Chálid bin Abd al-Azíz
Chálid ibn Abdul al-Azíz | |
---|---|
saúdskoarabský král | |
Král Saúdské Arábie | |
Předseda vlády Saúdské Arábie | |
Období | 25. března 1975 – 13. června 1982 |
Předchůdce | Fajsal bin Abd al-Azíz |
Nástupce | Fahd bin Abd al-Azíz |
Narození | 13. února 1913 Rijád |
Úmrtí | 13. června 1982 (ve věku 71 let) Rijád, Saúdská Arábie |
Pohřben | Hřbitov Al Oud v Rijádu 13. června 1982 |
Potomci | Faisal bin Khalid bin Abdulaziz Al Saud, Moudi bint Khalid Al Saud a Abdallah bin Khalid |
Dynastie | Saúdové |
Otec | Abd al-Azíz ibn Saúd |
Matka | Al Jawhara bint Musaed Al Jiluwi |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chálid bin Abd al-Azíz (13. února 1913 Rijád – 13. června 1982, tamtéž) byl čtvrtým králem Saúdské Arábie. Vládl zemi v letech 1975 až 1982.
Na trůn nastoupil po zavraždění krále Fajsala. Jeho moc mírně oslabila ve prospěch princů. Soustředil se na rozvoj školství, za jeho vlády vzniklo mnoho nových škol, včetně Univerzity krále Fajsala. Chálidova vláda byla charakteristická uvolněním napětí v zemi, když propustil politické vězně z Fajsalovy éry a přerozdělil část státních peněz chudým. Rostlo však napětí náboženské, zejména kvůli diskriminaci náboženských skupin (hlavně ší'itů ve Východní provincii, kteří pořádali v letech 1979–1980 mohutné demonstrace). V jeho éře začal rovněž růst problém radikálních náboženských skupin. Roku 1979 například čelil obsazení mešity Al-Masdžid al-Harám islámskou sektou, která prohlásila, že jeden z jejích členů je prorokovaný Mahdí a že ho všichni muslimové musí poslouchat. Zajali přitom řadu rukojmích. Chálid použil proti skupině ozbrojenou sílu, 63 rebelů bylo záhy popraveno.
Výrazným mezinárodněpolitickým Chálidovým úspěchem byla dohoda s Ománem o sporných hranicích roku 1975. Posílil rovněž vazby s Bahrajnem, Kuvajtem, Katarem a Spojenými arabskými emiráty. Uvítal íránskou revoluci a pokusil se o porozumění, avšak šíítsko-sunnitská bariéra to znemožnila. Proto podporoval Irák v irácko-íránské válce.
Chálida v den jeho smrti na infarkt myokardu 13. června 1982 nahradil král Fahd.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- velkokříž Řádu za občanské zásluhy – Španělsko, 15. února 1974[1]
- Královský Viktoriin řetěz – Spojené království, 1981
- rytíř Řádu Serafínů – Švédsko, 20. ledna 1981
- velkokříž s řetězem Řádu Karla III. – Španělsko, 15. června 1981[2]
- čestný člen Řádu říšské koruny – Malajsie, 1982[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Boletín Oficial del Estado. 27. února 1974, čís. 50, s. 4035. Dostupné online.
- ↑ Boletín Oficial del Estado. 7. října 1981, čís. 240, s. 23482. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.istiadat.gov.my [online]. [cit. 2019-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-31.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chálid ibn Abdul al-Azíz na Wikimedia Commons
- Profil na Infoplease.com
Předchůdce: Fajsal bin Abd al-Azíz |
Král Saúdské Arábie 1975–1982 |
Nástupce: Fahd bin Abd al-Azíz |
- Králové Saúdské Arábie
- Saúdové
- Muslimští panovníci
- Nositelé velkokříže Řádu za občanské zásluhy
- Rytíři velkokříže s řetězem Řádu Karla III.
- Nositelé Královského Viktoriina řetězu
- Nositelé Řádu Serafínů
- Nositelé Řádu říšské koruny
- Narození v roce 1913
- Narození 13. února
- Narození v Rijádu
- Úmrtí v roce 1982
- Úmrtí 13. června
- Úmrtí v Rijádu
- Zemřelí na infarkt myokardu
- Pohřbení v Rijádu