Přeskočit na obsah

Miriam Škoch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miriam Škoch
Kolodziejová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
StátČeskoČesko Česko
Datum narození11. dubna 1997 (27 let)
Místo narozeníMost, Česko
Výška178 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek391 206 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů209–122
Tituly0 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění247. místo (16. května 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů184–98
Tituly1 WTA, 1 125 WTA, 18 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (11. září 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open2. kolo (2023, 2024)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open2. kolo (2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240814a14. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miriam Škoch (rodným příjmením Kolodziejová, * 11. dubna 1997 Most) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2022 na 247. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 41. místě. V roce 2022 se jejím trenérem stal partner David Škoch.[3] Dříve tuto roli plnil Daniel Vaněk.[4][1]

V juniorském tenise vyhrála s Markétou Vondroušovou čtyřhru na Australian Open 2015, když ve finále porazily Hobgarskou s Minnenovou. Druhou trofej přidaly na French Open 2015 po vítězství nad Dolehideovou a Stewartovou.[5] Jejich 36zápasová neporazitelnost, zahrnující dva triumfy na ženském okruhu ITF, skončila v semifinále juniorky Wimbledonu 2015, po porážce od Maďarek Gálfiové se Stollárovou.[6] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše po pařížském grandslamu v červnu 2015 na 8. místě.[7]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

V červenci 2024 se v Lomu u Mostu vdala za o dvacet let staršího trenéra Davida Škocha, vítěze wimbledonské juniorky z roku 1992.[8] Na okruzích začala hrát pod nepřechýleným příjmením Škoch.[1]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2011 hrála za LTC Chemopetrol Litvínov, odkud v žákovské kategorii přestoupila do I. ČLTK Praha. V sezóně 2019 se stala členkou klubu RPM OÁZA Říčany a v letní sezóně 2022 RPM Spoje Praha.[9] V roce 2020 zvítězila na Halovém mistrovství České republiky po finálové výhře nad Kristýnou Lavičkovou.[10]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2014, když na turnaji v řeckém Heráklionu dotovaném 10 tisíci dolary prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole dvouhry porazila osmou nasazenou Viktórii Kužmovou než ji v semifinále vyřadila nejvýše nasazená Chorvatka Tena Lukasová z páté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala – v rámci 36zápasové neporazitelnosti – během května 2015 v polské Zelené Hoře, na turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry se stabilní spoluhráčkou Markétou Vondroušovou přehrály Rusky Natelu Dzalamidzeovou a Margaritu Lazarevovou. První singlovou trofej získala v září 2016 na 10tisícové události v Brně. V závěrečném duelu zdolala krajanku Dianu Šumovou také z osmé stovky žebříčku.[11][2]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém J&T Banka Prague Open 2018 na dvorcích Sparty Praha, do níž jako 315. žena pořadí obdržela divokou kartu. Na úvod podlehla o více než sto čtyřicet míst výše postavené Deborah Chiesaové z Itálie, přestože získala první set. V červnu téhož roku ovládla 25tisícový turnaj ITF v Klostersu, kde na její raketě dohrály Švýcarka Rushitiová, Minnenová, Naitóová, Minellaová a ve finále Bulharka Šinikovová. První kariérní zápas proti člence elitní světové stovky odehrála v lednové kvalifikaci Sydney International 2019, kde ji vyřadila světová osmatřicítka a bývalá šampionka turnaje Johanna Kontaová.[12] Na rekordně dotovaném TK Sparta Prague Open 2020 v sérii WTA 125K, pořádaném namísto kvalifikace US Open, vypadla ve třetím kole s Mexičankou Renatou Zarazúovou z konce druhé stovky.[13]

První hlavní soutěž na túře WTA odehrála ve čtyřhře srpnového Prague Open 2020, konaného jako náhrada za zrušený J&T Banka Prague Open kvůli koronavirové pandemii. Do debla nastoupila na divokou kartu s Jesikou Malečkovou. V prvním duelu jim stopku vystavily van der HoekováWickmayerovou.[11][2] Ve finále 25tisícovky ITF ve slovinském Otočeci během května 2021 hladce zdolala Slovinku Dalilu Jakupovićovou, když ztratila jen dva gamy.[14] Časné vyřazení z kvalifikace Livesport Prague Open 2021 jí přivodila Švýcarka Conny Perrinová. V pražské čtyřhře skončila v prvním kole po boku Lucie Havlíčkové. Debut v grandslamové kvalifikaci zaznamenala ve Wimbledonu 2022. V prvním duelu však nenašla recept na stou padesátou čtvrtou ženu žebříčku Nastasju Schunkovou z Německa. Na úvod čtyřhry Livesport Prague Open 2022 dohrála se stabilní spoluhráčkou Anastasií Dețiuc, když nevyužily vedení proti Lucii Hradecké a Andree Sestini Hlaváčkové, která na turnaji ukončila kariéru.[15][11][2]

První trofej na túře WTA vybojovala ve čtyřhře antukového Parma Ladies Open 2022, kde s krajankou Anastasií Dețiucovou ve finále zdolaly nizozemsko-slovinský pár Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková až ziskem rozhodujícího supertiebreaku s minimálním rozdílem dvou míčů.[16][17]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 2 (1–1)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–1)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 1. října 2022 Parma, Itálie WTA 250 antuka Česko Anastasia Dețiuc Nizozemsko Arantxa Rusová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
1–6, 6–3, [10–8]
Finalistka 1. 29. července 2023 Hamburk, Německo WTA 250 antuka USA Angela Kulikovová Kazachstán Anna Danilinová
  Alexandra Panovová
4–6, 2–6

Finále série WTA 125

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
WTA 125 (1–2)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. prosinec 2022 Angers, Francie tvrdý (h) Česko Markéta Vondroušová USA Alycia Parksová
Čína Čang Šuaj
2–6, 2–6
Vítězka 1. duben 2024 La Bisbal d'Empordà, Španělsko antuka Česko Anna Sisková Maďarsko Tímea Babosová
Maďarsko Dalma Gálfiová
bez boje
Finalistka 2. červen 2024 Gaiba, Itálie tráva Česko Anna Sisková USA Hailey Baptisteová
USA Alycia Parksová
6–7(4–7), 2–6

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (7–13)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2016 Pörtschach, Rakousko antuka Slovensko Lenka Juríková 1–6, 2–6
Finalistka 2. srpen 2016 Praha, Česko antuka Česko Petra Krejsová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 3. září 2016 Říčany, Česko antuka Německo Katharina Gerlachová 5–7, 2–6
Vítězka 1. září 2016 Brno, Česko antuka Česko Diana Šumová 6–3, 3–6, 6–4
Finalistka 4. listopad 2016 Ramat Gan, Izrael tvrdý Izrael Deniz Chazaňuková 5–7, 3–6
Finalistka 5. březen 2017 Héraklion, Řecko antuka Ukrajina Olga Jančuková 3–6, 2–6
Finalistka 6. červen 2017 Přerov, Česko antuka Slovensko Lenka Juríková 4–6, 4–6
Finalistka 7. červenec 2017 Toruň, Polsko antuka Slovensko Chantal Škamlová 2–6, 6–4, 3–6
Vítězka 2. září 2017 Praha, Česko antuka Slovinsko Nastja Kolarová 6–2, 5–7, 6–4
Vítězka 3. prosinec 2017 Milovice, Česko tvrdý (h) Francie Manon Arcangioliová 6–3, 6–3
Vítězka 4. prosinec 2017 Jablonec nad Nisou, Česko tvrdý (h) Švýcarsko Susan Bandecchiová 6–3, 6–4
Finalistka 8. leden 2018 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Andreea Roșcová 6–7(6–8), 4–6
Finalistka 9. duben 2018 Óbidos, Portugalsko koberec Srbsko Ivana Jorovićová 1–6, 2–6
Vítězka 5. červen 2018 Klosters, Švýcarsko antuka Bulharsko Isabella Šinikovová 5–7, 6–4, 6–1
Finalistka 10. srpen 2018 Koksijde, Belgie antuka Nizozemsko Richèl Hogenkampová 4–6, 1–6
Finalistka 11. prosinec 2019 Jablonec nad Nisou, Česko koberec (h) Estonsko Elena Malõginová 4–6, 5–7
Vítězka 6. březen 2020 Héraklion, Řecko antuka Španělsko Rebeka Masárová 6–4, 6–4
Finalistka 12. duben 2021 Antalya, Turecko antuka Rumunsko Andreea Roșcová 5–7, 3–6
Vítězka 7. květen 2021 Otočec, Slovinsko antuka Slovinsko Dalila Jakupovićová 6–0, 6–2
Finalistka 13. srpen 2021 Radom, Polsko antuka Itálie Lucrezia Stefaniniová 6–4, 2–6, 3–6

Čtyřhra (18 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. květen 2015 Zelená Hora, Polsko antuka Česko Markéta Vondroušová Rusko Natela Dzalamidzeová
Rusko Margarita Lazarevová
6–2, 6–2
2. červen 2015 Přerov, Česko antuka Česko Markéta Vondroušová Česko Martina Borecká
Česko Jesika Malečková
6–4, 6–1
3. leden 2017 Stuttgart, Německo tvrdý (h) Česko Markéta Vondroušová Bosna a Hercegovina Anita Husarićová
Belgie Kimberley Zimmermannová
7–6(7–3), 7–5
4. červen 2017 Přerov, Česko antuka Česko Dagmar Dudláková Česko Tereza Janatová
Česko Natálie Novotná
6–1, 6–3
5. září 2018 Podgorica, Černá Hora antuka Slovinsko Nina Potočniková Bosna a Hercegovina Nefisa Berberovicová
Slovinsko Veronika Erjavecová
2–6, 6–3, [10–0]
6. únor 2020 Trnava, Slovensko tvrdý Rumunsko Laura Ioana Paarová Rusko Viktorija Kanová
Ukrajina Ganna Požnichirenková
6–1, 6–1
7. únor 2021 Potchefstroom, Jižní Afrika tvrdý Česko Jesika Malečková Maďarsko Anna Bondárová
Maďarsko Réka Luca Janiová
6–2, 3–6, [10–5]
8. březen 2021 Antalya, Turecko antuka Česko Aneta Laboutková Rusko Darja Astachovová
Slovinsko Nika Radišićová
6–3, 4–6, [10–6]
9. září 2021 Praha, Česko antuka Česko Jesika Malečková Japonsko Kanako Morisakiová
Japonsko Erika Semaová
6–3, 1–6, [10–2]
10. únor 2022 Ankara, Turecko antuka Česko Jesika Malečková Japonsko Funa Kozakiová
Japonsko Naho Satóová
7–6(7–2), 7–6(7–4)
11. březen 2022 Ankara, Turecko antuka Česko Jesika Malečková Řecko Sapfo Sakellaridiová
Rusko Anastasija Zolotarevová
6–2, 6–4
12. duben 2022 Chiasso, Švýcarsko antuka Česko Anastasia Dețiuc Španělsko Aliona Bolsovová
Rusko Oxana Selechmetěvová
6–3, 1–6, [10–8]
13. srpen 2022 Přerov, Česko antuka Česko Anastasia Dețiuc Japonsko Funa Kozakiová
Japonsko Misaki Macudová
7–6(7–4), 4–6, [10–5]
14. září 2022 Frýdek-Místek, Česko antuka Česko Dominika Šalková Japonsko Funa Kozakiová
Japonsko Misaki Macudová
6–2, 6–3
15. říjen 2022 Hamburk, Německo tvrdý (h) Česko Jesika Malečková Slovinsko Veronika Erjavecová
Norsko Malene Helgøová
6–4, 6–2
16. říjen 2022 Poitiers, Francie tvrdý Česko Markéta Vondroušová Francie Jessika Ponchetová
Česko Renata Voráčová
6–4, 6–3
17. listopad 2022 Shrewsbury, Velká Británie tvrdý (h) Česko Markéta Vondroušová Francie Jessika Ponchetová
Česko Renata Voráčová
7–6(7–4), 6–2
18. duben 2024 Zaragoza, Španělsko antuka Česko Anna Sisková Itálie Angelica Moratelliová
Itálie Camilla Rosatellová
6–2, 6–3

Finále na juniorském Grand Slamu

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra juniorek: 2 (2–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2015 Australian Open tvrdý Česko Markéta Vondroušová Německo Katharina Hobgarská
Belgie Greet Minnenová
7–5, 6–4
Vítězka 2015 French Open antuka Česko Markéta Vondroušová USA Caroline Dolehideová
USA Katerina Stewartová
6–0, 6–3

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miriam Kolodziejová na anglické Wikipedii.

  1. a b c Miriam Škoch na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240814a14. srpna 2024
  2. a b c d Miriam Škoch na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240814a14. srpna 2024
  3. Kolodziejová po titulu: Můj tenis se zlepšuje! Wimbledon? Buď to vyjde, nebo ne. Tenisový svět [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  4. Vondroušovou brzdí v přípravě zanícený moudrák. Přesto věří, že do Austrálie odletí zase ve formě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-12-17 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  5. POKORNÝ, Petr. Kolodziejová s Vondroušovou vyhrály v Paříži čtyřhru juniorek. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  6. Konec vítězné série. Kolodziejová s Vondroušovou se loučí s Wimbledonem v semifinále. TenisPortal.cz [online]. 2015-07-11 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  7. Miriam Kolodziejova Juniors Singles Overview. ITF [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. KRAMEROVÁ, Martina. Jako Petra Kvitová. Česká tenistka se vdala, vzala si svého trenéra. TN.cz [online]. 2024-08-09 [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 
  9. Český tenisový svaz - hráč | Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. [cit. 2022-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-05. 
  10. Halovou Mistryní ČR žen 2020 je Miriam Kolodziejová. Český tenisový svaz [online]. 2019-11-23 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  11. a b c Miriam Kolodziejova Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Siniaková na úvod kvalifikace v Sydney potvrdila roli favoritky. TenisPortal.cz [online]. 2019-01-05 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  13. ZABLOUDIL, Luboš. V Praze dohrála i poslední Češka. Kolodziejová ve 3. kole podlehla Zarazuaové. TenisPortal.cz [online]. 2021-09-02 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  14. ZABLOUDIL, Luboš. Kolodziejová ve Slovinsku vyhrála turnaj ITF. Ve finále smetla domácí Jakupovičovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  15. SKOK, Aleš. Kariéra Sestini Hlaváčkové pokračuje. S Hradeckou porazily jinou českou dvojici. TN.cz [online]. 2022-07-25 [cit. 2022-08-05]. Dostupné online. 
  16. Nečekaný triumf. České tenistky slaví premiérový titul na okruhu WTA, vyhrály v Parmě. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2022-10-01 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 
  17. Krejčíková si v Tallinnu zahraje finále, Detiucová a Kolodziejová slaví titul. iDNES.cz [online]. 2022-10-01 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]