expiate

angličtina

výslovnost

• IPA: [ˈɛk.spi.eɪt]  expiate^{? • info}

etymologie

Z latinského expiāre zhruba téhož významu, které souvisí s adjektivem pius. Srovnej např. francouzské expier, italské espiare či španělské expiar podobných významů.

sloveso

• tranzitivní
• pravidelné

časování

kategorie	tvar
infinitiv	expiate
3. osoba	expiates
préteritum	expiated
perfektum	expiated
vid průběhový	expiating

význam

1. odčinit, odpykat

synonyma

1. make amends, atone

související

• expiation
• expiatory