Šléglov
| Šléglov | |
|---|---|
 Kaple Božského Srdce Páně | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hanušovice |
| Obec s rozšířenou působností | Šumperk (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°9′11″ s. š., 16°58′57″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 41 (2024)[1] |
| Rozloha | 7,17 km²[2] |
| Katastrální území | Šléglov |
| Nadmořská výška | 661 m n. m. |
| PSČ | 788 25 |
| Počet domů | 15 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Šléglov 1 788 25 Branná sleglov@seznam.cz |
| Starostka | Dita Pešková |
| Oficiální web: www | |
  Šléglov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 570117 |
| Kód části obce | 181803 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šléglov (do 31. prosince 1991 Šleglov[4], německy Schlögelsdorf)[5] je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde 41[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]České Šléglov (doložené od 15. století) je úprava německého Schlegelsdorf (od 19. století Schlögelsdorf), v jehož první části je obsaženo Schlegel - "buchar, kladivo". Jméno bylo odvozeno od toho, že ve vesnici žili lidé roztloukající vytěženou rudu.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325 (Slegesdorph), kdy pán Kolštejna vesnici daroval cisterciáckému klášteru v Kamenci. V 15. století vesnice zpustla a obnovena byla kolštejnskou vrchností v 16. století.[7][8] V kraji se dolovaly drahé kovy, a nejinak tomu bylo i zde. Měla se zde roztloukat ruda a těžit zlato. Potvrzením zaměstnání zdejších obyvatel má být i jak německý název Šléglova – Schlögelsdrof, tak také na severu se zvedající Kutný vrch (798 metrů).[7][9]
V roce 1564 je ve Šléglově změněna robota za peněžní odvody. V roce 1650, kdy byli na Moravě Švédi a kdy byli i v Šumperku, jich bylo údajně několik pohřbeno také ve Šléglově, za čp. 15. Roku 1710 byly císařským patentem pro Šléglov stanoveny robotní povinnosti – peníze, půl týdne těžké práce navíc a ustaveny byly také tělesné tresty za různé prohřešky. V roce 1749 žilo ve Šléglově šestnáct sedláků – dvanáct celých a čtyři poloviční, šest domkařů a tři na vrchnostenské půdě a šest bez přístřeší. V roce 1791 bylo ve Šléglově 33 domů a 204 obyvatel.[8]
Nový rozkvět těžby v lokalitě nastal s těžbou grafitových slojí kolem roku 1800. Ložiska grafitu se rozprostírala i mezi Šléglovem a nedalekými obcemi Staré Město a Branná. U obce Branná se grafit těžil na ložisku Badenberg – ve Šléglovské kře, od roku 1869. Ještě na přelomu 19. a 20. století byla šachta na dolování grafitu také mezi Šléglovem a Kronfelzovem. Část obyvatel obce Šléglov tak našlo obživu i při těžbě zdejšího grafitu, a to až do 70. let 20. století.[7][9][10][11][12]
Škola byla v obci zřízena roku 1820. A po roce 1848 byl Šléglov připojen ke staroměstskému soudnímu okresu v šumperském hejtmanství. Obživu obyvatelům zajišťovala také, na úrodu chudá, horská pole.[7][8][9] V roce 1836 měl Šléglov 36 domů a 250 obyvatel a Kronfelsov 10 čísel a 40 obyvatel. Roku 1850 má Šléglov první vlastní zastupitelstvo a předsedou se stal Kunz Franz.[8]
Po roce 1850 se součástí Šléglova stala nedaleká osada Kronfelzov. Jediná sjízdná přístupová cesta mezi oběma vesnicemi vede přes obec Branná. Lesní cesty vedou přes Kutný vrch a podél Řeznické kaple.[9]
K Řeznické kapli nad Šléglovem, se pojí legenda o dvou řeznických tovaryších. Měli se zamilovat do stejné dívky, na místě dnešní kaple se v hádce poprat a smrtelně zranit. Podle legendy zde měla být vystavěna k uctění jejich památky.[9] Šléglovská kronika uvádí, že na jejím místě měly stávat kdysi kaple tři a poskytovat poutníkům, zejména v zimě, útočiště před nepřízní počasí. Kronika dokládá mnoho zachráněných životů.[9] I proto se v roce 1886 mělo podařit dojednat, že bude v Kronfelzově zřízena pobočka šléglovské školy. A ušetřena tak dětem, jejich životy mnohdy ohrožující, cesta z Kronfelzova, odkud děti do Šléglova docházely od zřízení školy v roce 1820.[9]
V roce 1901 započala sbírka na šléglovský kostel, byli najati sběrači a přispěli i místní sedláci – F. Kunz tisíc zlatých a Lichtenstein 1 300 zlatých. Lichtenštejnové byli někdejšími majiteli kolštejnského panství. Kostel byl vysvěcen byl 30. června 1905 a zasvěcen Božskému Srdci Páně.[8][13] Roku 1925 bylo rozhodnuto, že obec zřídí vlastní hřbitov a 11. května byl položen základní kámen. Hřbitov měl 300 míst a stál tehdy 15 000 korun. Vysvětil jej děkan Franz Breuer z Branné, který se později stal čestným občanem Šléglova.[8] Na politický život zemědělské obce Šléglov měli rozhodující vliv němečtí agrárníci, a to již před rokem 1938.[7][9]
Na svazích Kutného vrchu se ve třicátých let 20. století plánovala výstavba dělostřelecké tvrze Kronfelzov, bylo to v rámci linie pohraničního opevnění. Z plánů většího rozsahu nakonec sešlo a pozůstatky nakonec vystavěného opevnění jsou zde dochované dodnes.[9]
Téměř veškeré původní obyvatelstvo zdejšího kraje bylo po roce 1945 odsunuto.[9] Dnes je ve východní části Šléglova vybudován malý rybník a u Řeznické kaple rostou dvě památné lípy. Severovýchodně je pak také sjezdová trať s lyžařským vlekem. Severním okrajem obce prochází modrá turistická značka a přímo Šléglovem pak vede značená cyklostezka.[14]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 293 | 295 | 312 | 296 | 304 | 312 | 331 | 81 | 98 | 60 | 35 | 26 | 27 | 29 | 26 |
| Počet domů | 50 | 53 | 53 | 58 | 52 | 53 | 59 | 41 | 19 | 14 | 12 | 11 | 15 | 17 | 15 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1869–1930 Šléglov byl obcí v okrese Šumperk. V letech 1950–1975 patřil jako část obce k Vikanticím. Od 1. července 1975 do 23. listopadu 1990 patřil jako část obce k Branné. Od 24. listopadu 1990 do 31. prosince 1991 patřil znovu jako část obce k Vikanticím a od 1. ledna 1992 je opět samostatnou obcí.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Marie Zachovalová (1981–2008), fotografka
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Sousoší Kalvárie
-
Křížek u kaple
-
Obecní úřad
-
Vjezd do vesnice
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 563. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 586.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 551–552.
- ↑ a b c d e Šléglov [online]. Místopisy.cz: WANET [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f PEŠKOVÁ, Dita. Historie obce Šléglov-Schlegelsdorf [online]. sleglov.cz: Obecní úřad Šléglov, 2015-09-24 [cit. 2021-11-29]. (Historie obce). Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j KOBZA, Miroslav. Osada Kronfelzov, kde lišky dodnes dávají dobrou noc, dostala jméno podle faráře [online]. olomouc.rozhlas.cz: Český rozhlas, 2018-02-16 [cit. 2021-11-29]. (Od Pradědu na Hanou). Dostupné online.
- ↑ KONVIČKA, Vladislav. Dějiny Dolování grafitu ve Starém městě pod Sněžníkem [online]. http://podzemi.solvayovylomy.cz/: Vladislav Konvička [cit. 2021-11-29]. (Historie hornictví). Dostupné online.
- ↑ KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (1) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ KUKUTSCH, Radovan. Historie dolování grafitu ve Starém Městě a blízkém okolí (2) [online]. zdarbuh.cz: Radovan Kukutsch [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Šléglov – kostelík Božského Srdce Páně [online]. turistika.cz: Turistika.cz, rev. 2020-05-19 [cit. 2021-11-30]. Dostupné online.
- ↑ Šléglov [online]. Turistika.cz [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Kaple tzv. Řeznická ÚSKP 100947 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
- ↑ KONCOŠOVÁ, Pavlína. Řeznická kaple nad Šléglovem na polním rozcestí [online]. drobnepamatky.cz: Webové stránky Drobné památky, 2018-07-31 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Sousoší Kalvárie ÚSKP 100915 – článek na webu pamatkovykatalog.cz.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BORKOVCOVÁ, Lucie. Probleme der unterbrochenen Kontinuität wirtschaftlicher und kultureller Entwicklung der Region Mährisch Altstadt – am Beispiel der Geschichte der Gemeinde Schlögelsdorf und deren Einwohner. Brno, 2014-04-15. Bakalářská práce. Vedoucí práce Brigitte Sorger. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Šléglov na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Šléglov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Schlögelsdorf (Schlölow) [online]. oldmapsonline.org: Kaiserpflichtexemplar der Landkarten des stabilen Katasters, 1834 [cit. 2021-11-30]. M3028-1-004. Dostupné online. (německy)
