veto

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Veto nebo věto.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈvɛtɔ]

dělení

[editovat]
  • ve-to

etymologie

[editovat]

Z latinského veto — „zakazuji“.[1]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ veto veta
genitiv veta vet
dativ vetu vetům
akuzativ veto veta
vokativ veto veta
lokál vetu vetech
instrumentál vetem vety

význam

[editovat]
  1. (v právu) formálně vyslovený a rozhodující nesouhlas jednoho subjektu s rozhodnutím, na němž se ostatní subjekty shodují

překlady

[editovat]
  1. nesouhlas

související

[editovat]

angličtina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • brit. IPA: [ˈviːtəʊ]
  • amer. IPA: [ˈviːtoʊ]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ veto vetoes

význam

[editovat]
  1. veto

sloveso

[editovat]

časování

[editovat]
kategorie tvar
infinitiv veto
3. osoba vetoes
préteritum vetoed
perfektum vetoed
vid průběhový vetoing

význam

[editovat]
  1. vetovat

esperanto

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ veto vetoj
akuzativ veton vetojn

význam

[editovat]
  1. sázka
  2. závod (sportovní)

synonyma

[editovat]
  1. vetado, konkuro, konkurado, vetekzerco

související

[editovat]

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ veto veto

význam

[editovat]
  1. veto

latina

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈwɛ.tɔː] (klasická restituovaná)
  • IPA: [ˈvɛ.toː] (středověká)

etymologie

[editovat]

Ze staršího votō, které z předpokládaného praindoevropského *weth₂-.

sloveso

[editovat]
  • tranzitivní

význam

[editovat]
  1. první osoba jednotného čísla indikativu přítomného času činného rodu slovesa vetārezakazuji, nedoporučuji

synonyma

[editovat]
  1. prohibeo, (částečně) interdīcō, abdīcō
  2. (částečně) refrāgor; oppōnō; resistō, obstō, recūsō

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Veto. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1907. s:Ottův slovník naučný/Veto Díl 26, s. 624.

externí odkazy

[editovat]
  • Článek Veto ve Wikipedii