Rekonstrukce (stavebnictví)
Rekonstrukce je v architektuře a stavebnictví výraz pro fyzický návrat ke staršímu nedochovanému stavu nebo pro znázornění takového stavu (kresebná rekonstrukce zaniklé podoby hradu). Základem slova je konstrukce (stavba, forma, skladba), s předponou re (znovu-postavení, znovu-sestrojení). Je to však obecný termín, který se používá i v jiných oborech (rekonstrukce literárního textu, rekonstrukce vlády, rekonstrukce trestného činu).
V architektuře se pojem „rekonstrukce“ často chybně používá pro opravu. Rekonstrukce má ale zcela jiný význam. Znamená přestavbu (např. rekonstrukce kanalizace) nebo návrat ke staršímu nedochovanému stavu. V tomto významu – tedy ve smyslu obnovení nedochovaného staršího stavu – patří k základním prostředkům památkové péče. Jako příklad můžeme připomenout např. arkýř kaple Staroměstské radnice v Praze, který byl v květnu 1945 zničen a následně znovu postaven jako kopie, či protější dům U Kamenného zvonu, který se dochoval v barokní podobě, ale byl regotizován. K známým zahraničním příkladům rekonstrukcí zaniklých staveb patří např. znovupostavení Frauenkirche v Drážďanech zničeného za druhé světové války, znovupostavení chrámu Krista Spasitele v Moskvě strženého v období stalinismu či znovupostavení historického jádra válkou zničeného německého města Münster. Princip „rekonstrukce“ v památkové péči je obecný a zahrnuje nejen znovu postavení celých staveb nebo jejich částí, ale také třeba rekonstrukci původní barevnosti fasád či rekonstrukci chybějících částí soch.
Protože rekonstrukce na rozdíl od opravy znamená vždy výraznou změnu existujícího stavu, je potřeba ji odpovědně zvažovat. Jedná se o princip legitimní, nikoliv samozřejmý nebo dokonce automatický. Smyslem památkové péče není automaticky vracet památkám starší podobu. Návrat ke staršímu stavu by měl být podmíněn tím, že nebude vyžadovat odstranění sice mladších, ale již hodnotných vrstev. Regotizace uvedeného příkladu domu U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze znamenala demolici barokního krovu a střechy, vybourání stropů, otlučení štukové výzdoby fasád a odstranění množství hodnotných prvků interiéru. Nepříznivá může být ve vztahu k okolí i samotná změna zažitého vzhledu. Návrat ke staršímu stavu by měl být reálný. Těžko se například vracet k barokní barevnosti fasády domu, který byl později nastavěn o další patra. Rekonstrukce by měla být vždy podložena dostatečnou znalostí stavu, ke kterému se chceme vrátit. Návrat ke staršímu stavu by konečně měl být podložen dostatečně pádnými důvody. Pouze konstatování, že budova dříve vypadala jinak, nestačí.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu rekonstrukce na Wikimedia Commons
