Přeskočit na obsah

C. R. Hagen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
C. R. Hagen
Narození2. února 1937 (87 let)
Chicago
BydlištěPittsford
Alma materMassachusettský technologický institut
Luther High School North
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel a teoretický fyzik
ZaměstnavatelRochesterská univerzita
OceněníSakurai Prize (2010)
člen American Physical Society
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Carl Richard Hagen (* 2. února 1937 Chicago, Illinois) je americký fyzik, který působí jako profesor na Rochesterské univerzitě. Nejvíce se proslavil příspěvkem ke standardnímu modelu a narušení symetrie, když v roce 1964 společně s Geraldem Guralnikem a Tomem Kibble objevili Higgsův mechanismus a Higgsův boson.[1][2][3][4][5] Časopis Physical Review Letters jmenoval při oslavách 50. výročí svého založení tento objev jako jeden z nejdůležitějších ve své historii.[6] Obecně je přijímáno, že autorem nejkomplexnější práce o Higgsově mechanismu je Peter Higgs, skupina Guralnika, Hagena a Kibbleho nebyla sporně zahrnuta do udělení Nobelovy ceny v roce 2013.[7][8][9][10][11][12] Hagen získal v roce 2010 Sakuraiovu cenu.[13][14][15][16][17]

Výzkum Carla Hagena probíhá především v teoretické fyzice vysokých energií, především v oblasti kvantové teorie pole. Zabýval se mimo jiné formulací a kvantováním vyšších spinových teorií pole v kontextu galileovské relativity, stejně jako speciální teorie relativity. Na počátku 21. století se zabýval řešitelnými dvojrozměrnými teoriemi, Cernovou-Siminsovou teorií pole, Aharonovým-Bohmovým efektem a Casimirovým jevem. V roce 2015 napsal práci v níž našel klasický vzorec pro číslo Pí při výpočtu energetické hladiny atomu vodíku. Jedná se o první odvození čísla Pí z fyziky a kvantové mechaniky.[18][19][20][21][22][23]

Narodil se a vyrůstal v Chicagu. Bakalářský, magisterský i doktorský titul v oboru fyziky získal na Massachusettském technologickém institutu.[24] Jeho disertační práce se týkala kvantové elektrodynamiky. V roce 1963 získal profesorské místo na univerzitě v Rochesteru. Dvakrát získal na univerzitě cenu za kvalitu výuky. Je členem Americké fyzikální společnosti.[25][26]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku C. R. Hagen na anglické Wikipedii.

  1. ↑ GURALNIK, G.; HAGEN, C.; KIBBLE, T. Global Conservation Laws and Massless Particles. Physical Review Letters. 1964, s. 585–587. DOI 10.1103/PhysRevLett.13.585. Bibcode 1964PhRvL..13..585G. 
  2. ↑ Guralnik, G.; Hagen, C.; Kibble, T. (1964). "Global Conservation Laws and Massless Particles". Physical Review Letters 13 (20): 585–587. www.rochester.edu [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-11-03. 
  3. ↑ GURALNIK, Gerald S. The History of the Guralnik, Hagen and Kibble development of the Theory of Spontaneous Symmetry Breaking and Gauge Particles. International Journal of Modern Physics. 2009, s. 2601–2627. DOI 10.1142/S0217751X09045431. Bibcode 2009IJMPA..24.2601G. arXiv 0907.3466. 
  4. ↑ Guralnik, G S; Hagen, C R and Kibble, T W B (1967). Broken Symmetries and the Goldstone Theorem. Advances in Physics, vol. 2 [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
  5. ↑ "4 July 2012: A Day to Remember,” CERN Courier, 23 August 2012
  6. ↑ Physical Review Letters - 50th Anniversary Milestone Papers
  7. ↑ "Nobel committee’s ‘Rule of Three’ means some Higgs boson scientists were left out." Washington Post (October 8, 2013)
  8. ↑ “The 2013 Nobel prizes. Higgs’s bosuns.” Economist (October 12, 2013)
  9. ↑ “Why are some scientists unhappy with the Nobel prizes?” Economist (October 9, 2013)
  10. ↑ "House of dreams. Scientists race to explain why the Higgs boson matters." Economist (March 3, 2012)
  11. ↑ G.S. Guralnik, C.R. Hagen (2014), "Where Have All the Goldstone Bosons Gone?"
  12. ↑ Tom Kibble, Physicist Who Helped Discover the Higgs Mechanism, Dies at 83 [online]. July 19, 2016. Dostupné online. 
  13. ↑ University of Rochester Physics - C.R. Hagen Wins 2010 J. J. Sakurai Prize for Theoretical Particle Physics
  14. ↑ University of Rochester 2010 Sakurai Prize Press Release
  15. ↑ American Physical Society - J. J. Sakurai Prize Winners
  16. ↑ C. Richard Hagen - 2010 J. J. Sakurai Prize Winner
  17. ↑ 2010 Sakurai Prize Videos
  18. ↑ T. Friedmann ; C.R. Hagen. "Quantum mechanical derivation of the Wallis formula for π." Journal of Mathematical Physics Vol. 56 (2015)
  19. ↑ "Quantum mechanical derivation of the Wallis formula for π." Journal of Mathematical Physics Vol. 56 (arxiv)
  20. ↑ "Discovery of classic pi formula a ‘cunning piece of magic'." University of Rochester (November 10, 2015
  21. ↑ "New derivation of pi links quantum physics and pure math." American Institute of Physics (November 10, 2015)
  22. ↑ "New derivation of pi links quantum physics and pure math." Phys.org (November 10, 2015)
  23. ↑ "Revealing the hidden connection between π and Bohr's hydrogen model." Physics World (November 17, 2015)
  24. ↑ MIT Technology Review – Hagen and Guralnik’s award-winning physics work began during undergraduate days, Spring 2010. www.technologyreview.com [online]. [cit. 2016-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-02-28. 
  25. ↑ American Physical Society Fellows
  26. ↑ American Physical Society Outstanding Referees

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=C._R._Hagen&oldid=24123839“