Charles Mawhinney
Charles Mawhinney | |
---|---|
Mawhinney pózuje s replikou odstřelovací pušky M40, kterou používal během války ve Vietnamu (2013) | |
Narození | 23. února 1949 Lakeview |
Úmrtí | 12. února 2024 (ve věku 74 let) Baker City |
Alma mater | Lakeview High School |
Povolání | odstřelovač, road maintenance worker a mluvčí |
Zaměstnavatel | United States Forest Service (1970–1997) |
Ocenění | Bronzová hvězda Navy & Marine Corps Commendation Medal Navy & Marine Corps Achievement Medal Purpurové srdce |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Charles Benjamin „Chuck“ Mawhinney (23. února 1949 Lakeview, Oregon[1] – 12. února 2024 Baker City, Oregon)[2][3] byl americký odstřelovač. Během vietnamské války sloužil v Námořní pěchotě Spojených států amerických. V této době díky svým výjimečným schopnostem překonal rekord legendárního odstřelovače Carlose Hatchcocka v počtu potvrzených zabití.
Služba ve Vietnamu a pozdější život
[editovat | editovat zdroj]Mawhinney, syn mariňáckého veterána z druhé světové války, byl již v dětství nadšeným lovcem. Do Námořní pěchoty vstoupil v roce 1967, se kterou o rok později odjel na 16 měsíců do Vietnamu. Mawhinney je méně známý, přestože má o deset potvrzených zabití (103) více než slavný odstřelovač Hatchcock (93 potvrzených a 300 nepotvrzených zabití) a celkem 216 zabití nepotvrzených.
Námořní pěchotu Mawhinney opustil v roce 1970. Poté upadl v zapomnění a více než dvacet let se o jeho excelentních odstřelovacích úspěších nemluvilo, což Mawhinney preferoval. Vrátil se zpět do Oregonu, oženil se a začal pracovat pro americkou Lesní správu, kde působil až do konce 90. let, poté odešel do důchodu.
Mawhinney o své službě v armádě nikdy nemluvil a velmi se mu nelíbilo, když o něm ve své knize Dear Mom: A Sniper's Vietnam psal jeho kolega, taktéž odstřelovač, Joseph T. Ward.[4] V této knize se uvádí, že Mawhinney má na svém kontě 101 potvrzených zabití. Tato skutečnost vyvolala bouřlivé pochyby, protože za nejúspěšnějšího soudobého amerického odstřelovače byl považován Carlos Hatchcock s 93 potvrzenými smrtelnými zásahy. Následné šetření ukázalo, že nejlepším odstřelovačem je Adelbert Waldron, příslušník Armády Spojených států amerických, který má na kontě 109 potvrzených zabití. Také se zjistilo, že Mawhinney má o dvě potvrzené zabití více než uvádí výše zmíněná kniha a 216 nepotvrzených zabití. V neposlední řadě šetření ukázalo, že třetím nejlepším odstřelovačem v té době byl Eric R. England s 98 potvrzenými smrtelnými zásahy. Tyto skutečnosti způsobily, že Mawhinney nahradil Carlose Hatchcocka coby nejlepšího odstřelovače Námořní pěchoty Spojených států amerických a zároveň se stal 2. nejlepším americkým odstřelovačem vůbec.
Po tomto období se Mawhinney stává známějším. Po odchodu do důchodu vystupuje na veřejnosti a účastní se národních soutěží odstřelovačů. Od roku 2006 přednáší profesionálním odstřelovačům ve výcviku. Puška, kterou Mawhinney používal ve Vietnamu je vystavena v oddělení vietnamské války muzea Námořní pěchoty Spojených států amerických v Quantico.[5][6]
Mawhinney působil jako mluvčí firmy na výrobu nožů Strider Knives. Jeden z jejich nejlepších výrobků má vyryto jeho jméno na čepeli.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ^ https://web.archive.org/web/20080405140336/http://www.snipersparadise.com/history/chuck_mawhinney.htm
- ^ Ward, Joseph T. (1990). Dear Mom: A Sniper's Vietnam. Ballentine Books.
- ^ "M-40A1 Sniper Rifle". National Museum of the Marine Corps Iconic Artifacts. National Museum of the Marine Corps. http://www.usmcmuseum.org/Exhibits_IconicArtifacts.asp Archivováno 9. 5. 2013 na Wayback Machine.. Retrieved 2007-02-04.
- ^ Smith, Leff (November 11, 2006). "A Salute to Duty and Sacrifice: Thousands Gather for Dedication of Museum Honoring Marine Corps History". Washington Post: p. B01.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chuck Mawhinney na anglické Wikipedii.
- ↑ www.snipersparadise.com [online]. [cit. 01-11-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008.
- ↑ PERRY, Tony. A Sniper at Peace With His Duties. Los Angeles Times [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HALLMAN JR., Tom. Chuck Mawhinney, legendary Vietnam War sniper, dies in Baker City at 75. OregonLive [online]. 2024-02-14 [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ward, Joseph T. Dear Mom: A Sniper's Vietnam. [s.l.]: Ballentine Books, 1990. Dostupné online. ISBN 0-8041-0853-6.
- ↑ M-40A1 Sniper Rifle [online]. National Museum of the Marine Corps [cit. 2007-02-04]. (National Museum of the Marine Corps Iconic Artifacts). Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09.
- ↑ Smith, Leff. A Salute to Duty and Sacrifice: Thousands Gather for Dedication of Museum Honoring Marine Corps History. Washington Post. November 11, 2006, s. B01.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Mawhinney na Wikimedia Commons
- Winter, LCpl Christian B. Legendary Marine Recounts Life as Sniper [PDF]. United States Marine Corps, April-June 2005 [cit. 2007-02-04]. (Marine Magazine). Dostupné online.
- Sniper Rifles [online]. GlobalSecurity.org [cit. 2007-02-04]. Dostupné online.
- Smith, Clint. Of myths and legends - Ranging Shots [online]. January 2004 [cit. 2007-02-04]. (Guns Magazine). Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24.
- Chuck Mawhinney — Deadly at any distance: a sniper's story [online]. www.nordicsniper.com [cit. 2009-11-01]. (Sniper legends). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-22.
- Perry, Tony. Chuck Mawhinney. Los Angeles Times. 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008. Archivováno 5. 4. 2008 na Wayback Machine.
- Bruner, Thomas W. Confirmed Kills, It's not a competition [online]. Sniper's Paradise, 2001 [cit. 2009-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 05-04-2008.
- 2005 Idaho Sniper Championships [online]. [cit. 2007-02-01]. Dostupné online. (Includes photos of Mawhinney at the competition.)