Přeskočit na obsah

Alois Tučný

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois Tučný
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1939
Čs. ministr veřejných prací
Ve funkci:
1921 – 1922
PředchůdceFrantišek Kovářík
NástupceAntonín Srba
Čs. ministr pošt a telegrafů
Ve funkci:
1922 – 1924
PředchůdceAntonín Srba
NástupceEmil Franke
Ve funkci:
1936 – 1938
PředchůdceEmil Franke
NástupceKarel Dunovský
Čs. ministr zdravotnictví
Ve funkci:
1925 – 1926
PředchůdceJan Šrámek
NástupceJosef Schieszl
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.
SNJ
Narození4. června 1881
Frenštát p. Radhoštěm
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1940 (ve věku 58 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Profesepolitik, literární publicista a redaktor
CommonsAlois Tučný
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alois Tučný (4. června 1881 Frenštát pod Radhoštěm[1] – 10. dubna 1940 Praha[2])[3][4] ,byl československý politik, odborový předák, meziválečný ministr a poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se typografem a působil na Moravě. Už roku 1912 se stal tajemníkem ústředny Československé obce dělnické, odborové organizace napojené na národní socialisty. V této funkci vytrval až do roku 1939.[5]

V letech 1918–1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Mandát si oficiálně podržel do zániku parlamentu v roce 1939,[6] přičemž ještě v prosinci 1938 přestoupil do poslaneckého klubu nově utvořené Strany národní jednoty.[7]

Post tajemníka Československé obce dělnické zastával i k roku 1935. Bydlel v Praze.[8]

Na 10. sjezdu národních socialistů roku 1924 bylo rozhodnuto, že brožura Organisace průmyslové a zemědělské výroby - aktuelní program hospodářsko-sociální, kterou napsal Alois Tučný, bude dočasně použita jako jedna z částí oficiálního programu strany. V roce 1930 pak Alois Tučný zasedl v programové komisi strany.[9]

Kromě poslaneckých postů byl členem několika vlád. V letech 1921–1922 se stal ministrem veřejných prací ve vládě Edvarda Beneše. V první vládě Antonína Švehly byl v letech 1922–1924 ministrem pošt a telegrafů. Ve druhé vládě Antonína Švehly byl v letech 1925–1926 ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Do kabinetu se vrátil ve 30. letech 20. století. V letech 1936–1938 zastával v druhé vládě Milana Hodži a třetí vládě Milana Hodži post ministra pošt a telegrafů.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z17, s. 35
  3. ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1307. 
  4. ↑ NASKE, Miloslav. Národní shromáždění Republiky Československé: Poslanecká sněmovna, Senát, Národní výbor, Revoluční národní shromáždění. Životopisná a statistická příručka.... [s.l.]: Šmejc a spol., 1924. 247 s. Dostupné online. S. 156. 
  5. ↑ kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 557. 
  6. ↑ Alois Tučný [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2014-11-24]. Dostupné online. 
  8. ↑ seznam zvolených poslanců [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-19]. Dostupné online. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 767–768, 776. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Vláda Edvarda Beneše
Ministerský předseda
Edvard Beneš (jmenován 26. září 1921, nestraník)
Členové v den jmenování vlády
26. září 1921
Edvard Beneš (zahraniční věcí, nestraník) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Augustin Novák (finance, nestraník) • Martin Mičura (pro správu Slovenska, nestraník) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (pošty a telegrafy a pro zásobování lidu, ČSDSD) • Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (železnice, ČSL) • Vavro Šrobár (školství a národní osvěta, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • František Staněk (zemědělství, RSZML) • Alois Tučný (veřejné práce, ČSNS) • Bohuslav Vrbenský (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, a pro zahraniční obchod¹, ČsND)
¹ Ministerstvo pro zahraniční obchod zaniklo 19. ledna 1922.
První vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 7. října 1922, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
7. října 1922
Jan Malypetr (vnitro, RSZML) • František Udržal (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Rudolf Bechyně (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Gustav Habrman (sociální péče, ČSDSD) • Antonín Srba (veřejné práce, ČSDSD) • Ivan Markovič (unifikace, ČSDSD) • Josef Dolanský (spravedlnost, ČSL) • Jan Šrámek (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSL) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (železnice, ČSNS) • Alois Tučný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Emil Franke (pro zásobování lidu, ČSNS) • Alois Rašín† (finance, ČsND) • Ladislav Novák (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník
Členové jmenovaní později
24. února 1923
Bohdan Bečka (finance, ČsND)
18. února 1924
Emil Franke (správce pošt a telegrafů, ČSNS)
3. října 1924
Ivan Markovič (správce školství a národní osvěta, ČSDSD)
28. března 1925
Lev Winter (sociální péče, ČSDSD)
20. července 1925
Emil Franke (správce železnice, ČSNS)
† Ministr financí Alois Rašín byl 5. ledna postřelen do zad a boku. Na následky zranění zemřel 18. února 1923.
Druhá vláda Antonína Švehly
Ministerský předseda
Antonín Švehla (jmenován 9. prosince 1925, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
9. prosince 1925
Otakar Srdínko (školství a národní osvěta, RSZML) • Karel Viškovský (spravedlnost, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Edvard Beneš (zahraničí, ČSNS) • Jiří Stříbrný (národní obrana, ČSNS) • Alois Tučný (veřejné zdravotnictví a tělesná výchova, ČSNS) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Lev Winter (sociální péče a správce unifikací, ČSDSD) • Jan Šrámek (pošty a telegrafy, ČSL) • Josef Dolanský (pro zásobování lidu, ČSL) • František Nosek (vnitro, ČSL) • Jan Dvořáček (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Rudolf Mlčoch (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Karel Engliš (finance, nestraník) • Jozef Kállay (pro správu Slovenska, obchod a živnosti, nestraník)
Členové jmenovaní později
5. ledna 1926
Ivan Dérer (unifikace, ČSDSD)
Třetí vláda Milana Hodži
Ministerský předseda
Milan Hodža (jmenován 18. prosince 1935, RSZML)
Členové v den jmenování vlády
18. prosince 1935
Josef Černý (vnitro, RSZML) • František Machník (národní obrana, RSZML) • Josef Zadina (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (spravedlnost, ČSDSD) • Jaromír Nečas (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Emil Franke (školství a národní osvěta, správce financí, ČSNS) • Alois Tučný (pošty a telegrafy, ČSNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Václav Najman (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS) • Ludwig Czech¹ (zdravotnictví a tělesná výchova, DSAP) • Franz Spina¹ (bez portfeje, BdL) • Erwin Zajiček¹ (bez portfeje, DCVP) • Kamil Krofta (zahraničí, nestraník)
Členové jmenovaní později
2. října 1937
Josef Kalfus (finance, nestraník)
4. prosince 1937
Rudolf Mlčoch (průmysl, obchod a živnosti, ČŽOSS)
19. března 1938
František Ježek (bez portfeje, NSj)
11. dubna 1938
Ivan Dérer (správce zdravotnictví a tělesné výchovy, ČSDSD)
10. května 1938
František Ježek (zdravotnictví a tělesná výchova, NSj)
16. září 1938
Hugo Vavrečka (propaganda, ČSNS)
¹ Minstři německých stran opustili vládu pod tlakem Sudetoněmecké strany (SdP) v březnu 1938.
Třetí Hodžova vláda byla donucena odstoupit po přijetí Godesberského memoranda 22. září 1939.
Ministři pošt Československa
Ministři pošt první československé republiky (1918–1938)
Ministři pošt druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři pošt poválečného Československa (1945–1960)
Federální ministři spojů Československa (1969–1992)
Ministři veřejných prací Československa
Ministři veřejných prací první Československé republiky (1918–1938)
Ministři veřejných prací druhé Československé republiky (1938–1939)
Ministři veřejných prací exilové vlády Československé republiky (1942–1945)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alois_Tučný&oldid=23984851“