plyn

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte płyn, plyň nebo płyń.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • plyn

etymologie

[editovat]

Do češtiny zavedl Jan Svatopluk Presl na základě polského płyn („kapalina, tekutina“).[1] Slovo po určitou dobu neslo i původní význam z polštiny, než došlo k jeho zúžení, jak dokládá i Jungmannův Slovník česko-německý, který kromě příkladů odpovídajících dnešnímu významu (Wzduch (povětřj) gest tělo plynné, … – citace z Preslova Wšeobecného rostlinopisu) uvádí rovněž, že plyn je wěc plynutá, mokrá, … nebo Plynné části těla, gako krew.[2][3][4] Polské płyn vzešlo ze slovesa płynąć („téci, plynout“) a to z praslovanského *plynǫti, odvozeného od *plyti („plout“), jehož kořen *ply- pravděpodobně vznikl prodloužením oslabeného stupně *plъ, jehož příkladem je plť (plným stupněm je *plov-, *plu-).[5][6][7] To vše vychází z indoevropského *pleu- („plout, téci“), odvozeného od *pel- („téci, lít, pohybovat se“).[8][9]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ plyn plyny
genitiv plynu plynů
dativ plynu plynům
akuzativ plyn plyny
vokativ plyne plyny
lokál plynu plynech
instrumentál plynem plyny

význam

[editovat]
  1. (ve fyzice) snadno stlačitelná látka nestálého tvaru, jejíž objem je dán objemem nádoby
    • Dusík je za normálních podmínek plyn.
  2. plyn (1) sloužící k topení nebo svícení
  3. (slangově) pedál pro regulaci výkonu motoru automobilu nebo motocyklu
    • Šlápni na plyn, nesmíme přijet pozdě.

překlady

[editovat]
  1. (ve fyzice) snadno stlačitelná látka nestálého tvaru
  2. plyn sloužící k topení
  3. (slangově) pedál výkonu motoru

synonyma

[editovat]
  1. (v technice) akcelerátor

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

slovenština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

etymologie

[editovat]

Přejato z češtiny,[1] viz výše.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ plyn plyny
genitiv plynu plynov
dativ plynu plynom
akuzativ plyn plyny
lokál plyne plynoch
instrumentál plynom plynmi

význam

[editovat]
  1. snadno stlačitelná látka nestálého tvaru, jejíž objem je dán objemem nádoby
  2. plyn [1], sloužící k topení nebo svícení

synonyma

[editovat]
  1. svietiplyn, zemný plyn

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „plyn“, s. 479.
  2. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. 2., nezměněné vyd. Díl III. P–R. Praha : Academia, 1990. Heslo „plyn“, s. 130.
  3. JUNGMANN, Josef. Slovník česko-německý. 2., nezměněné vyd. Díl III. P–R. Praha : Academia, 1990. Heslo „plynný“, s. 130.
  4. LOUCKÁ, Pavla. Plynové světlo. Vesmír, 2005, roč. 84, čís. 10, s. 572. Dostupné online. ISSN 1214-4029.
  5. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plyn“, s. 379.
  6. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plynouti“, s. 379.
  7. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „plouti“, s. 378.
  8. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plynout“, s. 528.
  9. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 3., upravené a rozšířené vyd. Voznice : Leda, 2015. 823 s. ISBN 978-80-7335-393-3. Heslo „plout“, s. 527.

externí odkazy

[editovat]
  • Článek Plyn ve Wikipedii