Cretornis hlavaci
 Cretornis hlavaciStratigrafický výskyt: Počátek pozdní křídy, asi před 92 miliony let | |
|---|---|
 Část křídelního aparátu kretornise | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | plazi (Reptilia) |
| Řád | ptakoještěři (Pterosauria) |
| Podřád | Azhdarchoidea |
| Binomické jméno | |
| Cretornis hlavaci (Frič, 1881) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Cretornis hlavaci je vědecké jméno dosud jediného ptakoještěra, známého podle kosterních fosilií z území České republiky.[1] Pterosaur byl objeven roku 1880 v lomu u Zářecké Lhoty nedaleko Chocně. Nález pochází z pozdně křídových vrstev jizerského souvrství (geologický věk turon, asi před 92 miliony let) a jedná se o neúplnou kostru levé přední končetiny (křídla). Rozpětí křídel tohoto létajícího plaza činilo jen asi 1,5 až 1,6 metru.[2]
Historie objevu
[editovat | editovat zdroj]
Fosilie objevili dělníci v lomu, kteří získávali štěrk na opravu místní cesty. Jistá paní Tomková, krupařka z Chocně, pak na nález upozornila choceňského lékárníka a sběratele fosilií Františka Hlaváče. Ten zbytek fosilií zajistil a následně zaslal do Prahy profesoru Fričovi. Původně byl pak nález popsán Antonínem Fričem v roce 1881 jako "zubatý prapták" pod jménem Cretornis Hlaváči. O sedm let později (v roce 1888) byla slavným britským přírodovědcem Richardem Lydekkerem rozeznána domnělá příslušnost k pterosaurům z taxonu Ornithocheirus. Vzhledem ke skutečnosti, že biologické názvosloví neakceptuje diakritiku, Lydekker změnil druhové jméno na "hlavatschi". Nová formulace sice v přibližném duchu zachovala výslovnost, nicméně Mezinárodní pravidla zoologické nomenklatury podobné zásahy nedovolují. Správné druhové jméno, jež bylo zvoleno jako pocta choceňskému lékárníkovi a sběrateli fosilií Františku Hlaváčovi, který na nález Friče upozornil, je proto hlavaci.
Dnes jsou vzácné zkameněliny tohoto pterosaura uloženy v Národním muzeu v Praze. Existuje také nepotvrzená informace, že podobné kosti (snad také pterosauří) byly ještě před tímto objevem nalezeny i na jiných místech v okolí lomu, později se však zřejmě ztratily.
Systematické zařazení
[editovat | editovat zdroj]Dle nejnovějších výzkumů je český ptakoještěr pravděpodobně představitelem kladu Neoazhdarchia v rámci kladu Azhdarchoidea.[3] Podle jiných fylogenetických analýz se však jednalo spíše o zástupce čeledi Nyctosauridae (resp. kladu Pteranodontia).[4][5]
Paleoekologie
[editovat | editovat zdroj]Kretornis obýval tropickou ostrovní přímořskou oblast dávné Střední Evropy. Podle některých odhadů dokázali tito ptakoještěři urazit ohromné vzdálenosti. Například zástupci příbuzného a mnohem většího rodu Quetzalcoatlus zvládli pravděpodobně přeletět v rozmezí 7 až 10 dní na vzdálenost kolem 16 000 kilometrů, a to jen s relativně malým výdejem energie.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Kompletní záznam přednášky V. Sochy o českých objevech druhohorních plazů, 19. 3. 2021
- ↑ https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1249-ptakojesteri-zili-i-na-nasem-uzemi-druhohorni-draci-letali-nad-chocni.html
- ↑ Alexander Averianov & Boris Ekrt (2015). Cretornis hlavaci Fric, 1881 from the Upper Cretaceous of Czech Republic (Pterosauria, Azhdarchoidea). Cretaceous Research. 55: 164-175. doi: 10.1016/j.cretres.2015.02.011
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kam patřil český ptakoještěr. DinosaurusBlog.com [online]. 27. července 2021. Dostupné online. (česky)
- ↑ Andres, B. (2021). Phylogenetic systematics of Quetzalcoatlus Lawson 1975 (Pterodactyloidea: Azhdarchoidea). Journal of Vertebrate Paleontology. 41: 203–217. doi: 10.1080/02724634.2020.1801703
- ↑ SOCHA, Vladimír. Quetzalcoatlus byl mezikontinentálním letcem. OSEL.cz [online]. 10. září 2021. Dostupné online. (česky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Socha, V.: Dinosauři v Čechách, nakl. Vyšehrad, 2017 (str. 124-129)
- Socha, V.: Pravěcí vládci Evropy. Kazda, 2020 (str. 154-160)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Článek o českém ptakoještěrovi na webu DinosaurusBlog (česky)
- Článek o českých nálezech ptakoještěrů na webu Osel.cz (česky)
- Článek o objevu druhu C. hlavaci na webu iDNES.cz (česky)
- Rozhlasový rozhovor s V. Sochou o ptakoještěrovi od Chocně (česky)
- SOCHA, Vladimír. Když nad Chocní létali draci. OSEL.cz [online]. 22. listopadu 2018. Dostupné online. (česky)