Přeskočit na obsah

Dyje (okres Znojmo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dyje
kostel svatého Jana Nepomuckého
Znak obce DyjeVlajka obce Dyje
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecZnojmo
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
(správní obvod)
OkresZnojmo
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel500 (2024)[1]
Rozloha4,60 km²[2]
Katastrální územíDyje
Nadmořská výška214 m n. m.
PSČ669 02
Počet domů162 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDyje 128
66902 Znojmo 2
obecdyje@volny.cz
StarostaDavid Matoušek
Oficiální web: www.obec-dyje.cz
Dyje
Dyje
Další údaje
Kód obce593991
Kód části obce34177
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Dyje (dříve Milfron,[4] německy Mühlfraun[5]) se nachází v okrese ZnojmoJihomoravském kraji, 4 km východně od Znojma, na levém břehu řeky Dyje v místech, kde řeka proráží masiv Načeratického kopce a vplouvá do roviny Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde 500[1] obyvatel (v letech 2006 až 2015 se počet obyvatel zvýšil o osminu).

Původně se vesnice jmenovala Mülfren (nejstarší doklady psány Mulwren, Muluren, Mulvren). Velmi pravděpodobně jde o spojené sousloví Mühl Fran, v němž druhé slovo je hlásková úprava českého jména Vranov; celek tedy měl význam "mlýn Vranov". Méně pravděpodobné je, že se původní jméno vyvinulo ze spojení zu Mül vrouwend ("patřící k mlýnu"). Zakončení jména bylo v němčině posléze přikloněno k Frau, čímž vznikla podoba Mühlfraun; z jeho německé nářeční výslovnosti pak vzniklo počeštěné Mil(i)frón. Dnešní jméno bylo dáno po druhé světové válce podle polohy na řece Dyji.[6]

Archeologické průzkumy v okolí přinesly poznatky o osídlení v mladším paleolitu (aurignacien), neolitu (kultura s lineární keramikou), únětické kultury starší doby bronzové, mohylové kultury ze středního období, velatické a podolské z mladší a pozdní doby bronzové. V obci se kromě toho našel hrob z doby stěhování národů.

První písemná zmínka o obci "Mulwren" pochází z roku 1283, kdy synové zesnulého Dětřicha z Dobronic prodali ves s příslušenstvím premonstrátům v nedaleké Louce. V jejich majetku zůstal Milfron až do zrušení louckého kláštera v roce 1784. Poté náležel náboženskému fondu, ze kterého jej roku 1802 odkoupil jako samostatný statek Jan Jiří z Scherfu. Od roku 1805 pak vlastnili obec páni z Liebenberku. R. 1809 během bitvy u Znojma byla obec značně poškozena. Roku 1918 byl milfronský statek koupen Karlem rytířem Felbingerem. Po pozemkové reformě v roce 1925 byl Karlu Felbingerovi ponechán právě milfronský statek a k němu ještě nedaleký Kateřinský dvůr.[7] Majoritní německé obyvatelstvo obce bylo odsunuto v divoké fázi v létě 1945.[8] V rámci předpojaté degermanizace byla obec roku 1949 ahistoricky přejmenována. V letech 1980–1990 byla součástí města Znojma.[9]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dyji.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  5. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 100. 
  6. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 70, 71.
  7. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 1. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 1144 s. S. 100. 
  8. GESSMANN, Marianne; KRAFKA, Elke. Okres Znojmo, Jižní Morava. Vyhnání Němců z vlasti 1945–1946. 1. vyd. Geislingen an der Steige: Svaz jihomoravských Němců, 2018. 374 s. ISBN 978-3-927498-44-0. S. 54–55. 
  9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]