zde sportovní areál Lugnet. Jeho součástí jsou dva skokanské můstky. Konala se zde mistrovství světa v klasickém lyžování v letech 1954, 1974, 1993 a 2015. Konají se zde i soutěže v severské kombinaci, biatlon, skoky, lyžování. Město kandidovalo i na zimní Olympijské hry, ale neúspěšně. Dalším lákadlem jsou samozřejmě doly zapsané v UNESCO. A nedaleko se nachází rodiště Carla Larssona - Sundborn.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Ve městě sídlí florbalový klub IBF Falun, který vyhrál švédskou superligu v letech 2013, 2014, 2015, 2017, 2020, 2021 a 2022.
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]S městem Falun se pojí ještě dva pojmy – Faluröd a Falukorv.
Faluröd je tmavočervená barva, které je známá z typických švédských domků. Tato barva byla používána na domy od 16. století a v 17. století se rozšířila po celém Švédsku. V průběhu 18. století se stala národní barvou domů a dodnes je oblíbená.
Falukorv je typická švédská uzenka[3], podobná německému salámu Lyoner, případně trošičku i českému točenému salámu. Vznikla zde v 16.-17. století, ale současnou podobu získala až na konci století devatenáctého. Ve Falunu ji po pět generací vyráběla rodinná firma Melkers s obratem 150 milionů švédských korun v roce 2012. Firma zkrachovala v roce 2021.[4]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Měděný důl Falu koppargruva
-
Měděný důl Falu koppargruva
-
Östanforsån
-
Kristinegymnasiet
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Statistiska tätorter 2020, befolkning, landareal, befolkningstäthet per tätort. Statistics Sweden. 24. listopadu 2021. Dostupné online.
- ↑ a b Vaněček M. (ed.), 1995: Nerostné suroviny světa. Rudy a nerudy. Academia, Praha, 544 str.; str. 55.
- ↑ LINDGRENOVÁ, Astrid. Děti z Bullerbynu. Praha: Albatros, 2009. Kapitola 26.
- ↑ Karl Barrsjö. 130 år gammal korvfabrik från Falun går i graven. www.svt.se [online]. SVT Nyheter, 2021-01-11 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (švédsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Geijer P., 1964: On the origin of the Falun type sulfide mineralization. Geol. Fören Förth., Stockholm, 86 str.; 3 - 27
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Falun na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Falun v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
