Přeskočit na obsah

Yma Sumac

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Yma Sumac
Yma Sumac (1. ledna 1954)
Yma Sumac (1. ledna 1954)
Rodné jménoZoila Emperatriz Chávarri Castillo
Narození13. září 1922
Callao
Úmrtí1. listopadu 2008 (ve věku 86 let)
Los Angeles, Kalifornie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtíkolorektální karcinom
Místo pohřbeníHollywood Forever Cemetery
Povolánízpěvačka, modelka, herečka, hudební skladatelka a hudební producentka
Manžel(ka)Moisés Vivanco (1942–1958)
DětiPapuchka Vivanco
OceněníGuinnessova kniha rekordů (1955)
Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy (1960)
Řád peruánského slunce
PodpisPodpis
Webová stránkawww.yma-sumac.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yma Sumac, zvaná Quechua (kečuánsky), vlastním jménem Zoila Augusta Emperatriz Chavarri del Castillo, (13. září 1922 Ichocán, Peru1. listopadu 2008 Los Angeles, Kalifornie, USA) byla peruánská zpěvačka.[1][2][3]

Pocházela z vysokých andských hor a byla už jako malá často viděna, jak si na hřebenech hor zpívá peruánské folklórní písně. Její hlas připomíná zpěv ptactva, ale zároveň i zvuky, které se podobají vrčení a opravdu nízko položenému tenorovému hlasu.

V období třináctých narozenin (1935) dostala příležitost zpívat v argentinském rádiu a roku 1943 natočila zhruba 16 písní, které bylo možné slyšet až v posledním desetiletí.[kdy?] Později se seznámila se skladatelem a kytaristou Moisesem Vivancem, který se stal jejím manželem a zároveň manažerem.[3][4]

Společně s manželem založili skupinu The Inka Taky Trio, kde působila také Yolanda „Cholita“ Riverová (uměleckým jménem Cholita Rivero), sestřenice Ymy Sumac – tanečnice a kontraaltistka.[5][6] Zpívali, tančili a hráli peruánské písně pouze v Jižní Americe, ale roku 1946 začali působit i v New Yorku. Zde si jich v malém klubu Blue Angel všiml hledač talentů a podepsal s nimi nahrávací smlouvu pro Capitol Records. Tato smlouva přinesla změnu celkového vzhledu a hudebních aranží skupiny. Yma Sumac ale měla velmi slabý hlas a nemohla zpívat na jevišti, např. v opeře, bez mikrofonu. Proto se hlavně uplatnila na gramofonových deskách ve studiových nahrávkách.[3]

Kolem roku 1950 byla na vrcholu popularity a její hlas bylo možné slyšet v rozsahu pěti oktáv.[3]

V roce 1964 zpívala v Praze. Při tom také Supraphon vydal v edici svého klubu desku Zpívá Yma Sumac (LP, č. DV 6150).

  1. Pavel Klusák: Yma Sumac, sen Západu o exotice. Plus [online]. Český rozhlas, 2008-11-26 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  2. Zemřela „indiánka“ Yma Sumac | Noviny. Lidovky.cz [online]. 2008-11-04 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. 
  3. a b c d MCLELLAN, Dennis. 'Peruvian Songbird's' exotic voice was a 1950s sensation. Los Angeles Times [online]. 2008-11-03 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. MCLELLAN, Dennis. Yma Sumac, 'Peruvian songbird' with multi-octave range, dies at 86. Los Angeles Times [online]. 2008-11-03 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Yma Sumac: The Incan Princess and the Voice of the Andes | Sounds and Colours. soundsandcolours.com [online]. 2012-08-30 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Recept na princeznú: Príbeh o chatrči i o cisárskom pôvode vyniesol geniálnu speváčku do výšin. plus7dni.pluska.sk [online]. 2021-04-04 [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Anna-Bianca Krause: Yma Sumac. In: Apropos. Bd. 11, Verlag Neue Kritik, Frankfurt am Main 2000, ISBN 978-3-8015-0334-5.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]