Přeskočit na obsah

Ath

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ath
Radnice v Athu
Radnice v Athu
Ath – znak
znak
Ath – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška33 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátBelgieBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíFrancouzské
RegionValonsko
ProvincieHenegavsko
ArrondissementAth
Ath
Ath
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha126,95 km²
Počet obyvatel28 526 (2013)
Hustota zalidnění224,7 obyv./km²
Správa
StarostaBruno Lefebvre (od 2018)
Oficiální webwww.ath.b
E-mailinfo@ath.be
Telefonní předvolba068
PSČ7800 - 7823
Počet zastupitelů29
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ath (nizozemsky Aat, pikardsky Ât, valonsky Ate) je frankofonní město v Belgii. Nachází se ve Valonském regionu a je správním centrem jednoho z arrondissementů provincie Henegavsko. Počet obyvatel města činí necelých 29 000. Ath leží na soutoku řek Východní a Západní Dender.

V Athu se každý rok čtvrtý víkend v srpnu koná tradiční slavnost Ducasse.

Archeologické nálezy dokazují, že v oblasti města Ath existovalo několik galorománských osad. Dějiny města však začínají až kolem roku 1160, kdy henegavský hrabě Balduin IV. odkoupil část půdy od svého vazala Gillesa de Trazegnies. O několik let později nechal Balduin k obranným účelům vybudovat věž Burbant, která je zachována dodnes. Nové město brzy získalo svá práva a díky tržnici vybudované roku 1325 na náměstí Grand-Place začalo přitahovat obyvatele z okolí. V letech 13301350 bylo vybudováno první opevnění a kvůli nárůstu počtu obyvatel brzy přibyla další hradba, jejíž stavba byla dokončena na konci 14. století.

V 15. století žilo v Athu přibližně 5000 obyvatel. Město bylo obchodním centrem a přitahovalo obchodníky z okolí. Každý čtvrtek se ve městě konal (a dodnes koná) trh a další významnou událostí byl každoroční výroční trh. Dalším zdrojem příjmů byla výroba lněných tkanin, sukna, kožešin a luxusního zboží (zlatnické výrobky, umělecký nábytek, skulptury).

Roku 1667 byl Ath za jediný den dobyt armádou Ludvíka XIV. a stal se prvním městem Španělského Nizozemí pod francouzskou nadvládou. V letech 16681674 nechal francouzský vojenský architekt Vauban vybudovat nové opevnění. Jeho součástí bylo nejméně osm bašt, které byly vzájemně spojené kurtinami. Kurtiny byly chráněny klešťovými hradbami a polokruhovými baštami. Toto opevnění bylo zbouráno po obléhání Athu v roce 1745.

Na konci 18. století měl Ath přibližně 7300 obyvatel, avšak v první polovině 19. století došlo k poklesu počtu obyvatel. Roku 1824 v Athu Nizozemci vybudovali tvrz Féron, a město tak opět získalo strategický význam. O několik let později byly zbourány městské hradby, a tím se uvolnilo místo pro výstavbu továren a obytných zón, které byly nutné vzhledem ke zvyšování počtu obyvatel. V letech 18501914 město zaznamenalo další období růstu díky dřevařskému průmyslu, agroprůmyslu (pivovary, mlýny) a textilnictví.

Ve 20. století většina těchto průmyslových odvětví ztratila na významu a do popředí se dostaly obchodní, administrativní a vzdělávací aktivity.

  • Věž Burbant, donjon z 12. stol.
  • Radnice ze 17. stol.
  • Kostel sv. Juliána (L'Eglise Saint-Julien), přestavěný po požáru v 19. století, má gotickou věž a kapli v ose apsidy, jakož i slavnou zvonkovou hru ze 16. století.
  • Kostel sv. Martina (L'Eglise Saint-Martin) ze 16. stol.

Fotografie

[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj

[editovat | editovat zdroj]
  • Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1977: připojení obcí Arbre, Bouvignies, Ghislenghien, Gibecq, Houtaing, Irchonwelz, Isières, Lanquesaint, Ligne, Maffle, Mainvault, Meslin-l'Evêque, Moulbaix, Ormeignies, Ostiches, Rebaix, Villers-Notre-Dame a Villers-Saint-Amand

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]