Dustin Brown (tenista)
Dustin Brown | |
---|---|
Dustin Brown na US Open 2016 | |
Přezdívka | Dreddy |
Stát | Německo (2011–2021) Jamajka (2002–2010, od 2022) |
Datum narození | 4. prosince 1984 (39 let) |
Místo narození | Celle, Západní Německo |
Bydliště | Montego Bay, Jamajka |
Výška | 196 cm |
Hmotnost | 75 kg |
Profesionál od | 2002 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 068 284 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 62–98 |
Tituly | 0 ATP, 8 challengerů, 3 ITF |
Nejvyšší umístění | 64. místo (10. října 2016) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo (2011, 2015, 2017, 2018) |
French Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | 3. kolo (2013, 2015) |
US Open | 2. kolo (2010, 2017) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 73–88 |
Tituly | 2 ATP, 26 challengerů, 16 ITF |
Nejvyšší umístění | 43. místo (14. května 2012) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2011, 2015) |
French Open | 3. kolo (2011) |
Wimbledon | 2. kolo (2012, 2014, 2016) |
US Open | 1. kolo (2012, 2016) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 22. října 2022
Dustin Brown (* 8. prosince 1984 Celle, Dolní Sasko) je jamajský profesionální tenista, který v sezónách 2011–2021 reprezentoval rodné Německo. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a čtyřicet dva ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2016 na 64. místě a ve čtyřhře v květnu 2012 na 43. místě.[2]
Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře nejdále probojoval do třetího kola ve Wimbledonu 2013, kde zdolal Lleytona Hewitta. Výkon zopakoval ve Wimbledonu 2015. V grandslamové čtyřhře si třetí fázi zahrál na pařížském French Open 2011. Premiérový titul na okruhu ATP Tour si připsal na zářijovém Open de Moselle 2010 v Metách. S Nizozemcem Rogierem Wassenem ve finále zdolali Brazilce Marcela Mela s Brunem Soaresem. Druhý triumf vybojoval na antukovém Grand Prix Hassan II 2012, v Casablance po boku Australana Paula Hanleyho.
V jamajském daviscupovém týmu debutoval v roce 2003 utkáním základního bloku 3. skupiny Americké zóny proti Bolívii, v němž vyhrál nad Albertem Sottocornem. Do roku 2023 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 3–0 ve čtyřhře, když odehrál ročníky 2003 a 2015.[3]
Německo reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v úvodním kole mužské dvouhry skrečoval Brazilci Thomazi Belluccimu.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]V červnu 2010 tenista oznámil, že vzhledem k nedostatečné podpoře ze strany Jamajského tenisového svazu, uvažuje o získání britského občanství a reprezentování Velké Británie. Jeho prarodiče z otcovy strany jsou Britové.[4][5][6] V říjnu 2010 se však rozhodl nastupovat za Německo, kde se narodil a žil do srpna 1996, než se přestěhoval na Jamajku, kde zahájil tenisovou kariéru. Rozhodnutí reprezentovat německý stát potvrdil na facebookovém profilu. Prvním turnajem, který Brown odehrál v německých barvách, byl Bauer Watertechnology Cup 2010 v Eckentalu.
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]
|
Čtyřhra: 6 (2–4)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 26. září 2010 | Mety, Francie | tvrdý | Rogier Wassen | Marcelo Melo Bruno Soares |
6–3, 6–3 |
Finalista | 1. | 26. února 2012 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Jo-Wilfried Tsonga | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
3–6, 6–3, [10–6] |
Vítěz | 2. | 14. dubna 2012 | Casablanca, Maroko | antuka | Paul Hanley | Daniele Bracciali Fabio Fognini |
7–5, 6–3 |
Finalista | 2. | 28. července 2012 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Paul Hanley | František Čermák Julian Knowle |
6–7(4–7), 6–3, [10–12] |
Finalista | 3. | duben 2013 | Casablanca, Maroko | antuka | Christopher Kas | Julian Knowle Filip Polášek |
3–6, 2–6 |
Finalista | 4. | duben 2017 | Houston, Spojené státy | antuka | Frances Tiafoe | Julio Peralta Horacio Zeballos |
6–4, 5–7, [6–10] |
Finále na challengerech ATP
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
---|
Challengery (8–9 D; 26–20 Č) |
Dvouhra: 17 (8–9)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 25. května 2009 | Karlsruhe, Německo | antuka | Florian Mayer | 2–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | 10. srpna 2009 | Samarkand, Uzbekistán | antuka | Jonathan D. de Veigy | 7–6(7–3), 6–3 |
Finalista | 2. | 24. srpna 2009 | Almaty, Kazachstán | tvrdý | Ivan Sergejev | 3–6, 7–5, 4–6 |
Finalista | 3. | 2. listopadu 2009 | Eckental, Německo | koberec (h) | Daniel Brands | 4–6, 4–6 |
Finalista | 4. | 9. listopadu 2009 | Aachen, Německo | koberec (h) | Rajeev Ram | 6–7(2–7), 7–6(7–5), 6–7(2–7) |
Vítěz | 2. | 17. dubna 2010 | Johannesburg, Jihoafrická rep. | tvrdý | Izak van der Merwe | 7–6(7–2), 6–3 |
Vítěz | 3. | 14. listopadu 2010 | Cáchy, Německo | koberec (h) | Igor Sijsling | 6–3, 7–6(7–3) |
Vítěz | 4. | 25. března 2012 | Bath, Velká Británie | tvrdý | Jan Mertl | 6–4, 7–6(7–1) |
Finalista | 5. | březen 2013 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | tvrdý (h) | Adrian Mannarino | 6–7(3–7), 6–7(2–7) |
Vítěz | 5. | září 2013 | Janov, Itálie | antuka | Filippo Volandri | 7–6(7–5), 6–3 |
Finalista | 6. | listopad 2013 | Andria, Itálie | tvrdý (h) | Márton Fucsovics | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 6. | září 2014 | Štětín, Polsko | antuka | Jan-Lennard Struff | 6–4, 6–3 |
Finalista | 7. | říjen 2015 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | Taylor Fritz | 3–6, 4–6 |
Vítěz | 7. | červen 2016 | Manchester, Spojené království | tráva | Lu Jan-sun | 7–6(7–4), 6–1 |
Finalista | 8. | září 2016 | Štětín, Polsko | antuka | Alessandro Giannessi | 2–6, 3–6 |
Finalista | 9. | září 2018 | Janov, Itálie | antuka | Lorenzo Sonego | 2–6, 1–6 |
Vítěz | 8. | duben 2019 | Sophia Antipolis, Francie | antuka | Filip Krajinović | 6–3, 7–5 |
Čtyřhra: 46 (26–20)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 14. září 2009 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka | Rainer Eitzinger | Ismar Gorčić Simone Vagnozzi |
6–3, 6–3 |
Finalista | 1. | 15. února 2010 | Bělehrad, Srbsko | tvrdý (h) | Martin Slanar | Ilija Bozoljac Jamie Delgado |
3–6, 3–6 |
Vítěz | 2. | 29. března 2010 | Neapol, Itálie | antuka | Jesse Witten | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší |
7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 3. | 26. dubna 2010 | Rhodos, Řecko | tvrdý | Simon Stadler | Jonathan Marray Jamie Murray |
7–6(7–4), 6–7(4–7), [10–7] |
Finalista | 2. | 3. května 2010 | Káhira, Egypt | antuka | Andre Begemann | Martin Slanar Simone Vagnozzi |
3–6, 4–6 |
Finalista | 3. | 10. května 2010 | Biella, Itálie | antuka | Alessandro Motti | James Cerretani Adil Shamasdin |
3–6, 6–2, [9–11] |
Vítěz | 4. | 31. května 2010 | Fürth, Německo | antuka | Rameez Junaid | Martin Emmrich Joseph Sirianni |
6–3, 6–1 |
Vítěz | 5. | 8. srpna 2010 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Rogier Wassen | Hans Podlipnik-Castillo Max Raditschnigg |
3–6, 7–5, [10–7] |
Vítěz | 6. | 18. září 2010 | Štětín, Polsko | antuka | Rogier Wassen | Rameez Junaid Philipp Marx |
6–4, 7–5 |
Vítěz | 7. | 28. listopadu 2010 | Helsinky, Finsko | tvrdý | Martin Emmrich | Henri Kontinen Jarkko Nieminen |
7–6(19–17), 0–6, [10–7] |
Finalista | 4. | 6. března 2011 | Dallas, Spojené státy | tvrdý | Björn Phau | Scott Lipsky Rajeev Ram |
6–7(3–7), 4–6 |
Finalista | 5. | 5. června 2011 | Nottingham, Spojené království | tráva | Martin Emmrich | Colin Fleming Ross Hutchins |
6–4, 6–7(8–10), [11–13] |
Vítěz | 8. | 28. srpna 2011 | Manerbio, Itálie | antuka | Lovro Zovko | Alessio di Mauro Alessandro Motti |
7–6(7–4), 7–5 |
Vítěz | 9. | 10. září 2011 | Janov, Itálie | antuka | Horacio Zeballos | Jordan Kerr Travis Parrott |
6–2, 7–5 |
Vítěz | 10. | 13. listopadu 2011 | Urtijëi, Itálie | koberec | Lovro Zovko | Philipp Petzschner Alexander Waske |
6–4, 7–6(7–4) |
Finalista | 6. | 12. února 2012 | Quimper, Francie | tvrdý | Jonathan Marray | Pierre-Hugues Herbert Maxime Teixeira |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 7. | 4. března 2012 | Cherbourg, Francie | tvrdý | Jonathan Marray | Laurynas Grigelis Vladimir Ignatik |
6–4, 6–7(9–11), [0–10] |
Vítěz | 11. | 17. března 2012 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | tvrdý | Jonathan Marray | Michal Mertiňák Igor Zelenay |
7–6(7–2), 2–6, [11–9] |
Vítěz | 12. | 21. dubna 2012 | Řím, Itálie | antuka | Jonathan Marray | Andrei Dăescu Florin Mergea |
6–4, 7–6(7–0) |
Finalista | 8. | srpen 2013 | Meerbusch, Německo | antuka | Philipp Marx | Rameez Junaid Frank Moser |
3–6, 6–7(4–7) |
Vítěz | 13. | listopad 2013 | Eckental, Německo | koberec (h) | Philipp Marx | Piotr Gadomski Mateusz Kowalczyk |
7–6(7–4), 6–2 |
Finalista | 9. | listopad 2013 | Helsinky, Finsko | tvrdý (h) | Philipp Marx | Henri Kontinen Jarkko Nieminen |
5–7, 7–5, [5–10] |
Vítěz | 14. | září 2014 | Štětín, Polsko (2) | antuka | Jan-Lennard Struff | Tomasz Bednarek Igor Zelenay |
6–2, 6–4 |
Vítěz | 15. | květen 2015 | Řím, Itálie | antuka | František Čermák | Andrés Molteni Marco Trungelliti |
6–1, 6–2 |
Vítěz | 16. | srpen 2015 | Meerbusch, Německo | antuka | Rameez Junaid | Wesley Koolhof Matwé Middelkoop |
6–4, 7–5 |
Finalista | 10. | říjen 2015 | Sacramento, Spojené státy | tvrdý | Daniel Brands | Blaž Kavčič Grega Žemlja |
1–6, 6–3, [3–10] |
Finalista | 11. | říjen 2015 | Fairfield, Spojené státy | tvrdý | Carsten Ball | Johan Brunström Frederik Nielsen |
3–6, 7–5, [5–10] |
Vítěz | 17. | říjen 2015 | Las Vegas, Spojené státy | tvrdý | Carsten Ball | Dean O’Brien Ruan Roelofse |
3–6, 6–3, [10–6] |
Finalista | 12. | listopad 2015 | Andria, Itálie | tvrdý (h) | Carsten Ball | Marco Chiudinelli Frank Moser |
6–7(5–7), 5–7 |
Finalista | 13. | srpen 2017 | Meerbusch, Německo | antuka | Antonio Šančić | Kevin Krawietz Andreas Mies |
1–6, 6–7(5–7) |
Finalista | 14. | říjen 2017 | Ismaning, Německo | koberec (h) | Tim Pütz | Marin Draganja Tomislav Draganja |
7–6(7–1), 2–6, [8–10] |
Vítěz | 18. | září 2018 | Como, Itálie | antuka | Andre Begemann | Martin Kližan Filip Polášek |
3–6, 6–4, [10–5] |
Vítěz | 19. | leden 2019 | Nouméa, Nová Kaledonie | tvrdý | Donald Young | André Göransson Sem Verbeek |
7–5, 6–4 |
Finalista | 15. | únor 2019 | Bergamo, Itálie | tvrdý (h) | Tomislav Brkić | Laurynas Grigelis Zdeněk Kolář |
5–7, 6–7(7–9) |
Vítěz | 20. | listopad 2020 | Eckental, Německo (2) | koberec (h) | Antoine Hoang | Lloyd Glasspool Alex Lawson |
6–7(8–10), 7–5, [13–11] |
Finalista | 16. | červen 2021 | Milán, Itálie | antuka | Tristan-Samuel Weissborn | Vít Kopřiva Jiří Lehečka |
4–6, 0–6 |
Finalista | 17. | srpen 2021 | Meerbusch, Německo | antuka | Robin Haase | Szymon Walków Jan Zieliński |
3–6, 1–6 |
Vítěz | 21. | září 2021 | Tulln, Rakousko | antuka | Andrea Vavassori | Rafael Matos Felipe Meligeni Alves |
7–6(7–5), 6–1 |
Vítěz | 22. | říjen 2021 | Neapol, Itálie (2) | antuka | Andrea Vavassori | Mirza Bašić Nino Serdarušić |
7–5, 7–6(7–5) |
Finalista | 18. | říjen 2021 | Neapol, Itálie | antuka | Andrea Vavassori | Marco Bortolotti Sergio Martos Gornés |
4–6, 6–3, [7–10] |
Vítěz | 23. | květen 2022 | Troisdorf, Německo | antuka | Evan King | Hendrik Jebens Piotr Matuszewski |
6–4, 7–5 |
Vítěz | 24. | srpen 2022 | Cordenons, Itálie | antuka | Andrea Vavassori | Ivan Sabanov Matej Sabanov |
6–4, 7–5 |
Finalista | 19. | září 2022 | Como, Itálie | antuka | Julian Lenz | Alexander Erler Lucas Miedler |
1–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 25. | září 2022 | Štětín, Polsko (3) | antuka | Andrea Vavassori | Roman Jebavý Adam Pavlásek |
6–4, 5–7, [10–8] |
Vítěz | 26. | září 2022 | Janov, Itálie (2) | antuka | Andrea Vavassori | Roman Jebavý Adam Pavlásek |
6–2, 6–2 |
Finalista | 20. | říjen 2022 | Hamburk, Německo | tvrdý (h) | Julian Lenz | Treat Conrad Huey Max Schnur |
6–7(6–8), 4–6 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dustin Brown (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ Dustin Brown na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 22. října 2022
- ↑ Dustin Brown na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 22. října 2022
- ↑ Dustin Brown (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 22. října 2022
- ↑ SPECK, Ivan. Dreaded Dustin Brown is ready for Great Britain's Davis Cup call. Daily Mail. London: 2010-06-22. Dostupné online.
- ↑ Jamaican Brown open to GB switch. BBC News. 2010-06-21. Dostupné online.
- ↑ MITCHELL, Kevin. Dustin Brown hopes to make Jamaica's loss Britain's gain. The Guardian. London: 2010-06-20. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dustin Brown na Wikimedia Commons
- Dustin Brown – oficiální stránky (anglicky)
- Dustin Brown na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Dustin Brown na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Dustin Brown (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Dustin Brown v databázi Olympedia (anglicky)