ana

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte aña, Ana nebo ANA.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • ana

etymologie

[editovat]

Vzniklo stažením spojky a a zájmena ona.[1]

zájmeno

[editovat]
  • vztažné
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
  • používá se pouze v nominativu singuláru

význam

[editovat]
  1. (knižně, zastarale) která, jež
    • Jsa milovník lovu, když jednoho času navracel se z honby do venkovského sídla svého v Postoloprtech, spatřil Boženu, dceru Křesinovu, děvče sedlské, ana pere blíže vsi u studánky…[2]

související

[editovat]

turečtina

[editovat]

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]

význam

[editovat]
  1. matka

související

[editovat]

žemaitština

[editovat]

dělení

[editovat]
  • a-na

zájmeno

[editovat]

skloňování

[editovat]
pád tvar
nominativ ana
genitiv anuos
dativ anā
akuzativ anou
instrumentál anou
lokál anuo
vokativ

význam

[editovat]
  1. ona

poznámky

[editovat]
  1. Z našich časopisů. Naše řeč, 1926, roč. 10, čís. 7, s. 243. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. TOMEK, Václav Vladivoj. Děje království českého. Praha : Fr. Řivnáč, 1898. Kapitola §. 15. Jaromír a Oldřich.