Echo Moskvy
| Echo Moskvy | |
|---|---|
 Logo | |
 Alexej Venědiktov v rozhovoru s Michailem Gorbačovem | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 22. srpna 1990 |
| Datum zániku | 3. března 2022 |
| Zakladatelé | Sergey Korzun Sergey Buntman |
| Adresa sídla | Moskva, Rusko |
| Souřadnice sídla | 55°45′8″ s. š., 37°35′46″ v. d. |
| Klíčoví lidé | Yekaterina Pavlova |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | masové medium |
| Mateřská společnost | Gazprom-Media |
| Majitel | Gazprombank |
| Ocenění | Runet Prize (2008) |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | echofm |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Echo Moskvy (rusky Эхо Москвы), od 3. března 2022 Echo (rusky Эхо) je ruská rozhlasová stanice se sídlem v Moskvě. Vysílá zejména zprávy a debaty zaměřené na politické a sociální otázky Ruska. Je považována za jedno z hlavních nezávislých médií v zemi a podle kritiků tamějších poměrů také za jedno z posledních. Podle ruských opozičních novinářů je umlčení stanice otázkou času.[1][2] Šéfredaktorem stanice je Alexej Věnědiktov. Mezi její moderátory patří např. liberální politik a historik Vladimir Ryžkov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stanice poprvé vysílala 22. srpna 1990.
V březnu 2012 valné shromáždění akcionářů změnilo správní radu stanice. Od té doby v ní již nejsou zastoupeni redaktoři. Výměna proběhla poté, co tehdejší premiér Vladimir Putin uvedl, že mu stanice „spílá od rána do večera".[3]
Varování Roskomnadzoru (2014)
[editovat | editovat zdroj]V závěru října 2014 vedoucí redaktor stanice Alexandr Vladimirovič Pljuščev (rusky Александр Владимирович Плющев) ve vysílání hovořil o válečném konfliktu na východní Ukrajině. K rozhovoru, jehož námětem byly boje o doněcké letiště, si přizval zpravodaje listu Los Angeles Times a ruské opoziční televizní stanice Dožď. Ruský cenzurní orgán Roskomnadzor poté stanici adresoval oficiální „varování“. Záznam pořadu pak musel být na jeho pokyn z webu rádia odstraněn a Pljuščev byl okamžitě propuštěn, protože se údajně dopustil schvalování válečných zločinů.[1] Pokud Echo Moskvy obdrží dvě taková varování za rok, může být podle ruských zákonů jeho činnost ukončena.[4]
Pobodání novinářky Felgengauerové (2017)
[editovat | editovat zdroj]Na konci října roku 2017 byla v redakci rádia pobodána nožem do krku[5] novinářka stanice Taťjana Vladimirovna Felgengauerová (rusky Татьяна Владимировна Фельгенгауэр).[6] Po útoku byla udržovaná v umělém spánku včetně umělé plicní ventilace.[7]
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
[editovat | editovat zdroj]Kvůli jejich reportážím o ruské invazi na Ukrajinu jdoucím i přes varování proti oficiálnímu narativu bylo rádiu Echo Moskvy a televizní stanici Dožď pozastaveno 1. března 2022 rozhlasové vysílání.[8]
Vysílání stanice pokračuje prostřednictvím internetových streamů, ale potýká se s problémy. Na platformách Yandex a VKontakte bylo vysílání zablokováno na žádosti Roskomnadzoru a prokuratury. Youtube zablokoval ve středu 2. března 2022 vysílání na území EU s odvoláním na „propojení s Gazpromem“, ale na nátlak mezinárodní novinářské komunity opatření zrušil.
Dne 3. března 2022 rozhodlo představenstvo stanice o likvidaci Echa Moskvy.[9] Po oznámení likvidace stanice pokračuje v internetovém vysílání na Youtube; na Youtube i sociálních sítích změnila stanice název z Echo Moskvy na Echo.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b V Rusku vyhodili novináře za rozhovor o Ukrajině, který nesouzněl s Kremlem. iHNed.cz [online]. 2014-11-6. Dostupné online.
- ↑ Rádio Echo Moskvy má novou správní radu. Česká televize [online]. 2012-3-30. Dostupné online.
- ↑ Echo Moskvy má novou správní radu. Novináři v ní nejsou. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2012-3-29. Dostupné online.
- ↑ Russia's Ekho Moskvy Hit With Official Warning. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. 2014-11-7. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muž, který pobodal redaktorku stanice Echo Moskvy, je ve vazbě. TÝDEN.cz. 2017-10-24. Dostupné online [cit. 2017-11-04].
- ↑ Redaktorku nezávislého rádia Echo Moskvy pobodali, útočníka zadrželi. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-10-23 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Pobodaná ruská novinářka je v umělém kómatu. Její kolegové si opakovaně stěžovali na výhrůžky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-10-23 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Russia orders shut down of country’s only independent TV channel and a liberal radio station. The Independent [online]. 2022-03-01. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Představenstvo Echo Moskvy rozhodlo o likvidaci této stanice, která je kritická ke Kremlu. Deník N [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-03]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Echo Moskvy na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky stanice Echo Moskvy
- Kanál stanice Echo na Youtube
- Kanál stanice Echo Moskvy na Telegramu
