Přeskočit na obsah

Antonín Procházka (malíř)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Antonín Procházka
Antonín Procházka, asi 1932
Antonín Procházka, asi 1932
Narození5. června 1882
Vážany
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. června 1945 (ve věku 63 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
NárodnostČeši
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (1902–1904)
Akademie výtvarných umění v Praze (1904–1906)
Povolánímalíř, pedagog, ilustrátor, grafik, učitel a sochař
Manžel(ka)Linka Procházková
Oceněnínárodní umělec (1946)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska ve Vážanech

Antonín Procházka (5. června 1882 Vážany[1]9. června 1945 Brno[2]) byl český malíř, grafikilustrátor, manžel malířky Linky Procházkové.

Po ukončení gymnáziaKroměříži v roce 1901[3] studoval na Uměleckoprůmyslové škole a Akademii výtvarných uměníPrazeVlaha Bukovace, Hanuše Schwaigera a Maxe Švabinského. Byl členem Osmy, účastnil se obou výstav v letech 1907 a 1908. Byl také členem Spolku výtvarných umělců Mánes (1907–1911 a 1923–1929[4]). V letech 1907–1908 cestoval po celé Evropě, v Německu se seznámil s malířkou Linkou Scheithauerovou, se kterou se v roce 1908 v Berlíně oženil. V roce 1911 se stal členem Skupiny výtvarných umělců. Od roku 1924 žili manželé v Brně, Procházka zde zpočátku učil na dívčím gymnáziu kreslení.

V roce 1946 byl posmrtně jmenován národním umělcem. V Brně-Pisárkách je po něm pojmenována ulice.

Jeho dílo je z počátku expresionistické, ovlivnil jej jako další členy Osmy převážně Edvard Munch, postupně přechází ke kubismu. Po roce 1925 opouštěl kubismus a přešel k vlastní verzi novoklasicismu. Od roku 1904 do roku 1945 vytvořil přes 140 maleb, často velmi monumentálních – kompozice pro brněnskou právnickou fakultu Prométheus přináší lidstvu oheň (1938) zaujímá celkem 80 m². Vytvořil rovněž řadu drobnějších plastik, návrhů soch a modelů. Mezi ně patří i série bronzových jezdeckých soch prezidenta T.G.Masaryka (cca do 1 m), které lze spatřit i v Muzeu TGM v Lánech.

Kombinovaná technika – olej na dřevěném povrchu. Jeden z nejlepších Procházkových příkladů kubistického portrétu.

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. Matrika 12860, sn. 39 [online]. MZA [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  2. Matrika 17901, sn. 170 [online]. MZA [cit. 2024-10-10]. Dostupné online. 
  3. 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s. 
  4. Seznam členů SVU Mánes

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • kolektiv autorů. In: MACHARÁČKOVÁ, Marcela; SLAVÍČEK, Lubomír; KRKOŠKOVÁ, Alena. Antonín Procházka 1882–1945. Brno : Praha: Muzeum města Brna : Moravská galerie : Obecní dům Praha, 2002. ISBN 80-86549-01-1.
  • KUTAL, Albert. Antonín Procházka. Praha: SNKLHU, 1959. 
  • PEČÍRKA, Jaromír. Antonín Procházka. Olomouc: Skupina olomouckých výtvarníků, 1945. 67 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]