Alexandre de Lameth

Alexandre de Lameth
Alexandre de Lameth
Narození	20. října 1760 nebo 28. října 1760; Paříž
Úmrtí	18. března 1829 (ve věku 68 let); Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise; Grave of Lameth
Povolání	politik, důstojník, spisovatel a úředník
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie; rytíř Řádu svatého Ludvíka
Politické strany	Feuillanti; Jakobíni
Rodiče	Louis Charles de Lameth
Příbuzní	Charles de Lameth, Théodore de Lameth a Augustin Louis Charles de Lameth (sourozenci)
Funkce	deputy to the National Constituent Assembly of 1789 (1789–1791); Prefect of Alpes-de-Haute-Provence (1802–1805); Prefect of Rhin-et-Moselle (1805–1806); Prefect of Roer (1806–1809); Prefect of Pô (1809–1813); … více na Wikidatech
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandre-Théodore-Victor de Lameth (20. října 1760 v Paříži – 18. března 1829 tamtéž) byl francouzský voják, politik a čelný představitel rané fáze Velké francouzské revoluce.

Život

Alexandre de Lameth válčil v americké válce za nezávislost pod generálem Rochambeauem, po návratu byl roku 1789 zvolen za šlechtice do generálních stavů. V Ústavodárném shromáždění se stal vůdčí osobností a vytvořil s Pierrem Barnavem a Adrienem Duportem spojenectví, které bylo nazýváno „Triumvirát“. Lameth zastával umírněné názory a podporoval konstituční monarchii. Byl členem zprvu umírněného klubu jakobínů, později feulliantů.

V Ústavodárném shromáždění si získal dobrou pověst předložením návrhu organizace armády, ale především svým slavným projevem v jakobínském klubu 28. února 1791 proti Mirabeauovi, který byl Lamethovým nepřítelem, a jehož kontakty s královským dvorem byly podezřelé. Po pokusu o útěk královské rodiny se Lameth se dvorem zcela rozešel. Sloužil v armádě v hodnosti maréchal de camp (generálmajora) pod velením generála Lucknera a Lafayetta. Dne 15. srpna 1792 byl obviněn ze zrady a uprchl ze země. Následně byl však dopaden.

Po propuštění se spolu se svým bratrem Charlesem věnoval obchodu v Hamburku. Teprve během konzulátu se vrátil do Francie a během císařství se stal prefektem v několika departmentech. Roku 1810 získal titul barona. Roku 1814 se přidal k Bourbonům a během jejich restaurace se stal prefektem departmentu Somme, poslancem za volební obvod Bas-Seine a později za Seine-Oise. V této funkci byl vůdcem liberální opozice. V letech 1828–1829 uveřejnil velmi cenné dílo „Historie konstitučního shromáždění“ (Paříž, 2 svazky). Zemřel 18. března 1829 v Paříži.

Příbuzní

Známými se stali rovněž jeho bratři:

Theodore Lameth (1756–1854) sloužil také ve válce o americkou nezávislost, v Ústavodárném shromáždění byl poslancem za departement Jura a stal se generálmajorem.

Charles Malo Francois de Lameth (1757–1832) sloužil se svými bratry v Americe, byl poslancem generálních stavů, ale emigroval již v první fázi revoluce. Se svým mladším bratrem se vrátil během konzulátu a za císařství byl jmenován guvernérem Würzburgu. Přidal se později k Bourbonům a stal se po Alexandrovi roku 1829 poslancem.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandre de Lameth na Wikimedia Commons