Arnaldo Forlani

Arnaldo Forlani
Arnaldo Forlani
Předseda vlády Itálie
	Ve funkci:; 18. října 1980 – 28. června 1981
Prezident	Sandro Pertini
Předchůdce	Francesco Cossiga
Nástupce	Giovanni Spadolini
Místopředseda vlády Itálie
	Ve funkci:; 4. srpna 1983 – 17. dubna 1987
Předseda vlády	Bettino Craxi
Předchůdce	Ugo La Malfa
Nástupce	Giuliano Amato
Ministr zahraničních věcí Itálie
	Ve funkci:; 29. července 1976 – 4. srpna 1979
Předseda vlády	Giulio Andreotti
Předchůdce	Mariano Rumor
Nástupce	Franco Maria Malfatti
Ministr obrany Itálie
	Ve funkci:; 23. listopadu 1974 – 29. července 1976
Předseda vlády	Aldo Moro
Předchůdce	Giulio Andreotti
Nástupce	Vittorio Lattanzio
Stranická příslušnost
Členství	Křesťanská demokracie (do 1994)
Rodné jméno	Arnaldo Forlani
Narození	8. prosince 1925; Pesaro
Úmrtí	6. července 2023 (ve věku 97 let); Řím
Děti	Alessandro Forlani
Sídlo	Řím
Alma mater	Urbinská univerzita
Profese	politik a diplomat
Náboženství	katolicismus
Ocenění	Rytíř velkého kříže Řádu Božího hrobu
Commons	Arnaldo Forlani
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnaldo Forlani (8. prosince 1925, Pesaro^[1] – 6. července 2023, Řím^[2]^[1]) byl italský křesťanskodemokratický politik. V letech 1980–1981 byl premiérem Itálie. 1968–1969 ministr veřejného sektoru, 1969 a 1983–1987 ministr bez portfeje, 1974–1976 ministr obrany, 1976–1979 ministr zahraničních věcí. V koaliční vládě socialisty Bettina Craxiho byl místopředsedou. Byl představitelem Křesťanskodemokratické strany (Democrazia Cristiana), jejímž předsedou byl v letech 1969–1973 a 1989–1992.

Během svého premiérského mandátu musel čelit korupčnímu skandálu ve vlastní straně, zemětřesení na severu Itálie a nové vlně levicového terorismu. Jeho pád způsobila aféra se zločinnou pseudozednářskou lóží Propaganda Due (P2). Forlani čelil kritice (zejména komunistické), že příliš dlouho otálel se zveřejněním jmen členů této zločinecké organizace. Jeho rezignací skončila dlouhá éra, kdy křeslo premiéra držela výhradně křesťanskodemokratická strana. Z politiky definitivně odešel po tzv. aféře Tangentopoli, v níž měla P2 prsty, a v rámci níž byl Forlani obviněn z toho, že má tajné účty v zahraničí. Tento skandál rozvrátil celou Křesťanskodemokratickou stranu a zničil její téměř půlstoletí trvající dominanci v italském politickém systému.

Vyznamenání

velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 4. dubna 1967^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ADNKRONOS. E' morto Arnaldo Forlani, l'ex leader Dc aveva 97 anni. Adnkronos [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online.
↑ E’ morto a 97 anni Arnaldo Forlani, pezzo di storia della Dc. www.lastampa.it. La Stampa, 6 July 2023. Dostupné online [cit. 6 July 2023].
↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnaldo Forlani na Wikimedia Commons
Profil v encyklopedii Treccani
Profil na Biografie online.it

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[:0-1] ADNKRONOS. E' morto Arnaldo Forlani, l'ex leader Dc aveva 97 anni. Adnkronos [online]. 2023-07-06 [cit. 2023-08-29]. Dostupné online.

[2] E’ morto a 97 anni Arnaldo Forlani, pezzo di storia della Dc. www.lastampa.it. La Stampa, 6 July 2023. Dostupné online [cit. 6 July 2023].

[3] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

Premiéři Itálie

Alcide De Gasperi (1945–1953) • Giuseppe Pella (1953–1954) • Amintore Fanfani (1954) • Mario Scelba (1954–1955) • Antonio Segni (1955–1957) • Adone Zoli (1957–1958) • Amintore Fanfani (1958–1959) • Antonio Segni (1959–1960) • Fernando Tambroni (1960) • Amintore Fanfani (1962–1963) • Giovanni Leone (1963) • Aldo Moro (1963–1968) • Giovanni Leone (1968) • Mariano Rumor (1968–1970) • Emilio Colombo (1970–1972) • Giulio Andreotti (1972–1973) • Mariano Rumor (1973–1974) • Aldo Moro (1974–1976) • Giulio Andreotti (1976–1979) • Francesco Cossiga (1979–1980) • Arnaldo Forlani (1980–1981) • Giovanni Spadolini (1981–1982) • Amintore Fanfani (1982–1983) • Bettino Craxi (1983–1987) • Amintore Fanfani (1987) • Giovanni Goria (1987–1988) • Ciriaco de Mita (1988–1989) • Giulio Andreotti (1989–1992) • Giuliano Amato (1992–1993) • Carlo Azeglio Ciampi (1993–1994) • Silvio Berlusconi (1994–1995) • Lamberto Dini (1995–1996) • Romano Prodi (1996–1998) • Massimo D'Alema (1998–2000) • Giuliano Amato (2000–2001) • Silvio Berlusconi (2001–2006) • Romano Prodi (2006–2008) • Silvio Berlusconi (2008–2011) • Mario Monti (2011–2013) • Enrico Letta (2013–2014) • Matteo Renzi (2014–2016) • Paolo Gentiloni (2016–2018) • Giuseppe Conte (2018–2021) • Mario Draghi (2021–2022) • Giorgia Meloniová (od 2022)