čichat
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈt͡ʃɪ.xat]
dělení
[editovat]- či-chat
etymologie
[editovat]Odvozeno od čich. Staročeské čuch/čich s tehdejším významem tělesný smysl se později zúžilo na dnešní význam a je odvozeno od čúti, s kterého vychází i novější čít.[1] Staroslovanské čúti má ekvivalenty ve všech slovanských jazycích a praslovanský předek *čuti se vykládá jako potomek praindoevropského *(s)keu- (vnímat smysly).[2]
varianty
[editovat]sloveso
[editovat]- nedokonavé
časování
[editovat]| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| přítomný čas | čichám | čicháš | čichá | čicháme | čicháte | čichají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| čichej | čichejme | čichejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | čichal | čichala | čichalo | čichali | čichaly | čichala |
| trpné | čichán | čichána | čicháno | čicháni | čichány | čichána |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| přítomný | čichaje | čichajíc | čichajíce |
význam
[editovat]- vnímat čichem
- ohledávat čichem, zjišťovat vůni či zápach
- (nářečně, expresivně, zřídka) (zpravidla čuchat) smrdět; vydávat nepříjemný odér
synonyma
[editovat]- cítit
- (ke květině) vonět, (o psovi) čenichcat, větřit
- (neutrálně) smrdět, zapáchat, páchnout, být cítit
související
[editovat]slovní spojení
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „čich“, s. 115.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „čít“, s. 117.