Přeskočit na obsah

Hugo Conte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hugo Conte
Hugo Conte (18. ledna 2023)
Hugo Conte (18. ledna 2023)
Osobní informace
Datum narození14. dubna 1963 (61 let)
Místo narozeníBuenos Aires
DětiFacundo Conte
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Volejbal na LOH
bronz LOH 1988 Argentina
Mistrovství světa ve volejbale mužů
bronz MS 1982 Argentina

Hugo Néstor Conte (* 14. dubna 1963 Buenos Aires) je bývalý argentinský volejbalista. Měří 197 cm a hrával nejčastěji na pozici smečaře.[1]

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Začínal v klubu Gimnasia y Esgrima de Buenos Aires. Jako hráč Ferro Carril Oeste získal v roce 1981 argentinský titul. Pak odešel do Evropy a v roce 1982 se stal v dresu AS Cannes Volley-Ball mistrem Francie. V roce 1984 s týmem Pallavolo Parma vyhrál Pohár mistrů evropských zemí. V letech 1987, 1990 a 1992 byl vyhlášen nejlepším hráčem italské ligy. Kariéru zakončil v Argentině, kde získal tituly s Rojas Scholem (2002), Swiss Medical Monteros (2005) a Club de Amigos (2006).

Reprezentační kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Za argentinskou volejbalovou reprezentací hrál v letech 1980 až 2002. V domácím prostředí získal bronzovou medaili na Mistrovství světa ve volejbale mužů 1982. V následujícím roce se podílel na zisku třetího místa z Panamerických her. Na Letních olympijských hrách 1984 obsadil s argentinským týmem šesté místo. Podílel se na první olympijské volejbalové medaili pro Argentinu z LOH 1988, kde jeho tým porazil v utkání o třetí místo rivaly z Brazílie 3:2.[2] V roce 1999 získal bronz na Americkém poháru. Startoval také na olympiádě v roce 2000, kde skončila Argentina na čtvrtém místě.

Byl uveden do Mezinárodní volejbalové síně slávy a získal cenu argentinské nadace Konex. Od roku 2007 působí jako trenér. Jeho synem je argentinský volejbalový reprezentant Facundo Conte.[3]

  1. Hugo Conte [online]. Volleybox [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  2. Hugo Conte [online]. International Volleyball Hall of Fame [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 
  3. Facundo Conte writing his own history [online]. FIVB [cit. 2024-10-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]